Interaktivní galerie Becherova vila
pobočka Galerie umění Karlovy Vary, příspěvkové organizace Karlovarského kraje
Krále Jiřího 1196/9, 360 01 Karlovy Vary, tel. Pokladna 354 224 111, 606 928 844
www.becherovavila.cz, otevřeno: úterý – neděle 10.00- 17.00, vstupné 40, – 20, –
ČAPEK A ČAPEK / HRAVĚ SVĚTEM VELKÝCH UMĚLCŮ JOSEFA A KARLA
Pořadatel Galerie umění Karlovy Vary, přísp. organizace Karlovarského
kraje, a Terra Cultura, o. p. s.
Místo konání Interaktivní galerie Becherova vila, Krále Jiřího 9
Zahájení ve čtvrtek 16. listopadu v 17 hodin
výstavu uvedou: Jan Samec, ředitel Galerie umění a Veronika Benešová Hudečková, ředitelka Terra cultura
Odborná konzultace PhDr. Pavla Pečinková, autorka původní výstavy, realizované pod názvem „Ty děti si pořád hrají / Dětská tematika v díle bratří Čapků“ v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře 2016
Termín 17. listopadu 2017 – 28. ledna 2018
Otevírací doba otevřeno denně mimo pondělí 10.00 – 17.00 hodin
Vstupné 40,- / 20,- Kč
Tématika výstavy, která částečně vychází z původní koncepce PhDr. Pavly Pečinkové připravené pro výstavní prostory GASK v Kutné Hoře, se soustředí na dětský svět zobrazený bratry Čapky v literární a výtvarné tvorbě, časově ohraničené zhruba první republikou. Jelikož výstavní prostory Becherovy vily jsou komornější než v Kutné Hoře, je rozsah vystavených děl menší než v původním souboru. Přesto však představuje dostatečně reprezentativní pohled na vytýčenou tematiku, a to jak v Čapkových olejomalbách, tak v pastelech a především v ilustracích – například ke knihám Letňáskové, Povídejme si, děti nebo Žabákova dobrodružství. Zajímavostí pro návštěvníky budou také návrhy scén Josefa Čapka k baletu Clauda Debussyho Hrací skříňka a ke hře Tlustý pradědeček, nebo návrhy textilií z roku 1938. Vystavená díla jsou zapůjčena ze soukromé sbírky, Památníku národního písemnictví, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Divadelního oddělení Národního muzea a Galerie umění Karlovy Vary.
Pro děti budou jistě velmi atraktivní interaktivní výtvarné činnosti připravené v závěrečném sále výstavy, které jsou propojeny s výtvarnými nebo literárními díly obou bratrů.
Výstavu doprovází bohatý výběr knih obou autorů, které jsou dodnes pilířem literatury pro děti v celoevropském měřítku. Pro zajímavost můžeme jmenovat například Nůši pohádek již z roku 1918, souborné dílo řady Čapkových současníků – literátů a výtvarníků, mezi něž patřil i Alfons Mucha, Josef Lada nebo František Bílek, které vzniklo z iniciativy Karla Čapka na podporu kvalitní tvorby pro děti reflektující především dětské vnímání světa, podněcující vnitřní svobodu jedince a rozvíjející fantazii čtenáře. Nechybějí samozřejmě ani různé podoby knihy Karla Čapka Dášenka, jejíž unikátnost a originalita nespočívá jen v jazykovém bohatství opisujícím dobrodružství malého psího hrdiny, ale také v Čapkových fotoilustracích doprovázejících celou knihu. Návštěvníci mohou porovnat grafické i jazykové variace nezapomenutelné knihy Josefa Čapka Povídání o pejskovi a kočičce, kterou většina z nás nepochybně řadí k nejpodstatnějším literárním dílům ovlivňujícím naše dětství a jež by měla být stejně nepostradatelnou i pro následující generace, jelikož svou opravdovostí, upřímností a hravostí obohacuje život dětských i dospělých čtenářů.
