Koncert Klavírní recitál / 21.2.

Reklama

Karlovarský symfonický orchestr uvede ve středu 21. února v Grandhotelu Ambassador Národní dům další z koncertů cyklu Klavírní recitály, na němž se představí klavírní virtuos Marian Lapšanský.
Marian Lapšanský je mezinárodně uznávaným umělcem, který šíří už několik desetiletí po celém světě dobré jméno slovenské hudební kultury. Jeho jedinečnou kariéru zdobí řada úspěchů a ocenění, mimo jiných také renomovaná Evropská cena Gustava Mahlera. Jeho umění mohli obdivovat posluchači ve všech zemích Evropy, na Kubě, v Jihoafrické republice, Kanadě, USA, Mexiku a Japonsku.

Je generálním ředitelem Slovenské filharmonie, pedagogem a též výrazným organizátorem slovenského hudebního života.
Marian Lapšanský uvede díla Johannesa Brahmse, Zdeňka Fibicha, Eugena Suchoně, Edvarda Griega a Isaaca Albénize.
Koncert začíná v 19.30 hodin.

 

——————————————————————————————————

 

21. 2., Grandhotel Ambassador Národní dům, 19.30 hodin

KLAVÍRNÍ RECITÁL

JOHANNES BRAHMS: Intermezzo b moll op. 117

JOHANNES BRAHMS: Intermezzo es moll op. 118

ZDENĚK FIBICH: Nálady, dojmy, upominky op. 41 (výběr)

EUGEN SUCHOŇ: Malá suita s Passacagliou op. 3

EDVARD GRIEG: Lyrické kusy (výběr)

ISAAC ALBÉNIZ: Granada (Španělská suita)

ISAAC ALBÉNIZ: Sevilla (Španělská suita)

ISAAC ALBÉNIZ: El Puerto (Iberia)

ISAAC ALBÉNIZ: Castilla (Španělská suita)

 

Marian Lapšanský – klavír

Klavírní virtuos Marian Lapšanský je mezinárodně uznávaným umělcem, který šíří už několik desetiletí po celém světě dobré jméno slovenské hudební kultury. Jeho jedinečnou kariéru zdobí řada úspěchů a ocenění, mimo jiných také renomovaná  Evropská cena Gustava Mahlera. Klavírista opakovaně vystoupil ve všech zemích Evropy, hrál i na Kubě, v Jihoafrické republice, Kanadě, USA, Mexiku a Japonsku. Slyšeli ho návštěvníci významných kulturních podniků, spolupracuje s nejlepšími tělesy.

Marian Lapšanský je proslulý nejenom jako vynikající sólista, ale zároveň jako skvělý a vyhledávaný komorní hráč. Vystupuje v komorním duu, účinkuje s renomovanými sólisty, např. s Peterem Dvorským, Gabrielou Beňačkovou, Magdalénou Hajóssyovou a mnoha dalšími. Na kontě má mnoho rozhlasových a televizních nahrávek, nahrál též více než padesát alb pro tuzemská i zahraniční vydavatelství.

Marian Lapšanský rovněž působí jako nepřehlédnutelný organizátor slovenského hudebního života a pedagog. Je profesorem na akademiích v Praze, Bratislavě a Banské Bystrici, ve světě vedl mistrovské třídy, založil a řadu let vedl Mezinárodní interpretační kursy v Piešťanech, inicioval vznik Mezinárodní Hummelovy klavírní soutěže v Bratislavě, jejímž je prezidentem. Na podporu mladých umělců založil Nadaci Cyrila a Metoděje (1990), stejně tak založil a dodnes vede festival podtatranských měst Musica nobilis. Od 2004 je Marian Lapšanský generálním ředitelem Slovenské filharmonie.

 

   Johannes Brahms (1833 – 1897) byl univerzální skladatel, jeho doménou byl klavír. Byl to nástroj, který nejlépe znal a který virtuózně ovládal. Napsal řadu skladeb, ať už pro sólový klavír, skladby pro čtyři ruce, pro dva klavíry, či díla, v nichž se klavír uplatňuje – klavírní tria, kvartety a klavírní koncerty. Mezi jinými napsal v roce 1892 Tři intermezza pro klavír a o rok později Šest děl pro klavír, která patří k nejoblíbenějším skladbám, které Brahms pro sólový klavír napsal.

 

   Zdeněk Fibich (1850 – 1900) byl vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka nejvýznamnějším představitelem generace české hudby 2. poloviny 19. století. Cyklus Nálady, dojmy a upomínky, z nějž zazní výběr patnácti skladeb, tvoří celkem 376 drobných skladeb ve čtyřech cyklech s vlastními opusovými čísly pro klavír, opus 41 sestává ze 171 skladeb z let 1891 – 94.  Jedná se o zřejmě největší klavírní cyklus v dějinách hudby vůbec.

Cyklus představuje určitý deník citového a intelektuálního vztahu skladatele a Anežky Schulzové. Nejedná se ale o popisné zachycení význačných událostí jejich vztahu, nýbrž o zaznamenání emocionálních pohnutek, nálad a vzpomínek, jež ve Fibichově mysli ulpívaly v průběhu let.

 

   Eugen Suchoň (1908 – 1993) je zakladatelem moderní slovenské hudby a je také autorem slovenské národní opery. Ve své tvorbě hojně vycházel ze slovenské lidové melodiky. Jeho dílo je v slovenské hudbě symbolem mimořádné umělecké kvality. Malou suitu s Passagliou zkomponoval autor v letech 1931 – 1932, v době, kdy studoval v Praze kompozici u Vítězslava Nováka.

 

   Edvard Hagerup Grieg (1843 – 1907) je považován za největšího norského skladatele vůbec. Jeho hudba vychází z národních tradic Norska a především čerpá z norské lidové hudby. Lyrické kusy jsou cyklem šestašedesáti klavírních skladeb rozdělených do deseti celků – sešitů. Griegovy Lyrické kusy se díky svému hudebnímu jazyku vydělily z obvyklého rámce své doby. Je v nich totiž nejzřetelněji patrné, na čem spočíval autorův hudební rukopis. Lyrické kusy znamenají v Griegově díle cosi jako zápisník motivů, podobně jako ve Fibichově cyklu. Můžeme je vnímat jako velké resumé celého autorova díla.

 

   Isaac Albéniz (1860 – 1909) byl jeden z největších a nejvlivnějších španělských hudebních skladatelů a klavíristů. Jeho dílo zahrnuje i několik oper, jeho skladatelská nesmrtelnost spočívá ale v kompozicích pro klavír, v němž byl virtuos. Jeho klavírní hudba je podrobně propracovaná, obsahuje bohatství španělského koloritu a je nástrojově nesmírně obtížná. Mezi takováto díla patří i Španělská suita obsahující osm skladeb, ale za opravdu mistrovské dílo je považována jeho suita dvanácti klavírních „impresí“, nazvaná Iberia.

 


Zdroj:

Lev Havlíček
styk KSO s veřejností
605 258 630
levhav@seznam.cz

Reklama