Poslední dobou si stále víc všímám vrásek, změn postavy a dalších známek stárnutí. Přistihnu se, že se porovnávám s mladšími ženami a mám strach, že se manželovi již nebudu líbit a že mě vymění za „mladší“ ženu. Vím, že stárnutí je přirozené, ale přesto mě tyto změny zneklidňují. Jak se s nimi lépe vyrovnat?

ilustrační foto
Obavy ze stárnutí jsou přirozené a často se netýkají jen vzhledu. Může za nimi být i strach ze ztráty přitažlivosti, obava, jak nás bude vnímat partner, nebo pocit, že s věkem něco ztrácíme. Společenský tlak na mladistvý vzhled tyto nejistoty navíc snadno posiluje.
Zkuste si všimnout, zda obava, že se manželovi přestanete líbit, vychází z jeho skutečného chování, nebo spíše z vašich vlastních pochybností. V dlouhodobém vztahu se přitažlivost obvykle neopírá jen o vzhled, ale také o blízkost, společné zážitky, důvěru, intimitu a způsob, jakým spolu partneři žijí.
Pomoci může také změnit pohled na vlastní tělo. Nemusíme na něj pohlížet pouze podle toho, jak vypadá, ale také podle toho, co nám umožňuje prožívat a zvládat. S věkem se navíc nemusí vytrácet přitažlivost ani ženskost. Mohou pouze získávat jinou podobu.
Přijetí stárnutí neznamená rezignovat na péči o sebe. Znamená spíše nevázat svou hodnotu pouze na mladistvý vzhled. Pokud vás tyto obavy trápí dlouhodobě, zkuste o nich s partnerem otevřeně mluvit. Bezpečný rozhovor často pomůže oddělit naše obavy od reality a zmírnit tlak, který na sebe sami vytváříme.
Na dotaz odpovídá:
PhDr. Michaela Miechová
První on-line psychologická poradna
Využijte speciální akce pro MAGAZÍN OKO.
Při objednávce použijte slevový kód „OKO“
a získáte slevu 10 % na služby psychologické poradny Mojra.cz.

Proč nás může děsit stárnutí?
Stárnutí je přirozenou součástí života, přesto v nás může vyvolávat nejistotu, smutek nebo strach. Často nejde jen o vrásky nebo změny postavy. Za obavami ze stárnutí se může skrývat strach ze ztráty přitažlivosti, zdraví, energie, společenské role nebo pocitu, že máme svůj život stále pod kontrolou.
Velkou roli hraje také prostředí, ve kterém žijeme. Jsme obklopeni obrazy mládí, výkonu a dokonalého vzhledu. Zvláště ženy tak mohou získávat pocit, že s přibývajícím věkem jejich hodnota klesá. Když se navíc začneme porovnávat s mladšími lidmi, můžeme si více všímat toho, co se mění, a méně toho, co nám věk naopak přináší.
Stárnutí ale není pouze proces ztrácení. S věkem často přichází větší zkušenost, nadhled, schopnost lépe znát své hranice a uvědomovat si, co je pro nás skutečně důležité. Mění se tělo, ale naše hodnota tím neklesá.
Pomoci může všimnout si, jak o sobě a svém věku přemýšlíme. Pokud každou změnu automaticky vnímáme jako nedostatek, může se nespokojenost postupně prohlubovat. Přijetí přitom neznamená, že musíme mít rádi každou vrásku nebo že máme přestat pečovat o svůj vzhled. Jde spíše o to, aby péče o sebe vycházela z respektu k vlastnímu tělu, ne ze strachu, že musíme za každou cenu zůstat mladí.
Možná není potřeba stárnutí porazit. Můžeme se spíše učit přijímat, že se měníme, a hledat v každém období života něco, o co se můžeme opřít.
Autor: PhDr. Michaela Miechová,
první on-line psychologická poradna Mojra.cz,
www.Mojra.cz


