Hejtman předal veteránům ocenění v podobě stříbrné hvězdy

Reklama

Veteráni převzali od hejtmana stříbrnou hvězdu.

Ocenění znázorňující hvězdu, jako symbol naděje předal hejtman Josef Bernard válečným veteránům za jejich zásluhy v bojích na západní frontě a při osvobození Československa.

Vyznamenání převzali při příležitosti Slavností svobody: Earl Ingram (USA), George Thompson (USA), James Duncan (USA), Louis Gihoul (BELG), Michel Gilain (BELG), Hubert Rauw (BELG), Valère Gustin (BELG), Josef Švarc (CZE) a vnuk generála G. S. Pattona pan George Patton Waters (USA). Slavnostní předání se uskutečnilo v pátek 4. května na začátku debaty s veterány v Měšťanské besedě v Plzni.

„Toto ocenění si dovoluji s radostí, úctou a pokorou zároveň předat těmto devíti statečným mužům, kteří se podíleli na osvobození našeho kraje. Symbolická hvězda je pomyslnou nadějí, kterou při osvobození přinesli lidem v tehdejším Československu,“ uvedl hejtman Josef Bernard při předávání ocenění veteránům.

Ocenění vytvořil vedoucí ateliéru Design kovu a šperku Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU doc. Petr Vogel spolu se šperkařkou Susan Ewing (USA). Použitý materiál je stříbro (Ag 925/000), váha cca 55 g, rozměry: 70x 35 mm.

 

Medailonky oceněných:

Earl Ingram – 2. pěší divize

Earl Ingram se narodil 2. září 1922 a byl odveden v lednu 1940. Narukoval jako vojín a v srpnu 1944 přistál ve Skotsku, odkud se okamžitě přesunul vlakem do Southamptonu v Anglii. Následovala noční plavba na malé lodi přes kanál La Manche a vylodění na pláži Omaha. Strastiplná cesta byla zakončena pěším mnohakilometrovým pochodem do výměnného armádního centra. Během války dosáhl hodnosti nadporučík (first lieutenant).

Několik měsíců po 2. světové válce zahájil kariéru jako profesionální voják. V aktivní službě byl více než 34 let. Od roku 1994 se, se svojí ženou, rád do Plzně pravidelně vrací. Vzpomíná, navštěvuje přátele nejen z Jablonského ulice a považuje si za čest, že mezi exponáty v Patton Memorial Museum jsou i mapy, které 7. května 1945 do Plzně přivezl.

 

George Thompson – 16. obrněná divize

George Elmer Thompson se narodil 1. října 1924 a byl odveden jako absolvent školy obrněných sil v Kentucky v dubnu 1943. Po dvanácti dnech plavby se v únoru 1945 vylodil v La Harve ve Francii v hodnosti technical sergeant jako příslušník 137. praporu technického zabezpečení. Po několika dnech se jeho jednotka přesunula do vnitrozemí, aby zde opravovali vozidla divize. Během jeho pobytu přišla žádost od generála Pattona, že si přeje výkonnější jeep. Jeden z motorů Ford o výkonu 100 koní z nákladního vozu namontoval do jeepu a poslal vůz zpět. Dnes se prý tento jeep nachází v Pattonově muzeu v kentuckém Fort Knox. Přibližně 15. dubna zahájila jeho jednotka přesun Francií a Německem. Po noci strávené v Nýřanech odjel přímo na plzeňské letiště, kde 8. květen strávil s láhví německého sektu, kterou „osvobodil“ ještě v Německu.

V Československu po konci války dlouho nepobyl. Vracel se v květnu 1946. Později se oženil s dívkou, jejíž příjmení bylo Havlová. S Čechy ho pojí ona a válka.

James Duncan – 2. pěší divize

James Herbert Cavanaugh Duncan, Sr se narodil 13. června 1925 v Madisonu – Wisconsin a byl odveden jako dobrovolník 30. června 1943. Vylodil se na lodi ve Skotsku dne 30. ledna 1945, absolvoval trénink v Anglii a poté, 3. února 1945, následovala plavba ze Southamptonu do francouzského Le Harve. Získal hodnost seržanta, později byl povýšen na „technického seržanta“ (dnes se užívá sgt. 1st class, čili náš „rotmistr“). Po válce se jeho profesní oblast stalo bankovnictví, působil jako předseda a CEO First of America Bank Corporation, v důchodu je od roku 1985.

