Chraňme normální svět

Daniela Kovářová je rodinná advokátka a spisovatelka ze Štěnovic, která chce na podzim kandidovat do Senátu za obvod č. 7 (Plzeň – Slovany, Plzeň – jih, část Klatovska a Domažlicka).

Oko: Co vás ke kandidatuře vede?

Daniela: Chci chránit normální svět. Svět, v němž žijí dvě pohlaví (muži a ženy), v němž rodiče mají právo vychovávat své děti, kde jim nebude nikdo říkat, jak mají žít a co si mají myslet. Kde nebude stát dusit lidi dalšími restrikcemi a povinnostmi. Chci svobodně říkat, že rodina je máma a táta. Nechci, aby se zase z knihoven vyřazovaly knihy ani aby zakazovali zpěvákům zpívat jen proto, že jejich názor teď není v módě. Chci, aby každý měl právo vyjádřit nesouhlas, a aby se nemusel být, že ho za slova někdo udá nebo vyhodí z práce.

 

Oko: Je to už tři týdny, co je vaše odhodlání veřejně známé. Jaké ohlasy zaznamenáváte?

Daniela: Poslední roky jezdím po městech a vesnicích ve svém okolí, potkávám se s místními a povídám si s nimi. Dělám to od doby, kdy jsem začala pít pivo a při jeho poznávání navštěvuji i místní malé pivovary. Pak jsem objevila malé venkovské hospody, poslední zbytky typické venkovské pospolitosti. Zdá se mi, že na vesnicích jsou lidé ještě normální. Bez problémů si může sednout k jednomu stolu dělník ze Škodovky s profesorem a celý večer si povídat o životě. A je jedno, jestli jeden věří v Boha a druhý v horoskopy nebo v mimozemšťany.

 

Oko: Jak se k vám lidé chovají, když zjistí, kdo jste?

Daniela: Jsem stejný člověk jako oni. V hospodě si na nic nemůžete hrát, jinak vás místní lidé nepřijmou. Navíc zjistíte, že lidé všude řeší nejosobnější problémy a zajímá je jejich rodina, finance, práce a běžné normální starosti. Rozhodla jsem se kandidovat do Senátu právě proto, že běžný každodenní život naše politiky povětšinou nezajímá. Nevidím nikoho, kdo by mluvil jako my, koho by naše starosti zajímaly, kdo by bojoval za normální svět. Zabývají se globálními problémy, například jaká má být správná teplota Země – oni říkají „planety“ – za sto let. Ale čím žijí normální lidé, to nevědí.

 

Oko: A vy to víte?

Daniela: Lidé jsou plni starostí, a když se správně zeptáte, rádi vám odpovědí. Už jako advokát jsem vyslechla tisíce lidských příběhů. Mnohé problémy lidi tíží natolik, že ocení, když je někdo se zájmem vyslechne. Řadě mých sousedů vadí snaha byrokratů ovládat naše životy. Nechtějí, aby jim někdo říkal, jak mají žít, co si mají myslet, že musí zdravě jíst, že mají cvičit a jezdit na kolech. Chtějí si o svém životě rozhodovat sami. A to nemluvím o drobných podnikatelích. Podívejte se na restrikce během posledních dvou let. Třetina hospod na malých městech už teď po uvolnění neotevřela. Vidím to, když vesnice objíždím. Mnohde také najdu barmanku samotnou, protože místní si zvykli sedět doma u televize a u počítače. Ale když v malé vsi zavře hospoda, nebudou se mít kde lidé scházet a společnost bez pospolitosti zahyne. Skutečně chceme každý sedět u obrazovky telefonu nebo počítače? Já takhle žít nechci.

 

Oko: Kde všude by vás lidé mohli potkat nebo s vámi mluvit?

Daniela: Jezdím v rámci kampaně po celém obvodě. Už mám za sebou mítinky v malých pivovarech (Letiny, Modrá hvězda v Dobřanech, Pivovar Petra Petružálka v Merklíně, Bizon v Čižicích, Zlatá kráva v Nepomuku, U Přeška v Přešticích), navštívila jsem Horažďovice, Chotěšov a Starý Plzenec a v brzké době se stavím i ve Stodě, v Holýšově, v Chlumčanech, v Blovicích nebo ve Šťáhlavech. Plán nejbližších akcí lze najít na mém senátním webu www.daniela2022.cz a na facebooku. Zajímá mě každý jednotlivý hlas, každý člověk. I za něj chci mluvit a budu normální život zastupovat i v Senátu.

 

Oko: Děkujeme za rozhovor a držíme palce.

 

www.daniela2022.cz