Blackout z loňského července byl důsledkem souběhu událostí, které samy o sobě bezpečnost soustavy neohrožovaly. Potvrdili to mezinárodní experti. Odborníci připomínají, že na podobné kombinace okolností nelze energetický systém zcela připravit. Mnoho firem si po takové události uvědomí, že záložní zdroj už není luxus. Současně ale roste význam širší energetické strategie a větší předvídatelnosti nákladů, kterou podnikům otevřela loňská novela energetického zákona.
Mezinárodní expertní panel potvrdil výsledky šetření loňského blackoutu, který v Česku začátkem července 2025 na několik hodin přerušil dodávky elektřiny pro zhruba milion odběrných míst. Analýza potvrdila, že žádná z tehdejších událostí sama o sobě neohrožovala bezpečnost soustavy. Problém vznikl až jejich souběhem.
Podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera nemůže být žádná energetická soustava stoprocentně připravena na nepravděpodobnou souhru negativních okolností. K loňskému výpadku by však podle něj s vysokou pravděpodobností nedošlo, kdyby nebyla elektrizační soustava oslabena rychlým vytěsňováním velkých zdrojů s plánovatelným výkonem zdroji s kolísavou výrobou. „Od určitého podílu obnovitelných zdrojů disproporčně roste náročnost zajištění stabilního provozu soustavy. Pokud se nebudou dělat rozsáhlé investice do kompenzačních prvků, bude riziko podobných událostí dál narůstat,“ upřesňuje Macenauer.
Podle dodavatelů záložních energetických systémů dochází po každém velkém výpadku k výraznému nárůstu poptávky. Firmy totiž vyhodnocují ztráty vzniklé po blackoutu a často zjišťují, že investice do záložního systému je v porovnání s případnými škodami naprosto relevantní. „Nejde jen o riziko možného blackoutu, podniky řeší zálohu i kvůli častým lokálním poruchám a nestabilitě distribuční sítě. Každá neplánovaná odstávka může znamenat nejen výrazné finanční ztráty, ale i ohrožení reputace,“ říká Jakub Koníček ze společnosti Solforen, která se specializuje na záložní řešení.
V sázce jsou přitom často klíčové technologie, jejichž nečekané zastavení může způsobit řetězové komplikace a vyžaduje náročný zásah techniků. UPS systémy většinou pokryjí jen desítky minut provozu a slouží spíše jako první linie obrany. Proto mnoho podniků využívá i druhý, robustnější stupeň zálohy v podobě elektrocentrály, která dokáže udržet provoz i při celodenních výpadcích. „Tradiční dieselové nebo benzínové agregáty mají svoje limity. Proto se stále více prosazují elektrocentrály poháněné plynem, který je v síti dostupný prakticky neomezeně i v případě rozsáhlého výpadku elektřiny,“ dodává Jakub Koníček.
Energetická bezpečnost podniku už dnes ale nestojí jen na technických zálohách. Stále víc se ukazuje, že skutečnou strategickou odolnost určuje také způsob, jakým má firma řízenou svou energii v reálném čase. „Schopnost reagovat na změny v energetickém trhu je dnes stejně důležitá jako samotná technická připravenost. Podniky, které dokážou předvídat výkyvy cen a aktivně řídit vlastní spotřebu a výkon, zvládají i turbulentní období s minimálními dopady,“ říká Patrik Pinkoš, vedoucí obchodu pro EU společnosti Wattstor.
Součástí takového řízení mohou být i bateriová úložiště, jejichž roli výrazně posílila novela Lex OZE III. Nelze je ale chápat jako samostatné řešení, nýbrž jako součást řízení energie a flexibilní prvek, který firmě umožňuje lépe pracovat s výrobou energie, spotřebou a reakcí na tržní podmínky. „Firmy dnes potřebují jistotu v tom, kolik za elektřinu zaplatí, ale zároveň možnost využít výhodnější ceny, když trh klesá. Dobrou zprávou je, že i do České republiky se postupně dostávají modely osvědčené v zahraničí, které kombinují garantovaný cenový strop s možností využít nižší tržní ceny. Pro podniky je to způsob, jak si zajistit předvídatelné výdaje i bez vysokých vstupních investic,“ vysvětluje Patrik Pinkoš.
Zdroj:
Lukáš Pololáník
lukas@pololanik.com
