Dobrý den, potřebuji poradit. Syn začal chodit do první třídy, do školy se moc těšil. První týden bylo všechno v pořádku, pak byl nemocný a od té doby do školy nechce. Ráno brečí, že do školy nepůjde, že chce být s maminkou. Nevím, jak ho přesvědčit, aby do školy opět rád chodil. Děkuji za odpověď.
ilustrační foto
Dobrý den, situace, kterou popisujete, zřejmě není jednoduchá pro vás, ani pro syna. Z napsaného usuzuji, že se jedná o separační úzkost. Pozitivní je, že syn se do školy těšil a zvládl první týden docházky bez potíží. Nyní je třeba pomoct dítěti obnovit pozitivní očekávání. Můžete mu připomenout, na koho/co se v 1. třídě těšil, případně přidat i vnější motivaci – po dni stráveném ve škole odměníte syna, např. oblíbenou aktivitou. Když jde o úzkost, tak doporučuju pozvolný návrat do školy. Nejprve s doprovodem do třídy, pak jenom na chodbu, nebo do šatny, a nakonec rozloučení před budovou školy. Pomoc mu může i předmět jako oblíbená hračka, který si vezme do aktovky s tím, že kdyby se mu stýskalo, může si hračku vzít a pomazlit. Situaci zkuste diskrétně konzultovat s třídním učitelem a vychovatelkou ve smyslu, aby uplatnili citlivější přístup. Nakonec hraje roli i váš vlastní postoj – dítě reaguje úzkostí případně i na vaši úzkost. Chození do školy mu tedy můžete zjednodušit, když budete o tom sama přemýšlet a mluvit spíše pozitivně, aniž byste sobě a synovi připomínala, že je to jeho povinnost. Ujistěte ho, že je normální mít strach, když zažívá něco nové, že to tak mají i jiné děti/dospělí. Dopřejte mu čas porozumět a adaptovat se na situaci. Normální adaptační doba je v takovém případě i 5–6 měsíců.
Na dotaz odpovídá:
Mgr. Ľubica Mesarošová
První on-line psychologická poradna
Využijte speciální akce pro MAGAZÍN OKO.
Při objednávce použijte slevový kód „OKO“
a získáte slevu 10 % na služby psychologické poradny Mojra.cz.
Co dělat, když dítě nechce chodit do školy?
Návrat do školních lavic může být pro některé děti velkou výzvou. Důvody, proč dítě odmítá chodit do školy, mohou být různé a často se kombinují. Někdy se dítě chce vyhnout testu, zkoušení, nebo se mu prostě jen nechce brzy vstávat. Odmítnutí školy nemusí však být projevem neochoty nebo lenosti. Dítě může mít strach z neznámého, nové prostředí, noví kamarádi, nové nároky – to vše může vyvolávat úzkosti.
Pokud dítě zažívá potíže s učením, může se bát neúspěchu, často se setkáváme také s tím, že si dítě neumí najít mezi spolužáky kamarády, neumí se zapojit do dění ve třídě. Jednou z příčin odporu ke škole může být také šikana, které vaše dítě čelí. V tomto případě je rozhodně namístě začít situaci co nejdříve řešit, protože šikana může mít velmi vážné dopady na psychiku vašeho dítěte.
Všichni chceme pro své děti to nejlepší, toužíme po tom, aby něčeho dosáhly. Pokud však kladete na svého potomka velké nároky (např. nepřipouštíte možnost špatných známek), může být neustále ve stresu, což se projeví i jeho nechutí docházet do školy. V první řadě doporučuji si promluvit s dítětem, dát mu najevo svůj zájem bez hodnocení správnosti/nesprávnosti toho, co říká. Důležité je na něj nekřičet, nevyhrožovat a netlačit. Pokud se vám dítě se svým trápením nechce svěřit, zkuste sami vypozorovat změny v jeho chování, všímejte si detailů. Zamyslete se také nad svým chováním, zda dítě nepřetěžujete, nemáte na něj vysoké nároky a zda jej dostatečně oceňujete.
Pokud problémy přetrvávají dlouhodobě, je důležité otevřeně komunikovat se školou, případně spolupracovat s učiteli, školským psychologem a/anebo speciálním pedagogem (pokud máte tyto možnosti k dispozici). Důležité je nezlehčovat situaci a být dítěti vždy oporou.
Autor: Mgr. Ľubica Mesarošová, první on-line psychologická poradna Mojra.cz,
www.Mojra.cz