Ač by se mohlo zdát, že výstava věnuje vystavenými díly více prostoru Josefu Čapkovi, skutečnost je jiná. Životy obou bratrů byly názorově i emocionálně propojeny do takové míry, že se pozitivní vlivy doprovázené vzájemným respektem do tvorby obou osobností navzájem promítají. Je to dáno společně prožitým dětstvím, bohatým na vzdělání i zážitky, ovlivněné silnou a spravedlivou osobností otce, lékaře Antonína Čapka, citlivé maminky Boženy, inteligentní sestry Helenky a milující a vždy chápající babičky z matčiny strany, která vyprávěla dětem pohádky s takovou přesvědčivostí, že se vodníci a víly jevili jako přirozená součást venkovského života. Dětství prožívané v Úpici společně s fantazií probuzenou verneovkami a dobrodružnými romány umožňovala oběma chlapcům ve venkovském prostředí a přírodě realizovat klukovské sny a hry. Důležitým lidským příkladem byl pro oba chlapce tatínek – jeho kulturní rozhled, neuvěřitelná píle, záliba v zahradničení, a přes náročnou práci i neúnavná a nezištná činnost pro město – český jazyk a kulturní tradice. K utváření osobností obou bratrů, jejich individuality a vnitřní síly přispělo také setkávání s chudobou v Podkrkonoší, kde se nacházelo velké množství tkalcovských manufaktur s pracujícími ženami i dětmi. Protože byli bratři konfrontování i s lidskou dřinou, nespravedlnostmi a složitostmi lidských osudů, naučili se tyto věci pozorně a citlivě vnímat. Nebylo jim lhostejné žádné lidské trápení, naučili se oceňovat ryzost charakteru nezávisle na materiálním zázemí, hledat hluboké lidství a radost i v těch nejjednodušších věcech a životních situacích. Všechny tyto faktory následně formovaly jejich vztah ke světu.
Oba vždy nejvíce oceňovali svobodu, nikdy se nepřikláněli k agresivně prosazovaným masovým ideologiím, naopak si uvědomovali, že jak komunismus, tak nacismus potlačuje individualitu, pluralitu názorů a všechny lidské svobody. Na jedné straně měli velké štěstí, že mohli tvořit v době prodchnuté nadšením z nově vzniklého samostatného Československa, na druhé straně prožili absolutní devastaci humanismu během 1. světové války, hrozbu 2. světové války, a Josef dokonce pocítil moc nacismu v tom nejhorším slova smyslu, když byl ihned na počátku války zatčen, prošel čtyřmi koncentračními tábory a zahynul pravděpodobně jen několik týdnů před osvobozením.
Obrat k dětskému světu se v takové tíživé situaci jevil jako zcela samozřejmý, ale to by bylo velmi zjednodušující vysvětlení. Karel Čapek prostřednictvím literární tvorby a Josef Čapek svým výtvarným vyjádřením inklinovali k dětskému vnímání reality dávno před hrozbou druhé světové války. Oběma učarovalo radostné a intenzivní dětské prožívání skutečnosti, neohrožené zkoumání všeho nového, spontánní a ničím nezatížená reakce na všední věci a neutuchající touha si neustále jen hrát a poznávat život naplno. Dětský svět se zdál být neklamný, opravdový, magický, pro Josefa byla dětská tvorba stejně autentická jako tvorba přírodních národů, neovlivněná akademickými požadavky, vycházející z nitra tvůrce a propojená s magickými silami přírody. Ačkoliv byl přístupný moderním směrům a hluboce se o nové tendence zajímal, vždy si zachovával individuální přístup a tvořil jen v souladu se svým vnitřním přesvědčením uměleckým i etickým.
Výstava si nečiní nároky představit tvorbu bratří Čapků v plném rozsahu, je však působivou sondou do dětské tematiky, kterou zpracovávali se stejnou lehkostí, poctivostí a erudicí jako všechny ostatní náměty. Výstava by měla tudíž především připomenout tuto polohu tvorby obou autorů a zejména potěšit dětské, dospívající i dospělé návštěvníky výstavy.
Josef a Karel Čapek jsou pozoruhodnými osobnostmi české kultury, oba vynikali v řadě oborů – Josef, který byl malířem, ilustrátorem, grafikem a žurnalistou, stejně jako Karel, jenž exceloval jako spisovatel, dramatik, literát a filosof. Přesto oba dokázali odhlédnout od vážnosti života a proniknout do dětské duše zcela přirozeně a přesvědčivě, uměli se do dětské mysli naplno vžít, a navíc byli obdarováni talentem, který jim dovoloval vše ztvárnit literárně a výtvarně. Z jejich rozsáhlého díla s výrazným etickým akcentem je možné čerpat sílu a radost dodnes.
Zdroj: TZ Galerie umění Karlovy Vary
