Koronavirová krize řadu cestovatelů připoutala k rodné hroudě a tak v rámci cestovatelské závislosti navštěvují „alespoň“ zajímavá česká turistická místa. Takových českých míst není málo a svou atraktivitou si s těmi zahraničními určitě nezadají, takže slovo „alespoň“ v předchozí větě je opravdu drzé. Mezi takové turisty jsem se letos zařadil i já. Vyrazil jsem proto do proslulého Českého Švýcarska plného pískovcových skal. Bohužel jsem byl časově omezen jen dvěma dny, a tak jsem sáhl po těch nejatraktivnějších a nejnavštěvovanějších místech. Ty, co zde ještě nebyli, třeba navnadím na stejný, malý, ale pěkný výlet.
České Švýcarsko se nachází na severu Čech nad Děčínem, na samé hranici s Německem, kde tento přírodní park navazuje na německý Národní park Saské Švýcarsko.
Hlavním turistickým cílem na české straně je Pravčická brána. Zajímavý 26,5 metrový skalní útvar, který zvětráváním v méně odolné části skály vytvořil obrovskou 16 × 8 metru velkou bránu. Místo má bohatou turistickou historii, která se píše nejméně od první poloviny 19. století. V roce 1881 zde kníže Edmund Clary-Aldringen vystavěl výletní zámeček Sokolí hnízdo. Do areálu se platí vstupné dospělí/děti/studenti – 95/30/30 Kč a součástí prohlídky jsou také další dvě vyhlídky na bránu a okolí. Výlet k bráně je často spojen s celodenní procházkou. Ta může začít v obci Hřensko „po červené“ kolem Pravčické brány na Mezní Louku a dále „po modré a žluté“ Edmundovou a Divokou soutěskou zpět do Hřenska. Dva úseky soutěsek se musí absolvovat na lodičce – ceny: Edmundova soutěska 120/50/50 Kč a Divoká soutěska 80/40/40 Kč (provoz 30. 3. – 4. 11.). Vstup do areálu brány se dá platit bezhotovostně, ale lodičky jen v hotovosti, stejně tak městské parkoviště v Hřensku (150 Kč auto/den). Více informací na webu pbrana.cz a hrensko.cz.
Další cíl cesty jsem si našel na německé straně. Byl jím vyhlídkový Skalní most Bastei. Ten je doslova zapasován mezi skalami ve výšce 300 m nad mořem. Místo nabízí úchvatné pohledy na labské údolí a kolem mostu jsou další skalní vyhlídky, které nabízejí i nezaměnitelné pohledy na tuto krásnou, 76 metrů dlouhou, stavbu z roku 1851. Kolem mostu je skvělé turistické zázemí. Vstup na most zpoplatněn není, ale přilehlá parkoviště ano. Já byl na místě něco přes hodinu a platil na druhém, vzdáleném, parkovišti 5 €. Asi 2,5 km od mostu je záchytné parkoviště s kyvadlovou autobusovou dopravou – za celodenní parkovné 3 € + 1 € za dopravu, takže jsem rodiny viděl spíše překonávat 2,5 km vzdálenost procházkou. Podrobné informace naleznete na www.hohnstein.de.
Na další den jsem si ponechal prohlídku skalního města Tiské stěny. Za svůj výchozí bod jsem si vybral obec Ostrov ležící přímo na hranici s Německem. Zde jsem se ubytoval ve výborném stejnojmenném hotelu Ostrov s výbornou kuchyní místní restaurace a krásnými panoramaty vstupujícími okny přímo do vkusně zařízených pokojů. I když v hotelu stejně jako v nejbližším okolí nezachytíte na telefon mobilní signál, plně Vás uspokojí kvalitní wi-fi připojení. Hotel kromě venkovních aktivit nabízí i wellness se saunou. Já byl spokojen, takže mohu jen doporučit. Více na www.hotelostrov.com.
Z hotelu vede turistická červená stezka (červená, pak zelená) až k Turistické chatě, kde začíná velký a malý okruh Tiských stěn. (vstupné 50/25 Kč) Se vstupenkou dostanete také mapku trasy. Nabídne se Vám skvělá podívaná na pískovcové skály, kterým letitým zvětráváním vtiskl čas do vzhledu různé zajímavé tvary. Právě tyto skály uchvátily v minulosti i filmaře, a tak se můžete procházet i místy, kde vznikaly Letopisy Narnie. Na vrchní straně okruhu se Vám nabídnou doslova propastné vyhlídky na město Tisá i daleké okolí.
Tenhle český výlet se mi opravdu líbil, ale nebyly by to Čechy a příhraničí s Německem, aby zde nechyběly ohavné kýčovité stánky, a to zejména v Hřensku. Asi jsme se moc od devadesátek neposunuli, alespoň ne v Hřensku. Snad je to pro ně tak výhodné, že s tím jsou přímo v centru města ochotni zaneřádit takový krásný turistický cíl.
Zdroj + Foto:
Petr Šmíd
