Karlovarský symfonický orchestr pod taktovkou šéfdirigenta Jana Kučery uvede ve čtvrtek 7. června v Lázních III koncert nazvaný Nejkrásnější melodie z českých filmů. S KSO se jako sólistka představí sopranistka Tereza Mátlová.
Program koncertu tvoří skladby od 30. let minulého století po současnost. Na koncertě zazní i dvě díla, která z různých písní zaranžoval šéfdirigent KSO Jan Kučera. Prvním bude Suita z filmové hudby Petra Hapky, známého jako autora celé řady písňových hitů, který rovněž napsal hudbu k více než sto filmům a jedenácti seriálům. Suitu Jan Kučera připravil k autorovým sedmdesátinám. Druhým dílem budou Písně z českých muzikálových filmů Starci na chmelu, Limonádový Joe a Kdyby tisíc klarinetů, které patří k české filmové klasice.
Dále zazní hudba a písně z filmů s Vlastou Burianem, z Pyšné princezny, Spalovače mrtvol, Kolji a dalších.
Koncert začíná v 19.30 hodin.
- 6., Lázně III, 19.30 hodin
NEJKRÁSNĚJŠÍ MELODIE Z ČESKÝCH FILMŮ
DALIBOR C. VAČKÁŘ: Pyšná princezna
JIŘÍ SRNKA: Modravé dálky
TŘI POCHODY Z FILMŮ S VLASTOU BURIANEM
ZDENĚK LIŠKA: Valčík z filmu Spalovač mrtvol
PETR HAPKA: Suita z filmové hudby (arr. Jan Kučera)
ONDŘEJ BROUSEK: Micimutr
ONDŘEJ SOUKUP: Kolja
VARHAN ORCHESTROVIČ BAUER: Goyovy přízraky
PÍSNĚ Z ČESKÝCH MUZIKÁLOVÝCH FILMŮ (arr. Jan Kučera)
PETR SKOUMAL: Rozpuštěný a vypuštěný
Tereza Mátlová – soprán
Jan Kučera – klavír, průvodní slovo, dirigent
Filmová hudba vzniká vždy ke konkrétnímu filmu, tím je specifickým žánrem. Hudba dotváří atmosféru filmu a její význam je mimo jiné i psychologický. Dobré filmové dílo se obvykle vyznačuje i dobrou filmovou hudbou. Kvalitní filmová hudba pak často zní z koncertních pódií jako samostatná artificiální hudba. Na druhé straně se často ve filmu objevuje i zpívaná píseň, z níž se pak stane – řečeno jazykem éry první poloviny 20. století – šlágr. Obě tyto polohy nabídne i tento koncert.
Zazní na něm i dvě díla, která z různých písní zaranžoval šéfdirigent KSO Jan Kučera. Prvním bude Suita z filmové hudby Petra Hapky (1944 – 2014), známého jako autora celé řady písňových hitů, který rovněž napsal hudbu k více než sto filmům a jedenácti seriálům. Suitu Jan Kučera připravil k autorovým sedmdesátinám. Druhým dílem budou Písně z českých muzikálových filmů – Starci na chmelu, Limonádový Joe a Kdyby tisíc klarinetů patří k české filmové klasice.
Koncert, na němž se představí s KSO sopranistka Tereza Mátlová, uvede hudba Dalibora C. Vačkáře (1906 – 1984) z filmu Pyšná princezna (1952). Vačkář vedle hudby ke čtyřiadvaceti filmům napsal též rovněž řadu skladeb komorních a orchestrálních, napsal pět symfonií.
Následný dobový hit Modravé dálky je z filmu Minulost Jany Kosinové (1940), k němuž hudbu složil významný skladatel filmové hudby Jiří Srnka (1907 – 1982). Napsal hudbu k téměř stovce filmů a televizních seriálů a inscenací.
Tři pochody z filmů s Vlastou Burianem napsal Jára Beneš (1897 – 1949), který skládal hudbu pro činohru a operety. Řada operet se dočkala filmového ztvárnění, a tak si autora objevil i film. Posledním jeho dílem byla hudba a šlágr k filmu Přednosta stanice (1941).
