Zaměstnavatelé, kteří vytvářejí pracovní místa pro lidi se zdravotním postižením, by mohli od dubna 2027 získat vyšší podporu na provozní náklady. Maximální roční příspěvek má vzrůst ze 48 tisíc na 90 tisíc korun na jednu osobu. Změny zatím schválila vláda v novele zákona o zaměstnanosti; účinnost se předpokládá od 1. dubna 2027.
Novela má zároveň zjednodušit žádosti a upravit pravidla pro podporovaný trh práce. Dosavadní označení „chráněný trh práce“ se má změnit, samotné podmínky pro uznání zaměstnavatelů Úřadem práce ČR ani poskytování příspěvků se podle návrhu nemění.
Vyšší příspěvek i mzdová podpora
Příspěvek na provozní náklady lze využít například na provozního asistenta, dopravu zaměstnanců či materiálu nebo na úpravu provozovny. Musí ale jít o zvýšené náklady, které jsou nezbytné pro práci lidí se zdravotním postižením. Výčet uznatelných výdajů má být nově přímo v zákoně, nikoli jen v prováděcí vyhlášce.
Zvýšit se má také maximální mzdový příspěvek pro zaměstnavatele na podporovaném trhu práce. Od ledna 2027 má vzrůst o 2500 korun měsíčně, z dosavadních 18 600 na 21 100 korun. Navýšení má souviset s očekávaným růstem minimální mzdy.
Kratší závazek při zřízení místa
Při zřízení pracovního místa pro člověka se zdravotním postižením se má zkrátit povinná doba jeho obsazení. Místo dosavadních tří let bude podle dohody s Úřadem práce ČR činit 12 až 24 měsíců.
Současně se sníží nejvyšší možný příspěvek na zřízení pracovního místa. Nově má odpovídat nejvýše čtyřnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí předchozího roku, u lidí s těžším zdravotním postižením šestinásobku. Ruší se také zvýšené limity při zřízení deseti a více míst.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že v letech 2024 a 2025 vzniklo s využitím tohoto příspěvku 125 pracovních míst. Průměrná podpora činila přibližně 69 450 korun na jedno místo.
Co se změní v žádostech
Zaměstnavatelé by při žádosti o zvýšení příspěvku na další náklady nově nemuseli dokládat jednotlivé výdaje předem. Stačilo by čestné prohlášení o jejich vzniku a druhu. Úřad práce by oprávněnost nákladů ověřoval následně. Zaměstnavatel by musel prokázat, že výdaje skutečně vznikly, souvisely se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením a byly uhrazeny.
Maximální limit zvýšení příspěvku na další náklady se má snížit z 0,8násobku na 0,4násobek součtu příslušných mzdových příspěvků za čtvrtletí. Pro roky 2027 až 2030 má být zavedeno přechodné období, v němž si zaměstnavatelé pro každý rok zvolí dosavadní, nebo nová pravidla.
Novela také zpřesňuje podmínky pro paušální příspěvek 1000 korun měsíčně. Ten má být nově podmíněn tím, že zaměstnavatel na daného pracovníka čerpal v příslušném čtvrtletí příspěvek alespoň za jeden odpracovaný den. Současně nebude možné na stejného člověka současně čerpat podporu na zřízení pracovního místa a podporu zaměstnávání na podporovaném trhu práce.
Návrh upravuje rovněž fungování integračních sociálních podniků. Ty si budou moci zvolit mezi dosavadním integračním fondem a novým fondem reinvestice zisku. Do obou fondů musí směřovat nejméně polovina zisku běžného účetního období a peníze mají sloužit například ke vzdělávání, poradenství, rozvoji pracovních dovedností či úpravě pracovišť.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, mpsv.gov.cz
Fotografie: V0lkanic, CC BY 4.0, Wikimedia Commons; Martin Strachoň, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons; Janmanak, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons.
.jpg){kind=link}
