Plzeň dokončila kanalizační řád podél Úslavy

Plzeň dokončila druhou etapu Úslavského kanalizačního sběrače. Jde o strategickou ekologickou investici města, která zajistí odkanalizování a rozvoj okrajových částí Božkov, Koterov, části Lobez, Bručné a komerční zóny u obchodního centra Olympia. Stavbu, jež navázala na první etapu, realizovala firma Skanska a. s. od září 2016. Vysoutěžená cena činila 46,7 milionu korun s DPH. Úslavský kanalizační sběrač je páteřní kanalizační řád, který vede do částí Plzně, kde dříve kanalizace nebyla.

„Samozřejmě naším cílem je pokračovat dále, to znamená napojovat jednotlivé lokality. Jsem moc rád, že můžeme vytvářet podmínky pro další rozvoj území, ať už je to Koterov, Božkov nebo jsou to staré Lobzy,“ řekl primátor města Plzně Martin Zrzavecký, který se dnes zúčastnil slavnostního představení projektu spolu s technickým náměstkem Pavlem Šindelářem a náměstkem pro oblast dopravy a životního prostředí Petrem Náhlíkem.

 

„Díky této stavbě jsou vytvořeny podmínky pro připojení daných lokalit k odvádění splaškových vod do centrální čističky odpadních vod v Plzni. Celý Úslavský kanalizační sběrač vede podél řeky Úslavy od Baumaxu na Rokycanské přes střelnici Lobzy a Božkov až do Koterova,“ přiblížil technický náměstek primátora města Plzně Pavel Šindelář.

 

„Myslím, že jsme tímto velmi významně zasáhli do čistoty řeky Úslavy na území města Plzně, v níž jsou dodnes raci a škeble rybniční,“ doplnil náměstek Petr Náhlík.

 

„Svojí povahou to nebyla jednoduchá zakázka, museli jsme se vyrovnat s přechodem řeky Úslavy i vysokou hladinou spodních vod. Přesto jsem rád, že se nám toto významné ekologické dílo podařilo předat investorovi o celý měsíc dříve, než byl plánovaný termín dokončení,“ řekl Aleš Novák, ředitel závodu Silniční stavitelství společnosti Skanska, která stavbu prováděla.

 

Celková smluvní cena díla se zhotovitelem je 46,715 milionu korun včetně DPH. „Vlivem dodatečných nepředvídatelných požadavků provozovatele řádu, tedy Vodárny Plzeň, a optimalizace některých technických konstrukcí s předešlými etapami, byly zhotovitelem provedeny dodatečné vícepráce v hodnotě 238 tisíc korun, což ale považuji v kontextu této zásadní stavby za minimální náklad navíc,“ doplnil Pavel Šindelář.

 

První už hotová etapa za zhruba 160 milionů korun byla součástí velkého projektu Čistá Berounka – II. etapa a začala se budovat na konci roku 2011. Vede od Baumaxu za Božkov a město na ni získalo dotaci z Evropské unie. Druhá část vede z Božkova do Koterova.

 

Výběrové řízení na zhotovitele druhé etapy vyhrála firma Skanska a. s., projektantem stavby je společnost Ingutis. Staveniště bylo předáno zhotoviteli 20. září 2016, termín výstavby byl stanoven do 20. července 2017. Podle vedoucího Odboru investic Magistrátu města Plzně Pavla Grisníka jsou stavební práce zhotovitelem dokončovány v předstihu oproti odsouhlasenému harmonogramu stavby a uzavřené smlouvě o dílo.

 

Vlastní provádění úseku stavby od šachty Š 81 do Š 98 včetně napojení Koterova bylo projektantem stavby navrženo jako kombinace převážně otevřeného paženého výkopu různých technologií a hornickým ražením úseku mezi šachtami Š 90 – Š 91, včetně přechodu koryta řeky Úslavy v úseku Š 81 – Š 82. „Vzhledem ke značné délce celého úseku stavby kanalizačního kameninového potrubí DN 800 mm, která činí cca 979 metrů, včetně DN 400 mm délky zhruba 76 metrů a limitujícím výškovým parametrům obou napojujících bodů stávajícího kanalizačního řádu, je celá trasa nově budovaného kanalizačního řádu položena v minimálním spádu 3,5 promile,“ přiblížil Pavel Grisník. Tato skutečnost kladla velmi značné nároky na preciznost vlastní pokládky potrubí, která byla ještě ztěžována vysokou hladinou spodní vody v okolí řeky Úslavy a poměrně velkými hloubkami vlastních výkopů jednotlivých úseků projektovaného řádu. Vlastní kanalizační řád této etapy je ukončen takzvanou odlehčovací komorou v ulici Na Břehu, poblíž silničního mostu, kam je již přepojen stávající kanalizační řad Koterovské návsi. V šachtě Š 98 je provedeno zaslepené odbočení pro další uvažovanou etapu Úslavského kanalizačního sběrače – část Bručná.

Zdroj: TZ Magistrátu města Plzně