České domácnosti by si měly letos i příští rok reálně polepšit, ekonomika však podle nové prognózy Ministerstva financí poroste jen mírně. Hrubý domácí produkt má v roce 2026 vzrůst o 1,7 procenta a v následujícím roce o 2,5 procenta. Hlavním motorem bude domácí poptávka, především spotřeba domácností a investice.
Ve třetím čtvrtletí letošního roku se český HDP podle předběžného odhadu zvýšil mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 1,6 procenta. Růst podporuje zvyšování reálných příjmů, které umožňuje domácnostem více utrácet. Významnou roli letos hrají také fixní investice. Jejich růst má ale v roce 2027 zpomalit.
Co to znamená pro domácnosti
Průměrná inflace má letos dosáhnout 2,1 procenta. V příštím roce ministerstvo očekává její zrychlení na 3,1 procenta. Za vyššími cenami mají stát zejména energie pro domácnosti a obnovený růst cen potravin. Cenové tlaky může částečně zmírnit pokles cen ropy.
Na letošní inflaci naopak působí příznivě převedení financování podporovaných zdrojů energie na státní rozpočet, silnější koruna a vývoj cen potravin. Protiinflační vliv má také nastavení měnové politiky. Zdražování pohonných hmot, rychlejší růst mezd a vyšší náklady na bydlení působí opačným směrem.
Ministerstvo předpokládá pokračující růst reálných výdělků v letech 2026 i 2027. Na trhu práce ale přetrvává nedostatek pracovníků, který tlačí na růst mezd a platů. Zaměstnanost podle prognózy dál poroste, hlavně díky službám a stavebnictví.
Nezaměstnanost má klesnout, dluh poroste
Průměrná míra nezaměstnanosti má letos činit 3,0 procenta. V roce 2027 by měla klesnout na 2,8 procenta. Zpracovatelský průmysl současný růst zaměstnanosti mírně brzdí, zatímco služby a stavebnictví jej podporují.
Horší vývoj ministerstvo očekává u veřejných financí. Deficit sektoru vládních institucí má letos dosáhnout 2,8 procenta HDP a v roce 2027 vzrůst na 3,5 procenta. K letošnímu zhoršení má přispět mimo jiné konec účinnosti daně z neočekávaných zisků, odpuštění poplatku za podporované zdroje energie a opakované snižování spotřební daně na naftu.
Zadlužení veřejných financí by mělo letos dosáhnout 45,8 procenta HDP. V příštím roce má vzrůst na 47,4 procenta.
Vývoj české ekonomiky může výrazně ovlivnit situace na Blízkém východě. Konflikt zvyšuje náklady na výrobu a přepravu energetických surovin, oslabuje kupní sílu domácností a komplikuje investiční rozhodování firem. Prognóza počítá s postupným zmírňováním konfliktu a obnovováním dodávek ropy a zemního plynu. Přetrvávající bezpečnostní rizika a poškozená infrastruktura však mohou tento proces zpomalit.
Ministerstvo označuje za hlavní rizika další eskalaci konfliktu, vývoj bezpečnostní situace v Evropě, mezinárodní obchodní politiku, stav evropského automobilového průmyslu a finanční podmínky. Příznivě by naopak působilo rychlejší zmírnění geopolitického napětí nebo výraznější oživení investic v Německu.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, mf.gov.cz
