Blíží se konec roku a já mám čím dál častěji pocit, že jsem toho zase nestihla tolik, kolik jsem chtěla. Když se podívám na ostatní, zdá se mi, že jsou dál než já. Někdo změnil práci, někdo se přestěhoval, někdo založil rodinu. Já mám pocit, že stojím na místě. Jak se zbavit dojmu, že mi další rok utekl mezi prsty?

ilustrační foto

Konec roku tento pocit často ještě zesiluje. Všude kolem nás se objevují rekapitulace, seznamy úspěchů, fotografie z cest, nové práce, svatby, děti nebo splněné cíle. Vidíme ale především výsledky druhých. Nevidíme jejich pochybnosti, změny plánů, období stagnace ani to, co je dosažení těchto věcí stálo. Srovnáváme tak svůj celý, každodenní život s několika vybranými okamžiky ze života někoho jiného.
Zkuste proto při letošním bilancování změnit otázky, které si pokládáte. Místo „Co jsem letos dokázala?“ se můžete zeptat také: „Co jsem se letos naučila o sobě?“, „Co dnes zvládám jinak než před rokem?“, „Kde jsem se za sebe dokázala postavit?“ nebo „Co jsem si dovolila pustit, protože už mi to nesloužilo?“
Někdy totiž není největším posunem to, že jsme se dostali někam dál, ale že jsme pochopili, kam už dál jít nechceme.
Je také dobré připomenout si, že život nemá jednotný harmonogram. Neexistuje věk, ve kterém bychom všichni měli mít stejnou práci, vztah, bydlení nebo rodinu. To, že někdo jiný dosáhl určitého cíle dříve, neznamená, že jste pozadu vy. Znamená to pouze, že jeho cesta vypadá jinak.
Konec roku nemusí být rozsudkem nad tím, co se nepovedlo. Může být spíš příležitostí na chvíli se zastavit a všimnout si, kudy jste za posledních dvanáct měsíců skutečně prošli. A možná zjistíte, že jste se neposunuli tak málo, jak se vám na první pohled zdá.

Využijte speciální akce pro MAGAZÍN OKO.

Při objednávce použijte slevový kód „OKO“
a získáte slevu 10 % na služby psychologické poradny Mojra.cz.

Proč jsme v listopadu tak unavení?

Možná máte pocit, že tento měsíc fungujete na půl plynu. Ráno se vám nechce vstávat, přes den chybí energie a večer byste nejraději jen odpočívala. Přitom nemusíte dělat o nic víc než před několika měsíci.

Jedním z důvodů je úbytek denního světla. Dny jsou kratší, rána tmavší a tělo se na změnu ročního období postupně přizpůsobuje. To může vést k větší ospalosti, horšímu soustředění i menší chuti do běžných aktivit.

Únavu často zhoršuje i to, že po sobě chceme stejné tempo jako v létě. Když máme méně energie, začneme si vyčítat, že jsme líní nebo málo výkonní. Místo odpočinku tak přidáme další kávu a snažíme se fungovat dál. Únava přitom sama o sobě nemusí znamenat, že je něco špatně.

Zkuste si proto položit jinou otázku než: Jak toho zvládnout víc? Spíš se ptejte: Co mi teď bere nejvíc energie? Pomoci může pravidelnější spánek, pobyt venku během dne, pohyb a více prostoru na odpočinek.

Pokud však únava trvá dlouho, výrazně zasahuje do fungování nebo se přidává zhoršená nálada či ztráta zájmu o věci, které vám dříve dělaly radost, je vhodné situaci nepodceňovat.

Listopad nemusí být měsícem stejného výkonu jako léto. Někdy je právě zpomalení tím nejrozumnějším, co pro sebe můžeme udělat.

Autor: PhDr. Michaela Miechová,
první on-line psychologická poradna Mojra.cz,
www.Mojra.cz