Sled nudných snímků, dikce uspavače hadů, spousta dat, ve kterých se za chvíli začneme ztrácet nebo hystericky vyskakující a pohybující se elementy. Trapné minuty ticha a kradmé pohledy kolem sebe v době, kdy by měly padat dotazy a probíhat diskuse. Takové prezentace většina zažila. Čeho se vyvarovat, pokud nechceme pohřbít dobrý nápad, projekt nebo záměr nevhodnou formou prezentace nebo hloupou chybou?
„Mnoho lidí má z prezentování před lidmi obavu, a ne každý k němu má přirozeně vlohy. Ale prezentovat se mohou lidé úspěšně naučit,“ říká Jan Dvořák, ředitel počítačové školy Gopas. „Nejde samozřejmě jen o technickou stránku, ale osvojení a zažití několika základních technik, které přednášejícímu pomohou zbavit se ostychu, získat pozornost posluchačů a vyvarovat se základních chyb. Nejúčelnější formou je absolvovat školení, kde získáte potřebné znalosti, ale také cennou živou zpětnou vazbu přátelsky naladěného publika, i radu zkušeného školitele, v čem vidí rezervy.“
Jaké jsou nejzásadnější problémy, které spolehlivě zabijí prezentaci?
Prezentace odnikud nikam
I když máte prezentaci na 2 minuty, měla by mít nějaký koncept a záměr. Proto před tím, než začnete sázet data do PowerPointu, měli byste mít ujasněné co chcete říci, z čeho vyjdete a kam chcete prezentaci vygradovat. Bez toho i sebelépe technicky nebo rétoricky zvládnutá prezentace nesplní svůj účel.
Technické problémy
Víte, jak zabít prezentaci už předtím, než začnete? Zahajte ji technickými problémy. Vaše prezentace totiž může probíhat v místnosti, kde například kabely potřebné k propojení buď nejsou k nalezení, anebo jich je naopak plný stůl, ale nikdo si není jistý, který je ten správný. Zde pomůže ušetřit čas a nervy šikovná technika – například bezdrátové řešení wePresent, pomocí kterého se snadno připojíte a prezentujete přes jakoukoli síť, projektor nebo displej.
Nevýrazný projev, absence kontaktu s posluchači
Pokud máte jasný záměr, nezapomeňte na formu sdělení – neprezentujete, jaký jste odborník, ale chcete posluchačům něco sdělit. Na začátku je účelné nějakým interaktivním způsobem vtáhnout obecenstvo do děje, a pokud je prezentace delší, je třeba ji občas odlehčit. Nejčastější chybou lidí, pro které není prezentování denním chlebem, je přesvědčení, že nejjistější je připravit si skvělou podrobnou prezentaci, a tu pak posluchačům v podstatě přečíst.
Podcenění grafiky
Důležité je sdělení, ale u prezentace je důležitá i její grafická podoba. Odfláknutá nebo amatérská vizuální podoba má na lidi emotivní dopad – vnímají ji jako podcenění jejich důležitosti nebo významu prezentace jako takové. Proto je nutné vyvarovat se například vkládání obrázků ve špatném rozlišení, nakřivo nebo použití fotek s vodoznakem fotobanky. Také pozor na přemrštěné uplatnění klipartů a klišé typu fotografie podaných rukou.
Přílišná snaha v souběhu s nezkušeností bývá také na škodu – mnoho barev, stylů a velikostí písma, efektů a vyskakujících oken prezentaci rozhodně škodí.
Nepřehlednost a složitost
„Mám spoustu dat, tak to všechno uplatním“, případně „grafy jsou komplexní, vše vysvětlím pomocí nich“ – to je uvažování patrné zejména z prezentací odborníků, a nezáleží na tom, zda z oboru IT, statistiky či sociologie. Důsledkem je zahlcení posluchačů fakty, která jim bez vysvětlení souvislostí nebo významu nezůstanou v paměti – tedy pokud je po druhé větě nepřestanou vnímat vůbec. S grafy a tabulkami v prezentaci jsou i další problémy. Lidé vedení snahou vytvořit co nejkomplexnější znázornění vyrobí tak složitý obrazec, že obecenstvo, které jej vidí promítnutý nebo zmenšený v tištěné prezentaci, nemá vůbec šanci jej rozklíčovat. A ještě jeden častý prohřešek na vrub přehlednosti – mnohaúrovňové odrážky a číslování, nejlépe rozložené na více snímků.
Zdroj:
Aspen.pr (Gopas)