 

Louis Gihoul (čti: Lui Žihoul)        

Celým jménem Louis Armand Hipolyte Gihoul se narodil 14. listopadu 1923 v Seraing – předměstí Lutychu. Od 19 let byl aktivním účastníkem belgického odboje (v Tajné armádě, A. S.). Tažení Péruwelz–Plzeň prožil jakožto osobní řidič velitele 5. roty 17. praporu belgických střelců Alberta Gélise, rota měla za úkol zabezpečit týl fronty, odminovat a vyčistit města a vesnice, jimiž procházeli. Podílel se na osvobození koncentračního tábora v Holýšově.

Po válce strávil 17 let v Africe – pracoval jako policejní úředník v belgickém Kongu, kde zažil hrůzy černošského povstání, po příkazu vlády opustit Kongo, odešel s celou rodinou do Kanady, kde začal od nuly, strávil zde 40 let a od roku 1991 žije opět v Belgii a pravidelně přijíždí do Plzně.

Michel Gilain (čti: Mišel Žilen)

Narodil se 24. dubna 1927 v Noville sur Méhaigne, na hranici provincií Lutych a Namur. Od 16 let byl aktivním účastníkem belgického odboje (Tajná armáda, A. S.). Úkolem jeho 3. roty během tažení Péruwelz–Plzeň, bylo kontrolovat a čistit obklíčená území, která Američané nechávali v rámci svého ultra rychlého postupu za sebou, tato rota také zajišťovala až do příchodu zadních jednotek citlivá strategická místa jako např. muniční sklady, aerodromy, továrny, kde se vyráběly zbraně. Podílel se na osvobození koncentračního tábora v Nordhausenu. Po válce pracoval jako stavební projektový manažer, pod jeho vedením vznikly např. nemocnice, sklady a továrny po celé Evropě a v severní Africe.

 

Hubert Rauw

Celým jménem Hubert Julien Michel Rauw se narodil 8. října 1927 v Lutychu. Byl příliš mladý na oficiální odboj, pracoval na poště, kde třídil dopisy a ničil ty, jež byly určené gestapu. Stal se příslušníkem 2. roty, jejím úkolem bylo strážit a čistit okupované území, vyhledávat Němce na útěku. V okamžiku osvobození Plzně se nacházel se svojí jednotkou u německého Kulmbachu. Po válce pracoval opět na poště, stal se telegrafistou a telefonistou, kariéru zakončil jako účetní.

Valère Gustin

Vojín 17. praporu – jednotka pěchoty. Valère Gustin studoval druhý ročník veterinárního lékařství a za války posílali studenty na nucené práce do Německa.  Dostal se do odboje u lesa Ville Taroulle. Pravidelně dostávali zásilky zbraní, aby v případě napadení mohli provést průzkumné práce proti Německu. Při odboji byl zraněn a poté se přihlásil jako dobrovolník k 17. praporu. Vojenskou službu nastoupil v Péruwelz, kde se prapor formoval a se 3. americkou armádou generála Pattona se dostal až do Plzně.

Po válce absolvoval Univerzitu koloniálních studií a byl vyslán do Afriky a začal pracovat pro soukromou důlní společnost ve Rwandě. Po návratu do Belgie se věnoval malbě a společně s manželkou si otevřeli galerie, to je naplňovalo až do důchodu. Do Plzně se od roku 1945 poprvé vrátil loni.

 

Josef Švarc

Za války příslušník Československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii a přímý účastník obléhání francouzského přístavu Dunkerque v roce 1944. V 16 letech musel na práce do Německa a odtud do Normandie kopat zákopy. Utekl, pobýval na statku ve Francii, postupně se dostal do sběrného tábora v Alžíru a do Skotska, kde prošel vojenským výcvikem. V Anglii byl přijat do 1. Československé obrněné brigády.

George Patton Waters

Slavný vnuk legendárního generála George Pattona se do Plzně vrací se každoročně. Odmalička je přezdívaný Pat, dědečka si pamatuje jako malý chlapec.

 


Zdroj:

Eva Mertlová

Oddělení mediální komunikace a marketingu

 

Odbor Kancelář hejtmana

Krajský úřad Plzeňského kraje

Škroupova ulice 18,  306 13 Plzeň

telefon: 377 195 239

mobil: 777 353 676

e-mail: eva.mertlova@plzensky-kraj.cz

www.plzensky-kraj.cz

Reklama