Muzeum Karlovy Vary se podílí na ochraně přírody v regionu i celé České republice.
V souvislosti s muzeem si většina lidí vybaví sbírky a výstavy. Činnost přírodovědného oddělení Muzea Karlovy Vary, p. o. Karlovarského kraje, je však mnohem pestřejší a zahrnuje i práci s živými organismy přímo v terénu. „Naše práce není, jak by si mohl někdo myslet, jen shromažďovat a oprašovat sbírky nebo připravovat výstavy. Velká část naší činnosti je věnována i poznávání a ochraně přírody,“ říká Jan Matějů, kurátor přírodovědných sbírek muzea.
Již osm let se Muzeum Karlovy Vary podílí na sledování populace jednoho z našich nejvzácnějších savců, kriticky ohroženého sysla obecného. Muzeum zajišťuje každoroční monitoring stavu všech jeho populací, tedy mapování výskytu a sčítání syslů a odhady velikosti jejich populací od Karlových Varů až po Břeclav. Kromě monitoringu spolupracuje s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) také na realizaci Záchranného programu sysla obecného v ČR. Hlavním cílem tohoto programu je zajištění existence populací sysla obecného ve volné přírodě.
„Abychom tohoto cíle dosáhli, je nutné o sysly aktivně pečovat, zajistit kosení nebo pastvu trávy na jejich lokalitách a v případě, že jich někde výrazně ubylo, tak i posílit jejich populace. Například vypuštěním syslů odchovaných v zoo nebo z jiných prosperujících lokalit. Počet zvířat, která z těchto důvodů našla nový domov, byl od spuštění záchranného programu letos rekordní – celkem bylo v červenci vypuštěno 171 syslů na šest různých lokalit v Čechách i na Moravě. Na jejich odchytech a vypouštění s námi již tradičně spolupracoval i zoolog karlovarského muzea Jan Matějů,“ vysvětluje Tereza Brzobohatá, koordinátorka záchranného programu z AOPK ČR Praha.
Dalším druhem, ke kterému se v posledních třech letech upírá pozornost přírodovědného oddělení Muzea Karlovy Vary, je kriticky ohrožená ropucha krátkonohá. Jedná se o nejmenší a nejvzácnější ze tří u nás žijících druhů ropuch. Její zvláštností je obliba holých míst bez vegetace a mělkých nezarostlých kaluží, kde se rozmnožuje. Místo u rybníků a v zarostlých mokřadech se s ní sekáme v pískovnách, kamenolomech, těžebnách kaolinu a jílů a na výsypkách. Na území Karlovarského kraje se nachází většina současných populací tohoto druhu v ČR, přičemž asi největší populace je v hnědouhelném velkolomu Jiří u Sokolova.
„Výskyt ropuchy krátkonohé na území Karlovarského kraje mapujeme od roku 2019. Za tu dobu se nám povedlo zkontrolovat všechna známá místa jejího rozšíření v kraji a ověřit některé již historické údaje o výskytu. Bohužel spolu s útlumem těžební činnosti a zarůstáním výsypek řada populací ropuchy krátkonohé zanikla. Avšak našli jsme i dvě dosud neznámé lokality, na kterých stále přežívají a rozmnožují se přinejmenším desítky těchto vzácných obojživelníků,“ uvádí Jan Matějů. Výsledky mapování by měly sloužit jako podklad pro orgány ochrany přírody respektive pro záchranný program, který i pro tento druh chystá AOPK ČR a Ministerstvo životního prostředí.
„Sysel obecný a ropucha krátkonohá samozřejmě nejsou jediné vzácné druhy, které v rámci naší činnosti sledujeme. Dle časových a technických možností se podílíme i na mapování a sčítání dalších druhů, například tetřívka obecného, čolka velkého nebo zimujících netopýrů. Spolu s karlovarským pracovištěm AOPK ČR také chystáme mapování výskytu a genetický výzkum dramaticky ubývajícího karasa obecného,“ dodává Matějů.
Zdroj:
Lev Havlíček
PR Muzea Karlovy Vary
www.kvmuz.cz
