Zimní větrání nemusí znamenat dlouhé prochladnutí místnosti ani vysoké účty za topení. Klíčem je vyměnit vzduch rychle, pravidelně a ve chvíli, kdy se v domácnosti zvýší vlhkost. Při nárazovém větrání se ochladí především vzduch, zatímco stěny, podlaha a vybavení si část tepla zachovají.
Co budete potřebovat
- okno, které lze otevřít dokořán,
- několik minut času,
- případně měřič koncentrace CO2,
- správně nastavené vytápění.
Postup
1. Okno otevřete naplno. V zimě je účinnější krátké a intenzivní větrání než ponechání malé mezery po dlouhou dobu.
2. Větrejte několikrát denně. Doporučení se podle podmínek pohybují přibližně mezi třemi až čtyřmi krátkými cykly denně; v chladném počasí by větrání nemělo trvat déle než několik minut, nejvýše zhruba deset minut.
3. Po vaření, praní, žehlení nebo sprchování otevřete okno co nejdříve. Právě tehdy se v místnosti hromadí nejvíce vlhkosti a roste riziko orosených oken i vzniku plísní.
4. Pokud je to možné, využijte průvan. Rychlejší výměna vzduchu zkrátí dobu, po kterou jsou okna otevřená, a pomůže omezit tepelné ztráty.
5. V ložnici vyvětrejte před spaním. Pro tuto místnost se doporučuje spíše nižší teplota; jeden z podkladů uvádí přibližně 16 až 18 °C, jiný jako praktickou hodnotu 18 °C.
6. Po zavření oken vraťte vytápění do běžného režimu. Pokud nejste delší dobu doma, lze teplotu snížit, ale prostor není vhodné nechat zbytečně vychladnout.
7. Sledujte také množství vydýchaného vzduchu. Měřič CO2 může napovědět, kdy je potřeba větrat; koncentrace nad 1500 ppm podle podkladů zvyšuje únavu a zhoršuje soustředění.
Nejčastější chyby
Nejčastější chybou je mikroventilace, tedy dlouhodobě pootevřené okno jen na malou mezeru. Vzduch se nemusí dostatečně vyměnit, místnost přesto postupně chladne a kování může v mrazu trpět. Lepší je okno otevřít naplno na kratší dobu.
Problémem bývá i větrání jen jednou za den. Vlhkost vzniká průběžně při běžném provozu domácnosti, proto je potřeba reagovat na vaření, koupání nebo sušení prádla a větrat pravidelně.
Zbytečné tepelné ztráty přináší také přetápění. Obývací místnosti se podle podkladů obvykle vytápějí přibližně na 20 až 21 °C, ložnice může být chladnější. Rozdílné nastavení v jednotlivých místnostech pomáhá přizpůsobit spotřebu jejich využití.
Pozornost si zaslouží také radiátory. Dlouhé závěsy, záclony nebo nábytek před topným tělesem mohou bránit proudění teplého vzduchu do místnosti. Termostat nemá být umístěný u okna ani u zdroje tepla; výjimkou jsou termostatické hlavice na radiátorech.
Tip navíc
Jednoduchým pravidlem je větrat vždy, když se zvýší vlhkost, a nečekat až na trvale orosená okna nebo skvrny na zdech. V zimě bývá venku chladnější vzduch než uvnitř, proto krátké otevření okna obvykle stačí. Pokud se plíseň vrací i při pravidelném větrání, může být příčina ve stavebním problému nebo nedostatečném proudění vzduchu; v takovém případě je vhodné obrátit se na odborníka.
