Sjeli se představitelé měst i iniciátoři kulturních projektů

Reklama

Do Plzně se sjeli představitelé měst i iniciátoři kulturních projektů, aby společně našli recept na efektivnější spolupráci a méně byrokracie.

Ve čtvrtek 5. dubna proběhla v Plzni mezinárodní konference, která si vzala „na paškál“ nelehké téma: jak zjednodušit a zefektivnit administrativu spojenou s dočasnými projekty ve veřejném prostoru? Potkali se na ní zástupci Ostravy, Plzně, Kladna, Trenčína, Pardubic, Břeclavi i Prahy s organizátory akcí z celé České a Slovenské republiky. Téměř každé město či obec ve středoevropském prostoru dnes řeší problém, že nemá kapacity a prostředky na to, aby zvládlo kvalitně udržovat každý zelený plácek, instalovat dostatečné množství mobiliáře nebo zajistit plné spektrum kulturních akcí. V každém místě se zároveň najde někdo, kdo by tomu chtěl pomoci, kdo má chuť pořádat sousedské sedánky, vyrobit s přáteli neobvyklé posezení u řeky nebo s obyvateli z okolí opečovávat zanedbaný parčík. Jako překážka se však, zejména ve větších městech, většinou objeví složitý povolovací systém, ve kterém se počáteční energie může úplně ztratit. Co s tím?

„Úvodní konference Procesy pokroku byla prvním takovým společným setkáním napříč Českou a Slovenskou republikou, napříč zástupci úřadů, politické reprezentace i neziskových organizací, které podobné projekty iniciují a realizují. Konferenci předcházelo hloubkové dotazníkové šetření, do kterého se zapojilo více než 50 organizací. Přesto jsme byli do poslední chvíle napjatí, jak velký zájem toto složité téma vzbudí a kolik klíčových lidí se v Plzni potká. A hlavně, jak zafunguje diskuse organizátorů s politiky a úředníky. Atmosféra setkání však byla báječná, ukázala, že naprostá většina účastníků přijela opravdu věci měnit a hledat řešení, ne hájit zatvrzelé pravdy. Poznat je to i na obohacujících výstupech,“ říká iniciátor projektu Procesy pokroku, architekt Marek Sivák z plzeňského spolku Pěstuj prostor.

 

V Plzni se tak potkalo téměř 40 účastníků včetně náměstkyně primátora města Ostravy, náměstka primátora a zároveň poslance za Plzeň, radního města Kladna a dalších politických i úředních představitelů. Iniciativy zastoupily etablované organizace, jako jsou celorepublikově působící Nezevli jen tak a Nadace Proměny Karla Komárka, pardubické Offcity, plzeňský Pěstuj prostor nebo Křížky a vetřelci, kladenská Halda, jihočeské Jsme Strakonice, bratislavská Green Foundation, nebo ostravský Cooltour a Provoz Hlubina.

Z několikahodinové práce ve skupinách i společného hledání řešení pod vedením facilitátorů Petra Matouška a Šárky Zahálkové vyplynula řada klíčových tezí, které bude potřeba rozpracovat v dalších fázích projektu. Někteří účastníci (např. Statutární město Ostrava a Městský obvod Plzeň 1) již projevili předběžný zájem o praktické aktivity jako audit stávajících povolovacích procesů na svých úřadech a nastavení rychlejšího a jednoduššího způsobu žádání, nebo zřízení pozice komunitního koordinátora, který by žadatelům i městu odborně pomáhal. Správnému nastavení mohou pomoci i podrobnější sociologické studie, které chtějí organizátoři ve vybraných městech zpracovat. Nejprve však bude zapotřebí společnými silami dovyjasnit základní principy přístupu samospráv i iniciativ k veřejnému prostoru, k čemuž poslouží následná pracovní setkání. Celý projekt je tak plánován cca na další dva roky. Finálními výstupy by měla být publikace shrnující dohodu o principech, návrh systémového postupu i řešení konkrétních problémů a následně manuály pro žadatele v jednotlivých městech.

