Lidé, kteří mění zaměstnání, často mění také pracovní obor. Vyplývá to z analýzy životopisů uživatelů pracovního portálu JenPráce.cz. Z celkem 144 100 sledovaných přechodů mezi po sobě jdoucími zaměstnáními vedlo 60 procent do jiné profesní skupiny.
Výsledky se týkají uchazečů, kteří své životopisy nahráli na pracovní portál, nikoli celé populace zaměstnanců v Česku. V databázi mohou být proto výrazněji zastoupeni lidé, kteří práci mění častěji.
Pracovní místa nejčastěji trvala rok až rok a půl
Medián délky ukončeného zaměstnání činil 15 měsíců. Polovina sledovaných pracovních úseků tedy trvala nejvýše tuto dobu, druhá polovina déle. Průměrná délka dosáhla dva a půl roku. Pro tento výpočet analytici použili 78 923 pracovních úseků s přesně uvedeným měsícem začátku a konce.
Nejkratší medián, přibližně 11 měsíců, vykázala gastronomie a skupina zahrnující úklid, ostrahu a služby. Do jednoho roku skončilo 54 procent zaměstnání v gastronomii a 56 procent v úklidu, ostraze a službách. V prodeji šlo o 53 procent a v hotelových či recepčních pozicích o 51 procent.
Naopak ve veřejné správě a bezpečnostních profesích trvaly ukončené pracovní úseky v mediánu dva roky. U vedoucích pozic to bylo přibližně 23 měsíců, v účetnictví a financích 21 měsíců.
U uchazečů s bydlištěm v Plzeňském kraji dosahoval medián délky ukončeného zaměstnání přibližně 16 měsíců, tedy mírně více než celkový výsledek. Údaj se vztahuje k bydlišti uchazečů, nikoli nutně k místu jejich práce. V Praze byl medián stejný, v některých dalších krajích se pohyboval kolem 13 měsíců.
„Krátká pracovní zkušenost sama o sobě neříká, že je uchazeč nespolehlivý. Personalista by měl zjistit, zda šlo o sezonní práci, zástup, smlouvu na dobu určitou, nebo rozhodnutí odejít. Stejně důležité je, co člověk během této doby zvládl a jak jeho jednotlivé zkušenosti navazují. Délku působení je potřeba hodnotit v kontextu konkrétní profese,“ říká Michal Španěl, datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.
Z výroby lidé míří do skladů, z obchodu do administrativy
Nejčastějším přechodem mezi různými profesními skupinami byla cesta z výroby do skladu a logistiky. Analýza ji zachytila v 1 890 případech. Následoval přesun z řemesel a stavebnictví do výroby s 1 655 případy a ze skladu do výroby s 1 585 případy.
Výroba byla zároveň nejčastějším cílem přechodů z jiných profesí, s přibližně 11 tisíci zaznamenanými přesuny. Za ní následovaly administrativa a vedoucí pozice. U lidí přicházejících z prodeje patřily mezi nejčastější cíle výroba a administrativa. Přesun z obchodu do výroby se objevil 940krát, do administrativy 799krát.
Z gastronomie uchazeči při změně profesní skupiny nejčastěji směřovali do výroby, prodeje a hotelových či recepčních pozic. Podle analytiků přitom změna oboru nemusí znamenat úplný začátek kariéry, protože některé dovednosti lze využít i na jiném typu pozice.
Ve vystudovaném oboru zůstává méně než polovina
Srovnání vzdělání a pracovní historie bylo možné u 42 910 životopisů. V profesní skupině odpovídající vystudovanému oboru působilo v první i poslední uvedené práci 44 procent uchazečů.
Nejvyšší návaznost posledního zaměstnání na vzdělání vykázali absolventi ekonomiky a obchodu a strojírenství, shodně 62 procent. U elektrotechniky šlo o 61 procent. Na opačném konci byly humanitní obory a jazyky se 16 procenty a zemědělství s 18 procenty.
U gastronomie a hotelnictví podíl klesl ze 42 procent u první práce na 37 procent u posledního zaměstnání. Naopak u pedagogických a sociálních oborů vzrostl z 36 na 41 procent a u informatiky z 30 na 35 procent. Vysokoškoláci pracovali v oboru svého vzdělání v posledním zaměstnání ve 48 procentech případů, u maturantů šlo o 44 procent a u vyučených o 43 procent.
Zdroj: tisková zpráva – JenPráce.cz
