Stabilní poptávka, vysoké mzdy, prostor pro růst
Významnou roli v energetických provozech hrají také technologové, kteří se podílejí na zavádění nových technologií a optimalizaci výroby. Ti si aktuálně přijdou v průměru na 68 100 Kč, což je o 8,4 % více než loni. Do oblasti řízení spadá pozice technického manažera, s průměrnou mzdou okolo 75 300 Kč a růstem mezd o 6,8 %.
„Výrazný posun je vidět také u profesí souvisejících s transformací energetiky. Typickým příkladem jsou projektoví manažeři v oblasti obnovitelných zdrojů, kteří koordinují instalace fotovoltaických, větrných či dalších nízkoemisních projektů. Jejich mzdy se aktuálně pohybují okolo 82 200 Kč a meziročně vzrostly o 7,1 %,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik JenPráce.cz.
| Profese | Průměrná mzda září 2025 (Kč) | Růst oproti září 2024 |
| Elektrotechnik
|
46 900 | + 5, 5 % |
| Specializovaný technik | 56 700 | + 4,8 % |
| Technolog | 68 100 | + 8,4 % |
| Technický manažer | 75 300 | + 6,8 % |
| Projektový manažer obnovitelných zdrojů | 82 200 | + 7,1 % |
Zdroj: JenPráce.cz k 30. září 2025
Nedostatek odborníků, generační výměna, odchod do důchodu i odliv mladých
„Energetika čelí dvojímu tlaku – stárnutí stávajících zaměstnanců a současně nízkému počtu nových absolventů technických oborů. Během několika let odejde do důchodu významná část odborníků a inženýrů, kteří dosud zastávali klíčové pozice v provozu, údržbě nebo projektovém řízení,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik JenPráce.cz a dodává: „Navíc roste odliv mladých talentů do zahraničí nebo do jiných odvětví. Konkurencí pro energetiku nejsou jen firmy v Německu a dalších zemích, ale i tuzemské obory jako automotive, strojírenství, IT nebo letecký průmysl. Ty často nabízejí kratší dobu trvání projektů, flexibilnější pracovní prostředí nebo širší možnosti mezinárodního uplatnění.“
Školství, osvěta a spolupráce firem s univerzitami
Podobný trend zaznamenávají i střední školy – roste zájem o elektro a informační technologie, zatímco tradiční strojírenství ztrácí na atraktivitě, ačkoli historicky šlo o klíčový obor průmyslového vzdělání. Odborníci se shodují, že stát, školy i firmy budou muset intenzivněji spolupracovat – nabízet stipendia, duální výuku, praxi ve firmách nebo modernizaci učeben a laboratoří. Bez těchto kroků nebude možné dlouhodobě pokrýt rostoucí potřebu pracovních sil.

Michal Hoblík
www.aspen.pr


