Autoři
Jeff Beer (1952) studoval od roku 1971 hudební kompozici, perkuse a klavír na Univerzitě hudby ve Würzburgu. Absolvoval dlouhé studijní pobyty v Paříži a New Yorku. Nyní žije v Horním Falcku, kde působí jako nezávislý hudebník, malíř, grafik a sochař. Jeff Beer se nejprve věnoval malbě a teprve později jej uchvátila hudba. Umělecké působení autora se projevuje napříč uměleckými žánry (hudba, malba, fotografie, sochařství). Autor klade důraz na propojení složek audio a vizuální komunikace uměleckého díla. Po mnoho let se intenzivně zabývá tématem vody. Jeho ateliér se nachází na řece Waldnaab a autor si k této řece vytvořil zvláštní vztah. Ten vyjadřuje v kresbách a textech, ale především ve fotografii. Zaměřuje se na neustálé pozorování bezprostřední oblasti života a vnímání.
Matthias Bertold (1964) vystudoval etnologii a ilustraci v Hamburku. Od roku 1992 působí jako samostatný výtvarný umělec. V roce 1996 získal propagační cenu Roberta Boscha GmbH a byl hostujícím umělcem v Irsku a na Islandu. Od roku 2005 zintenzivnil svou uměleckou činnost ve veřejném prostoru. Od roku 2007 rozvíjí participační umělecké projekty ve spolupráci s Andreasem Schönem. Se sociálně kritickým pohledem umělec realizuje své umělecké projekty a akce. Důležitý je pro autora fakt, aby současné umění spíše uzavíralo sociální spáry, než aby je dále prohlubovalo. Podporuje vznik pozitivních spojení – mezi lidmi, skupinami, místy a uměním. Vzhledem k tomu, že Bertold vytváří umění srozumitelné pro všechny lidi, může pak umění plnit konkrétní společenské úkoly. Pro projekt Wunsiedlerské vodní hry vytvořil sérii instruktážních cedulí, které jsou umístěné v prostorách zámeckého parku. Tomuto autorovu konceptuálnímu dílu není, alespoň mentálně, možné uniknout.
Bořivoj Hořínek (1948) studoval na Střední průmyslové škole grafické v Praze a následně pokračoval ve studiích na Akademii múzických umění v Praze – Filmová a televizní fakulta, umělecká fotografie. Působí především jako výtvarný fotograf, často využívá konceptuální přístupy. Bořivoj Hořínek žije a tvoří v Ostrově. Pro projekt Wunsiedlerské vodní hry vytvořil konceptuální instalaci v říčce Bystřici, která je složená ze saténových stuh bílé a světle modré barvy (barvy Města Ostrova). Stuhy kopírují vodní tok říčky a vizualizují tak proces toku vody.
Korbinian Huber (1965) se vyučil se kameníkem a poté v letech 1990 až 1996 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Norimberku. Autor žije a pracuje jako umělec na volné noze v Duggendorfu. Korbian Huber je konceptuálním sochařem, přičemž jeho díle nechybí vtip ani nadsázka. Z materiálů často pracuje se dřevem. Ve svých pracích se snaží narušit vnímání prostoru a pokouší se překračovat trojrozměrné vnímání světa.
Pro projekt Wasserspielle vytvořil instalaci, která otevírá „hluboké vhledy“ do vodní plochy. Hladina vody, stagnující tělo vody, nebo dokonce moře, je přirozenou danou geometrickou úrovní. Instalace ve vodním parteru před palácem princů nabourá stereotypy vnímání prostoru a vodní hladiny a vytváří zajímavou vizuální a významovou hru.
Jan Samec (1955) působí jako malíř, pedagog, kurátor a galerista. Po studiích na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni pokračoval na Univerzitě Karlově v Praze, kde vystudoval výtvarnou výchovu na Filozofické fakultě. Jan Samec vytvořil instalaci do toku říčky Bystřice v ostrovském parku, poblíž mostku se svatým Janem Nepomuckým. Jedná se o tři fragmentární kovové reliéfy, které jsou částečně nebo zcela polychromované. Nejblíže mostku je „vodní plastika“, jež nese název PROPRIETY SIBYLLY AUGUSTY, za ní je k vidění ROSATO DI NIENTE a třetí po proudu WASSERMÜHLE (Vodní mlýnek). Pro autora je důležitým motivem tekoucí voda jako prvek / symbol mizejícího času a působení přírodních vlivů na instalaci. Právě z těchto důvodů je instalace v říčce Bystřici plánovaná jako dlouhodobá, a proto budou v Letohrádku vystavené také fotografie evokující vliv přírodních živlů na výtvarné dílo.
Luboš Vetengl (1988) je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze (ateliér Jiřího Lindovského). Působí jako malíř, kreslíř a grafik. Ve své tvorbě se zaměřuje především na tématiku hřbitovů, často spojenou s erotickými motivy. V roce 2014 založil umělecký styl makabrismus. Luboš Vetengl představí svůj inovovaný přístroj na tvorbu obrazů. Navazuje tím na performanci, která se uskutečnila v rámci vernisáže jeho výstavy Makabrózní idylka, která se uskutečnila v Letohrádku Ostrov v roce 2015. Autorova performance bude interaktivní a návštěvníci si budou moci Stroj na malování také sami vyzkoušet.
Více informací o projektu na stránkách www.letohradekostrov.cz, www.ostrov.cz nebo www.wunsiedler-wasserspiele.de/cs
Zdroj:
Lev Havlíček
PR Galerie umění Karlovy Vary
605 258 630
pr@galeriekvary.cz
