Dítě a tragédie

Je to zhruba týden, co měli sousedé při návratu z dovolené vážnou nehodu. Na dálnici do jejich auta narazil kamion a bohužel to skončilo tragicky. Sama se z toho neumím vzpamatovat. Naše děti byly nejlepšími kamarádi, nebyl den, kdy by se nenavštěvovaly, hrály si spolu na zahradě, doma, plánovali jsme i různé společné výlety. Já ale nevím, jak mým dětem (5 a 7 let) říct, že už si spolu nikdy hrát nebudou, že už je nikdy neuvidí. Zatím si pořád myslí, že jsou ještě na dovolené, ale dlouho jim to nevydrží a začnou se ptát. Prosím, poraďte, co mám dělat. Jsem bezradná. Děkuji.

ilustrační foto

 

Chápu, že jste v tuto chvíli v obtížné a těžké situaci. Smrt kamarádů vašich dětí je hluboce traumatizující událost. To, jak se k celé situaci postavíte, bude mít velký vliv na to, jak budou vaše děti tuto zprávu zpracovávat. Co nejdříve si s nimi promluvte. Buďte upřímná, s ohledem na jejich věk použijte jednoduchý a citlivý jazyk – řekněte jim pravdu o tom, co se stalo, ale vyhněte se přílišným detailům nehody. Připravte se na to, že se budou ptát, na jejich otázky jim odpovídejte. Dopřejte jim dostatek prostoru pro to, aby projevily své emoce. Můžete jim říct, že smutek, zlost nebo strach jsou normální reakcí. Buďte jim k dispozici, když budou potřebovat obejmout, nebo prostě jen vaši přítomnost. Nebojte se vyhledat případně pomoc dětského psychologa, pokud budete cítit, že ji vaše děti potřebují. Je to opravdu náročná situace, věřím však, že se vzájemnou podporou vše zvládnete.


Na dotaz odpovídá:

PhDr. Michaela Miechová

První on-line psychologická poradna

www.Mojra.cz


Využijte speciální akce pro MAGAZÍN OKO.

Při objednávce použijte slevový kód „OKO“
a získáte slevu 10 % na služby psychologické poradny Mojra.cz.


Jak dítěti sdělit tragickou zprávu?

Před dětskými otázkami je důležité neutíkat, ale snažit se dětem odpovídat, pokud je to možné – ideálně přiměřeně k jejich věku. Když se dítě snaží nové situaci porozumět, může se někdy ptát dokola na to samé. Může chtít znát okolnosti, celý příběh zemřelého nebo zemřelých. Je pro něho složité porozumět tomu, proč někteří lidé zemřou dříve, někteří později, přirozenou smrtí, dobrovolně či nedobrovolně. Úmrtí tak může být spouštěčem úvah o smrti a posmrtnosti obecně.

Důležité je naslouchat, být upřímní, umět vyjádřit a popsat své pocity, podporovat soustavnost a pravidelné činnosti. Zároveň očekávat nepřiměřené reakce a respektovat rozdíly v prožívání a chování. Když nebudeme brát otázky dětí na lehkou váhu, dáme jim pocit jistoty a bezpečí, které potřebují. A i když to může být velmi náročné, stojí to za to, jelikož v dítěti tento proces vytváří úlevu a pomáhá správně zpracovat negativní emoce a nastartovat zpět emoce pozitivní.

Ujistěte děti, že jsou nyní v bezpečí a že uděláte vše pro to, abyste je ochránili. Buďte trpěliví a klidní, objímejte je či hlaďte co nejčastěji. Pro dítě je také důležité vědět, že smí plakat, hněvat se, dávat své pocity najevo a neukrývat je uvnitř. Naslouchejte jim, vezměte jejich pocity na vědomí a ukažte jim, že jejich obavy berete vážně. Nechte je o samotě, když to budou potřebovat. Zároveň jim ale buďte oporou a dávejte najevo, že si s vámi mohou o svých obavách a starostech kdykoli promluvit. Vysvětlete, že součástí života jsou jak špatné, tak i dobré chvíle. Že lidé se někdy nerozhodují správně, a tím mohou způsobit potíže i druhým.

Autor: PhDr. Michaela Miechová, První on-line psychologická poradna Mojra.cz, www.Mojra.cz