Lidské tělo je nastaveno na poměrně úzký teplotní rozsah, přibližně 36,5 až 37 °C. Když je horko, spustí se pocení, v chladu se svaly třesou a cévy stahují, aby se minimalizovaly tepelné ztráty. Tento složitý systém se nazývá termoregulace a je klíčový pro naše zdraví i výkon. Pokud selže, hrozí přehřátí, vyčerpání, úpal nebo naopak prochladnutí.
Jak funguje tělesná klimatizace
„Kůže a potní žlázy spolu s krevním oběhem tvoří hlavní klimatizaci organismu. Při zvýšení teploty se cévy rozšiřují, krev proudí k povrchu těla a teplo se odvádí do okolí. Pocení pak odpařováním ochlazuje pokožku. Naopak v chladu se cévy zužují, krev se drží více u vnitřních orgánů a tělo zvyšuje tvorbu tepla. Tyto procesy fungují nepřetržitě, ale jejich účinnost závisí na mnoha vnějších faktorech – od prostředí, přes fyzickou zátěž, až po to, co máme na sobě,“ říká Adam Rožánek z internetového obchodu Trenýrkárna.cz.
Oblečení jako pomocník i překážka
Správná volba oblečení může termoregulaci podpořit, nevhodná ji naopak narušuje. Materiály, které propouštějí vlhkost a rychle schnou, pomáhají tělu ochladit se v horku a zabránit prochladnutí v zimě. Bavlna je příjemná, ale nasává pot a dlouho zůstává mokrá, což zvyšuje pocit horka v létě a chladu v zimě. Syntetické tkaniny a merino vlna fungují lépe – vlhkost odvádějí, schnou rychle a udržují stabilní mikroklima u pokožky.
Spodní prádlo jako skrytý faktor
I když ho nevidíme, spodní prádlo hraje velkou roli. Funkční prádlo z polypropylenu nebo merina odvádí pot od pokožky, omezuje riziko opruzenin a pomáhá udržovat příjemnou teplotu. V létě se hodí lehké a bezešvé střihy s minimem elastanu, v zimě naopak spodní vrstva s dlouhými rukávy či nohavicemi, která dobře přilne k tělu. Příliš těsné prádlo může bránit proudění vzduchu a způsobovat tření.
„V horkých měsících je volba materiálu spodního prádla ještě důležitější. Syntetické směsi dokážou vlhkost odvádět rychleji než bavlna a snižují tak riziko přehřátí i nepříjemného zápachu během dne. Merino vlna, ač se to může zdát netypické, je i v létě velmi komfortní – díky své struktuře dokáže odvádět pot, neutralizovat pachy a udržovat příjemný pocit sucha i při vysokých teplotách. Naopak čistá bavlna, byť působí na dotek chladivě, nasaje pot a zůstává vlhká, což může v kombinaci s horkem a třením vést k podráždění pokožky. Proto se v parných dnech vyplatí vybírat materiály s rychleschnoucími vlastnostmi a volit střihy, které umožňují lepší proudění vzduchu,“ říká Adam Rožánek z internetového obchodu Trenýrkárna.cz.
Chování, které pomáhá
Termoregulaci není možné udržet jen oblečením. Dostatečná hydratace zajišťuje, že organismus má „palivo“ pro pocení a odvod tepla. V horku má navíc smysl doplňovat minerály, které se pocením ztrácejí – zejména sodík, draslík a hořčík. Tyto látky pomáhají udržovat správnou funkci svalů a nervového systému, a tím i schopnost těla regulovat teplotu.
„Ideální je proto pít nejen čistou vodu, ale i vodu obohacenou o magnesium. Při extrémních teplotách je vhodné dát tělu čas na aklimatizaci a přizpůsobit tempo aktivit. V parnu se vyplatí vyhýbat polednímu slunci, v chladu minimalizovat dlouhé nehybné stání venku. Uvnitř pomáhá zajištění proudění vzduchu, ale bez přímého průvanu, který by mohl způsobit nepříjemné prochlazení,“ vysvětluje Jaroslav Žák z BWT.
Termoregulace je neustálý a životně důležitý proces, který můžeme ovlivnit více, než si často myslíme. Oblečení, včetně spodního prádla, správný pitný režim doplněný o minerály a přizpůsobení aktivit teplotním podmínkám pomáhají tělu fungovat efektivně, snižují únavu a chrání před zdravotními riziky spojenými s přehřátím nebo chladem.
Zdroj:
Klára Procházková
www.aspen.pr
