Češi by pomohli napadenému Polsku častěji než Pobaltí, ukázal průzkum

Češi by pomohli napadenému Polsku častěji než Pobaltí, ukázal průzkum
Foto: Estonian Foreign Ministry, CC BY 2.0, Wikimedia Commons

Česká veřejnost je podle průzkumu STEM ochotnější pomoci napadenému Polsku než Estonsku, Lotyšsku nebo Litvě. Rozdíl se objevil i přesto, že podpora vojenské pomoci po dvou letech mírně vzrostla u obou scénářů.

V případě Polska by vyslání pomoci podpořilo 84 procent dotázaných. V březnu 2024 to bylo 82 procent. U baltských států vzrostl podíl souhlasných odpovědí z 65 na 69 procent. Podle analytika STEM Jiřího Táborského hraje roli geografická blízkost Polska.

Rozdíly podle vzdělání a voličských preferencí

Výrazně se liší postoje lidí podle dosaženého vzdělání. Vysokoškoláci mají k pomoci spojencům vyšší ochotu než lidé bez maturity. U Pobaltí je podpora nejsilnější mezi mladšími lidmi: ve věkové skupině 18 až 29 let dosahuje 76 procent, zatímco mezi lidmi staršími 60 let je 65 procent.

Pomoc baltským státům by podpořilo 72 procent mužů a 66 procent žen. U Polska jsou rozdíly menší: souhlas vyjádřilo 85 procent mužů a 83 procent žen. Muži přitom častěji volili odpověď „určitě ano“, ženy častěji „spíše ano“.

Největší rozdíly průzkum ukázal mezi voliči jednotlivých stran. Pomoc Pobaltí podporuje 94 procent voličů SPOLU, 91 procent voličů Pirátů a STAN, 72 procent voličů Motoristů, 60 procent voličů ANO a 42 procent voličů SPD. U Polska je souhlas širší: od 97 procent mezi voliči Pirátů po 71 procent u voličů SPD.

Češi by pomohli napadenému Polsku častěji než Pobaltí, ukázal průzkum
Foto: Estonian Foreign Ministry, CC BY 2.0, Wikimedia Commons

Varování sleduje pozorně menšina

Bezpečnostní varování před možnou ruskou agresí vůči některé ze zemí NATO zaznamenalo podle STEM 67 procent obyvatel. Pozorně je sleduje 29 procent lidí, dalších 38 procent je zachytilo, ale příliš se o ně nezajímá. Třetina dotázaných podobná varování nezaznamenala.

Pozorněji informace sledují muži, starší lidé, vysokoškoláci a voliči stran minulé vlády. Mezi voliči SPOLU se o varováních podrobně informuje 56 procent, u Pirátů 46 procent a u STAN 43 procent. U Motoristů, ANO a SPD se tento podíl pohybuje mezi 25 a 27 procenty.

Možnost, že Rusko v následujících měsících podnikne agresivní akci vůči některému státu NATO, považuje za pravděpodobnou 49 procent respondentů. Do této odpovědi se započítává i velmi pravděpodobný scénář a méně závažné formy útoků, například sabotáže, dronové nebo kybernetické útoky. Za nepravděpodobnou hrozbu ji označilo 37 procent lidí a 14 procent nedokázalo situaci posoudit.

Výzkum STEM proběhl od 20. do 27. září 2026 na reprezentativním vzorku obyvatel Česka starších 18 let. Prostřednictvím online dotazování odpovědělo 1343 respondentů.

Češi by pomohli napadenému Polsku častěji než Pobaltí, ukázal průzkum
Foto: Estonian Foreign Ministry, CC BY 2.0, Wikimedia Commons

Zdroj: tisková zpráva – STEM – Ústav empirických výzkumů

Fotografie: Estonian Foreign Ministry, CC BY 2.0, Wikimedia Commons; Estonian Foreign Ministry, CC BY 2.0, Wikimedia Commons; Estonian Foreign Ministry, CC BY 2.0, Wikimedia Commons.

ID: 51554