 

Projekt organizuje spolek Pěstuj prostor, z. s. za podpory Ministerstva kultury ČR, členy expertní skupiny jsou zástupci organizací Auto*mat, Offcity, Plzeň zastávka, MAKAI atelier, MO Ostrava Poruba, MO Plzeň 1 a Pěstuj prostor. Konference byla pořádána pod záštitou primátora města Plzně, partnerem byl Johan centrum – Moving Station.

Poznatky z konference a body k dalšímu rozpracování:

  • Všichni účastníci procesu (politici, úředníci, iniciátoři, uživatelé) jsou si rovni, žádná skupina není víc nebo míň a každá hraje důležitou roli; dnes jsou však v rámci procesu povolování někdy pozice a síly nevyrovnané – o vyváženějším nastavení je však zapotřebí jednat odborně, „neaktivisticky“
  • Problémy jednotlivých měst a projektů jsou si velmi podobné, na konferenci účastníci řešili ve skupinách 4 vzorové příklady a řada účastníků v nich viděla paralelu se svými projekty (toto potvrdilo i dotazníkové šetření) => je tedy možné najít společné principy platné pro většinu měst, na základě kterých už si jednotlivá města jednoduše dopracují „manuál na míru“
  • Proces je na začátku a bude zapotřebí si napříč všemi pilíři (politici, úředníci, iniciátoři, uživatelé) dojasnit základní principy, např. co je to veřejný prostor, jaké jsou jeho charakteristiky, které nelze popřít, aniž by přestal být veřejný; kdo, proč a jak je zodpovědný za jeho správu, co to znamená vstup vnějších iniciátorů do péče o veřejný prostor (pomoc nebo práci navíc – kdy platí to a kdy ono?)
  • Následně mohou probíhat konkrétní praktické kroky, jako je zřízení pozice komunitního koordinátora či nezávislé odborné (apolitické) komise, audit a efektivnější nastavení povolovacího systému (zmenšení počtu kroků, jednotné kontaktní místo, aktivní asistence apod.)
  • Ve struktuře měst chybí „odborná síla“, která by jako protiváha (partner) politické moci vedla koncepční rozvoj měst vč. podpory komunitních projektů ve veřejném prostoru; tuto roli (by) měly pravděpodobně hrát útvary hlavního architekta (ve svých rozličných podobách a názvech), ve velké většině případů však naplňují pouze její část (např. zpracování strategií a koncepcí) a na další kroky buď nemají pravomoci, nebo na ně sami rezignují
  • Oblasti, kterými je zapotřebí se zabývat (buď v rámci projektu Procesy pokroku, nebo dalších, synergických, projektů), jsou:
  • definování vize města pro komunitní projekty, zpracování komunitní strategie
  • vytvoření nástroje pravidelné zpětné vazby a rektifikace systému
  • rozlišení neziskových a komerčních projektů
  • nastavení partnerského dialogu při přípravě projektů a posílení vzájemné důvěry mezi iniciátory a samosprávou
  • férové rozdělení zodpovědností, udržitelnost projektů
  • měření a vyhodnocování přínosů a dopadů projektů
  • zefektivnění konkrétních administrativních procesů a zajištění jejich transparentnosti
  • vytvoření nebo posílení odborného garanta (komunitní koordinátor, odborná komise, útvar hlavního architekta apod.)
  • adekvátnější nastavení finanční i nefinanční podpory
  • V této problematice a přístupech k ní je zapotřebí se průběžně dovzdělávat nejen mezi úředníky a politiky (kterým někdy chybí nadhled či praktické poznatky z „druhé strany“), ale i mezi iniciátory (z nichž někteří mají spoustu entusiasmu, ale malou zkušenost s reálným fungováním správy města)

 


Zdroj:

M Arch Marek Sivák
Pěstuj prostor, z. s.
+420 777 593 692
prostor.plzne.cz

Reklama