Karlovarský symfonický orchestr uvede ve čtvrtek 19. dubna v Karlovarském městském divadle pod taktovkou dirigenta Jana Mikoláše koncert, na němž se jako sólisté představí klarinetisté KSO Zdeněk Drholecký a Lukáš Böhm.
Koncert uvede symfonická báseň Francesca z Rimini Petra Iljiče Čajkovského, který svou skladbu založil na pátém zpěvu z Božské komedie italského básníka Danta Alighieriho.
Následně zazní Koncert pro dva klarinety a orchestr českého hudebního skladatele Františka Vincence Kramáře. Kramář byl jedním z nejúspěšnějších českých skladatelů působících ve Vídni na přelomu 18. a 19. století a jako skladatel se věnoval zvláště skladbám pro dechové soubory.
Koncert vyvrcholí Symfonií č. 2 D dur Johannesa Brahmse. Symfonie je pro svou radostnou náladu a melodičnost občas srovnávána s Beethovenovou Šestou symfonií.
Koncert začíná v 19.30 hodin.
- 4. Karlovarské městské divadlo, 19.30 hodin
ČAJKOVSKIJ / KRAMÁŘ / BRAHMS
PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ: Francesca z Rimini
FRANTIŠEK VINCENC KRAMÁŘ: Koncert pro dva klarinety a orchestr č. 1 Es dur op. 35
JOHANNES BRAHMS: Symfonie č. 2 D dur op. 73
Zdeněk Drholecký – klarinet
Lukáš Böhm – klarinet
Jan Mikoláš – dirigent
Koncert uvede symfonická báseň Francesca z Rimini Petra Iljiče Čajkovského (1840 – 1893). Skladbu z října 1876 založil na pátém zpěvu z Božské komedie italského básníka Danta Alighieriho. Čajkovským zvolená scéna popisuje nešťastnou lásku patricijské dcery Francescy da Rimini a Paola, bratra jejího manžela Giovanniho. Giovanni odhalí jejich milostný poměr a zabije je.
Skladatel rozdělil dílo do tří částí – temná první část, stejně jako disonantní třetí část, líčí pekelná muka Francescy a Paola, zatímco prostřední část vyjadřuje jejich vzájemnou lásku.
Úspěšnou premiéru dirigoval Nikolaj Rubinstein 24. února 1877 v Moskvě.
V následném Koncertu pro dva klarinety a orchestr českého hudebního skladatele Františka Vincence Kramáře (1759 – 1831) se jako sólisté představí 1. klarinetista KSO Zdeněk Drholecký a jeho zástupce Lukáš Böhm. Kramář, současník První vídeňské školy (Beethoven – Mozart – Haydn), se jako znamenitý skladatel věnoval zvláště skladbám pro dechové soubory, pro klarinet, hoboj a orchestr, známá je i partitura pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty. Navazoval na Mozarta a Beethovena, typická pro jeho kompozice byla bohatá melodičnost využívající i české lidové prvky. Skladatel se stal předchůdcem stylu raného biedermayeru.
Kramář byl jedním z nejúspěšnějších českých skladatelů působících ve Vídni na přelomu 18. a 19. století. Jeho dílo zde zahrnuje více než tři sta titulů, z nichž první byly vydány tiskem po roce 1790. V neuvěřitelně rychlém sledu následovaly skladby další. O jeho mezinárodním věhlasu svědčí reedice v Německu, Dánsku, Francii, Anglii, Itálii a Americe.
Koncert vyvrcholí Symfonií č. 2 D dur Johannesa Brahmse (1833 – 1897). Symfonie je pro svou radostnou náladu a melodičnost občas srovnávána s Beethovenovou Šestou symfonií. Brahms však svému vydavateli s trochou zlomyslnosti napsal, že symfonie je velmi melancholická a že dosud nenapsal nic tak smutného.
Brahms svou Druhou symfonii zkomponoval v létě 1877, poměrně v krátkém čase ve srovnání s patnácti lety, které potřeboval k dokončení své První symfonie. Část první věty symfonie založil na melodii, kterou zkomponival dříve pro skladbu Wiegenlied, známou jako „Brahmsova ukolébavka“.
Premiéru měla Druhá symfonie ve Vídni 30. prosince 1877 v provedení Vídeňských filharmoniků za řízení Hanse Richtera. Brahmsovy čtyři symfonie jsou základními kameny symfonické světové literatury.
Zdeněk Drholecký je členem KSO od roku 2010, v současnosti na pozici 1. klarinetisty. Absolvent JAMU v Brně a postgraduálního studia na na Conservatoire ve Versailles a na Musikhochschule v Hannoveru absolvoval též řadu mistrovských interpretačních kurzů u světově známých osobností klarinetové hry. Působil v různých českých symfonických a operních orchestrech, v letech 1998 – 2010 v zahraničních angažmá na Novém Zélandu, v Libanonu a Jordánsku, v posledních dvou zemích jako sóloklarinetista.V zahraničí se vedle orchestrální hry věnoval aktivně i komorní hudbě, pravidelně vystupoval sólově a založil i několik folkových a jazzových ansámblů.
Lukáš Böhm je členem KSO od roku 2011, zastává pozici 2., případně 1. klarinetisty. Absolvent Pražské konzervatoře pokračuje ve studiích na pražské HAMU v magisterském studiu hry na klarinet. Je členem Mládežnického dechového orchestru při ZUŠ Cheb, účinkuje jako sólový hráč, věnuje se i komorní hře, je členem dechového kvintetu Prima Vista. Baví ho též zpěv a hra na saxofon, účinkuje v orchestrech, dechových a tanečních kapelách.
KSO bude řídit dirigent Jan Mikoláš. Vystudoval hru na violu na plzeňské konzervatoři, v sedmnácti letech byl přijat na brněnskou JAMU ke studiu oboru dirigování orchestru. Tento obor studoval rovněž na Pražské konzervatoři a pražské HAMU. Vzdělání si rozšířil na mistrovských dirigentských kurzech ve Vídni. Jan Mikoláš dirigoval řadu orchestrů u nás i v zahraničí, pravidelně spolupracuje s KSO. Kromě dirigování se věnuje také hře na housle a violu.
