Koncert Pavel Šporcl / 19.6.

Karlovarský symfonický orchestr pod taktovkou šéfdirigenta Jana Kučery uvede v úterý 19. června v Grandhotelu Pupp další z koncertů festivalu Beethovenovy dny, na němž se představí houslový virtuos Pavel Šporcl. Dnes je patrně vůbec nejpopulárnějším českým umělcem působícím v oblasti vážné hudby.


Pavel Šporcl, který vystupoval s KSO již na řadě koncertů, provede Beethovenův Koncert pro housle a orchestr. Tento koncert, kladoucí velké nároky na interpretovu technik,u je pokládán za dílo, jež nemá ve světové hudební literatuře pro sólové housle obdoby.
Ve druhé části večera zazní Beethovenova Symfonie č. 1. V díle je stále patrný vliv Beethovenova učitele Haydna a také Mozarta, přesto nese jednoznačný Beethovenův rukopis vyznačující se bouráním konvencí, kterému skladatel v tvorbě zůstal věrný celý život.
Koncert začíná v 19.30 hodin.


19. 6. Grandhotel Pupp, 19.30 hodin
FESTIVAL BEETHOVENOVY DNY
BEETHOVEN – ŠPORCL
LUDWIG VAN BEETHOVEN: Koncert pro housle a orchestr D dur op. 61
LUDWIG VAN BEETHOVEN: Symfonie č. 1 C dur op. 21

Pavel Šporcl – housle
Jan Kučera – dirigent

Program koncertu sestává výhradně z děl hudebního génia Ludwiga van Beethovena (1770 – 1827). V první části provede houslový virtuos Pavel Šporcl, který vystupoval s Karlovarským symfonickým orchestrem již na řadě koncertů, Koncert pro housle a orchestr D dur.
Beethoven jej napsal v roce 1806 pro svého přítele Franze Clementa, houslistu a dirigenta v Divadle na Vídeňce, který mu dříve poskytl námět na operu Fidelio. Premiéra se uskutečnila 23. prosince téhož roku v Divadle na Vídeňce, nebyla však příliš úspěšná a v následujících letech se kompozici mnoho pozornosti nedostalo. Až do roku 1844, kdy skladba zazněla v provedení orchestru Londýnské filharmonické společnosti s dvanáctiletým houslistou Josephem Joachimem. Od té doby je koncert pokládán za dílo, jež nemá ve světové hudební literatuře pro sólové housle obdoby.
K nejhlubším meditativním partiím v Beethovenově tvorbě patří druhá věta, která přináší překrásné lyrické téma s nečekanými harmonickými postupy. Finální Rondo klade velké nároky na interpretovu techniku, ale virtuozita zde slouží – stejně jako v prvních dvou větách – vyjádření závažného myšlenkového obsahu.
Ve druhé části zazní Symfonie č. 1 C dur, kterou Beethoven napsal v průběhu let 1799 – 1800 a věnoval ji baronu Gottfried van Swietenovi, svému patronovi. Premiéra se s velkým úspěchem uskutečnila 2. dubna 1800 ve vídeňském Burgtheateru. V díle je stále patrný vliv Beethovenova učitele Haydna a také Mozarta, přesto nese jednoznačný Beethovenův rukopis vyznačující se bouráním konvencí, kterému skladatel v tvorbě zůstal věrný celý život.
První symfonie se zdá na první pohled jednoduchá, zejména ve srovnání s poslední, Devátou symfonií. Její místo ve skladatelově tvorbě, která v době vzniku symfonie teprve čekala na zrození, popsal jeden z dobových komentátorů těmito slovy: „Jestliže nyní vidíme pouze dráp, který je předzvěstí lva, je to proto, že lev zjistil, že je moudřejší ještě nezaútočit.“
Houslista Pavel Šporcl je velmi výraznou a silnou uměleckou osobností, laureátem mnoha předních houslových soutěží a dnes patrně vůbec nejpopulárnějším českým umělcem působícím v oblasti vážné hudby. Díky svému umění, výrazné osobnosti i nekonvenčnímu vystupování slaví úspěchy na nejvýznamnějších pódiích u posluchačů všech generací. Světově uznávaný kritik a historik Henry Roth zařadil Pavla Šporcla jako jediného z českých houslistů mladé generace do své knihy Housloví virtuózové – od Paganiniho po 21. století.
Na housle začal hrát v pěti letech. Vystudoval Pražskou konzervatoř a hudební fakultu AMU u profesora Václava Snítila. V letech 1991 – 96 pokračoval na prestižních školách a univerzitách v USA pod vedením vynikajících pedagogů Dorothy DeLay, Itzhaka Perlmana, Masaa Kawasakiho a Dr. Eduarda Schmiedera.

Pavel Šporcl je nositelem významných ocenění. Ve své dosavadní kariéře spolupracoval s mnoha významnými orchestry, pod taktovkou renomovaných dirigentů, vystupoval s neméně slavnými umělci. Koncertoval v nejrůznějších koutech světa, na pódiích proslulých koncertních síní, včetně legendární Carnegie Hall v New Yorku, vystupuje také na prestižních hudebních festivalech.
Rozsáhlý Šporclův repertoár zahrnuje více než čtyřicet houslových koncertů, nespočet sonát, komorních a virtuózních děl. Vedle stěžejního repertoáru klasické hudby spolupracuje s umělci z oblasti popu, rocku, s cikánskou cimbálovou kapelou vystupoval v mnoha zemích světa. V posledních letech se věnuje též skladatelské činnosti, vyučuje hru na housle na hudební fakultě AMU v Praze. Dosud prodal přes dvě stě tisíc alb. Všechna byla oceněna Zlatou či Platinovou deskou za prodej.
Je patronem SOS dětských vesniček, Centra pěstounských rodin a nadace Apla, pomáhající lidem s autismem. Prostřednictvím svých vystoupení podporuje i další benefiční projekty nadací a neziskových organizací.
Hraje na modré housle postavené Janem Špidlenem.
Koncert bude řídit šéfdirigent KSO, skladatel a klavírista Jan Kučera. Patří mezi nejvšestrannější české umělce. Obor dirigování vystudoval na Pražské konzervatoři, posléze na HAMU pod vedením Vladimíra Válka. Jako skladatel zasahuje do mnoha oblastí, tvoří kompozice symfonické, komorní i písňové a zároveň má na svém kontě přes třicet scénických hudeb k inscenacím pražských i oblastních divadelních scén.
Od roku 2002 využíval Jan Kučera příležitostí, které mu jako svému asistentovi v SOČR nabízel tehdejší šéfdirigent Vladimír Válek. Jako dirigent spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru natočil či veřejně realizoval více než sto symfonických děl soudobých českých či zahraničních autorů, často v premiéře. V letech 2008 – 2010 byl angažován jako dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
Působí i na operní scéně. V Národním divadle moravskoslezském v Ostravě dirigoval Mirandolinu Bohuslava Martinů a Prokofjevovu operu Ohnivý anděl. Na Nové scéně Národního divadla v Praze nastudoval dvě krátké opery Dmitrije Šostakoviče – Antiformalistický jarmark/Orango a ve světové premiéře svoji komickou operu Rudá Marie, komponovanou na námět kultovního rozhlasového seriálu Rodinka Tlučhořových autorů Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. V lednu 2016 nastudoval ve Stavovském divadle operu La Cenerentola (Popelka) Gioacchina Rossiniho.


Zdroj:
Lev Havlíček
styk KSO s veřejností
605 258 630
levhav@seznam.cz