
Karlovarský kraj může po odchodu mladých lidí přijít o část budoucích pracovníků. Průzkum mezi 1701 středoškoláky ukázal, že po dokončení školy chce region opustit 68 procent z nich. Část studentů ale připouští, že by se po studiu nebo získání pracovních zkušeností mohla vrátit.
Šetření proběhlo online v březnu a dubnu letošního roku v rámci projektu Chytrá krajina 2030+. Na průzkumu spolupracovala Česká zemědělská univerzita v Praze s Karlovarským krajem.
Nejčastěji rozhodne škola a práce
Karlovarský kraj nemá samostatnou vysokou školu. Působí v něm pouze pracoviště Západočeské univerzity a Vysoké školy zdravotnické. Právě možnosti dalšího vzdělávání proto patří mezi důvody, proč studenti o odchodu uvažují.
Z gymnázií plánuje region opustit až 95 procent respondentů. U odborných maturitních oborů činí podíl 71 procent, mezi žáky učebních oborů 41 procent. V kraji chce zůstat 15 procent dotázaných a dalších 17 procent zatím nemá o své budoucnosti jasno.
Přibližně 30 procent studentů uvedlo, že chce region opustit, ale zatím neví, zda se někdy vrátí. Návrat přímo zvažuje dalších 16 procent respondentů.
„Odchod na vysokou školu ještě neznamená, že kraj o mladého člověka přišel. Region jim však musí nabídnout perspektivu, aby našli práci v oboru, dostupné bydlení a služby pro budoucí rodinu. Kraj tím může jejich rozhodnutí ovlivnit,“ uvedl Tomáš Peltan, vedoucí týmu Regenerace krajiny projektu Chytrá krajina 2030+.
Co studentům v regionu chybí
Odpovídající práci ve svém oboru očekává v Karlovarském kraji 52 procent dotázaných. Zbylých 48 procent takovou možnost spíše neočekává, nebo v ni nevěří vůbec. Největší nejistotu mají studenti informačních a komunikačních technologií. Dostatečné pracovní uplatnění v regionu neočekává 74 procent z nich.
Odlišně situaci vnímají studenti zdravotnických a sociálních oborů. Přibližně dvě třetiny z nich předpokládají, že by v kraji mohly najít práci ve svém oboru. Jako možné cesty k udržení mladých lidí průzkum zmiňuje odborné praxe, lepší propojení studentů s nemocnicemi a dalšími zaměstnavateli nebo pomoc s hledáním bydlení.
Studenti mezi přednosti kraje nejčastěji řadí přírodu, kterou ocenilo 60 procent respondentů, a rodinné zázemí, zmíněné 43 procenty. Za největší slabiny považují nízké mzdy a absenci vysoké školy. Nízké mzdy uvedlo 49 procent dotázaných, chybějící vysokou školu 47 procent a sociální problémy v regionu 39 procent.
Jen pět procent studentů označilo Karlovarský kraj za místo s dobrou perspektivou do budoucna. Přestože vzdělávání, lázeňství a cestovní ruch považují za perspektivní oblasti, osobně by v lázeňství nebo turistickém ruchu chtělo pracovat pouze 14 procent respondentů.
Výsledky mají sloužit při plánování dalšího rozvoje regionu. Podle průzkumu bude důležité spojovat nové bydlení s pracovními příležitostmi, dopravou, školami a zdravotnickými zařízeními. Projekt Chytrá krajina 2030+ se kromě toho zaměřuje na obnovu území poznamenaného těžbou uhlí a na přípravu regionu na dopady klimatických změn.
Zdroj: Zprávy Karlovarsko, zpravykarlovarsko.cz





