Chlad v části bytu nemusí vyřešit pouhé otočení termostatu na vyšší stupeň. Nejdříve je vhodné zjistit, zda teplo volně proudí do místnosti, jestli správně funguje regulace a zda se teplo neztrácí přes okna nebo obvodové stěny.
Co zkontrolovat u radiátoru
Pohovka těsně před radiátorem, dlouhý závěs nebo kryt mohou omezovat předávání tepla. Problém může způsobit také zakrytá termostatická hlavice. Ta pak snímá teplejší vzduch v bezprostředním okolí a může předčasně omezit přívod topné vody. Pomoci může uvolnění prostoru kolem tělesa i hlavice.
Když je radiátor volně přístupný, ale místnost zůstává chladná, může jít o potíže s průtokem nebo nastavením celé soustavy. Bublání a chladná horní část tělesa mohou souviset se zavzdušněním. Slabé vytápění ale může mít na svědomí také nefunkční ventil, zanesení nebo nesprávné hydraulické vyvážení, tedy nerovnoměrné rozdělení topné vody mezi radiátory.
Chladnější spodní část radiátoru sama o sobě závadu neznamená. Voda při průchodu tělesem odevzdává teplo a ochlazuje se. Důležitější je, zda radiátor dokáže místnost vytopit a zda se jeho chování změnilo.
Když obývák vypne topení v celém bytě
U domácností s vlastním kotlem může vytápění řídit pokojový termostat umístěný jen v jedné místnosti. Pokud obývák vyhřeje slunce, vaření nebo více lidí, termostat může ukončit požadavek na vytápění. Ložnice orientovaná na sever přitom může zůstat chladná, i když je její hlavice nastavená na maximum.
Prověřit je proto potřeba umístění termostatu, časové programy a jeho souhru s hlavicemi. U složitějších systémů může pomoci regulace po jednotlivých místnostech. Vhodné řešení ale závisí na konkrétní topné soustavě.
„Pokud některé místnosti zůstávají studené a jiné se přetápějí, není vhodné automaticky zvyšovat výkon celé soustavy. Správce domu nebo topenář by měl prověřit průtoky, ventily a vyvážení systému,“ říká Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz. Odvzdušnění je podle něj nutné přizpůsobit konkrétní soustavě. V bytovém domě je vhodné postup domluvit se správcem, u vlastního vytápění dodržet návod a následně zkontrolovat tlak. Opakované zavzdušňování nebo únik vody patří odborníkovi.
Chlad od okna není vždy netěsnost
Tepelný komfort neurčuje jen teplota vzduchu uprostřed místnosti. U studeného okna nebo obvodové stěny může člověk pociťovat chlad, i když teploměr ukazuje přijatelnou hodnotu. Netěsné okno může vytvářet proudění studeného vzduchu, zatímco studené stěny, tepelné mosty nebo nedostatečná izolace souvisejí se stavem konstrukce.
Poškozené těsnění nebo špatné dovírání může vyřešit údržba a seřízení. U stavebních problémů už může být nutné odborné posouzení. Utěsnění zároveň nesmí omezit potřebné větrání ani přívod vzduchu ke spalovacím spotřebičům. Pozornost si zaslouží místa, kde se spolu s chladem objevuje kondenzace nebo plíseň.
Přímotop jako krátkodobá pomoc
Elektrický přímotop může posloužit při mimořádném ochlazení nebo krátkodobě v jedné místnosti. Pokud je ale potřeba používat ho každý den vedle běžícího hlavního vytápění, vyplatí se hledat příčinu.
Přímotop s příkonem dva kilowatty spotřebuje při čtyřech hodinách provozu na plný výkon osm kilowatthodin. Za 30 dnů by to bylo 240 kilowatthodin. Při modelové ceně šest korun za kilowatthodinu by takový odběr představoval téměř 1500 korun. Skutečné náklady závisí na ceně elektřiny i době ohřevu, protože termostat může provoz průběžně přerušovat.
Pravidelné přitápění proto může upozorňovat na problém s regulací, topnou soustavou nebo tepelnými ztrátami. Jeho odstranění může zabránit tomu, aby se dočasná pomoc změnila v trvalý výdaj.
Zdroj: tisková zpráva – Kalkulátor.cz