Geniálním a velmi plodným autorem filmové hudby byl Zdeněk Liška (1922 – 1983), který komponoval i klasickou hudbu. Jako jeden z prvních dokázal, že filmová hudba je nejen rovnocennou emotivní složkou celého filmu, ale naopak dramaturgicky dotváří umělecké kvality celého díla. Film Spalovač mrtvol (1968) patří, stejně jako Liškova tvorba pro film, ke klasice.
Na koncertě zazní i hudba k pohádce Micimutr (2011), kterou napsal herec, skladatel širokého žánrového záběru a hudebník Ondřej Brousek (*1981). KSO uvedlo před dvěma lety jeho skladbu Paradox.
Hudebník a skladatel Ondřej Soukup (*1951) je autorem hudby k oscarovému filmu Kolja (1996). Vedle muzikálů a scénické hudby pro televizi a film skládá popové písně. Je držitelem Českého lva za hudbu k filmům Nejasná zpráva o konci světa a Tmavomodrý svět.
Skladatel, hudebník, aranžér a dirigent Varhan Orchestrovič Bauer (*1969) se vepsal do povědomí české veřejnosti svou hudbou k filmu Miloše Formana Goyovy přízraky (2006). Vedle své vlastní tvorby a komponování filmové a scénické hudby píše i hudbu reklamní a propagační a nebojí se experimentovat s jinými žánry.
Na závěr zazní hudba Petra Skoumala (1938 – 2014) k filmu Rozpuštěný a vypuštěný (1984). Skoumal byl autorem scénické hudby k divadelním a televizním inscenacím, večerníčkům a k desítkám filmů, věnoval se také oceňované tvorbě písniček pro děti i vlastní sólové dráze.
Jako sólistka se představí sopranistka Tereza Mátlová, operní i muzikálová zpěvačka, absolventka pražské HAMU. Je laureátkou ceny Talent roku operního festivalu v irském Wexfordu, kde ztvárnila řadu operních rolí. Byla nominována na Cenu Thálie 2016 za roli Konstance v Mozartově Únosu ze Serailu. Zpívala na prestižním turné́ Evy Urbanové a vystoupila jako host na koncertech Karla Gotta i na turné hvězd v Kremelském paláci v Moskvě. Pro společnost Supraphon Records natočila operu Mirandolina Bohuslava Martinů a u agentury GOJA sólové CD a také album Hvězda betlémská́, společné̌ s Karlem Gottem. Spolupracuje s agenturou GOJA, kteráá uvádí́ světové muzikály. Je členkou Operas Divas, jediného dámského operního tria v Čechách.
Koncert bude řídit šéfdirigent KSO, skladatel, klavírista a aranžér Jan Kučera. Patří mezi nejvšestrannější české umělce. Obor dirigování vystudoval na Pražské konzervatoři, posléze na HAMU pod vedením Vladimíra Válka. Jako skladatel zasahuje do mnoha oblastí, tvoří kompozice symfonické, komorní i písňové a zároveň má na svém kontě přes třicet scénických hudeb k inscenacím pražských i oblastních divadelních scén.
Od roku 2002 využíval Jan Kučera příležitostí, které mu jako svému asistentovi v SOČR nabízel tehdejší šéfdirigent Vladimír Válek. Jako dirigent spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru natočil či veřejně realizoval více než sto symfonických děl soudobých českých či zahraničních autorů, často v premiéře. V letech 2008 – 2010 byl angažován jako dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
Působí i na operní scéně. V Národním divadle moravskoslezském v Ostravě dirigoval Mirandolinu Bohuslava Martinů a Prokofjevovu operu Ohnivý anděl. Na Nové scéně Národního divadla v Praze nastudoval dvě krátké opery Dmitrije Šostakoviče – Antiformalistický jarmark/Orango a ve světové premiéře svoji komickou operu Rudá Marie, komponovanou na námět kultovního rozhlasového seriálu Rodinka Tlučhořových autorů Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. V lednu 2016 nastudoval ve Stavovském divadle operu La Cenerentola (Popelka) Gioacchina Rossiniho.
Zdroj:
Lev Havlíček
styk KSO s veřejností
605 258 630
levhav@seznam.cz
