Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o radu. Moje dcera chodí do 6. třídy a poslední týdny pozoruji, že je smutná, uzavřená, a nechce do školy. Když jsem se jí zeptala, co se děje, nejdřív mlčela, ale pak mi řekla, že se s ní přestaly bavit dvě spolužačky, se kterými dřív kamarádila. Prý ji pomlouvají, smějí se jí, když mluví před třídou, a záměrně ji vynechávají ze společných aktivit. Dcera se kvůli tomu cítí méněcenná, často brečí a bojí se chodit do školy. Myslíte, že se jedná o šikanu? A jak bych jí mohla pomoct? Děkuji za odpověď.
ilustrační foto
Dobrý den, děkuji vám za důvěru, se kterou se na nás obracíte. Velmi si vážím toho, že situaci své dcery vnímáte a aktivně hledáte způsob, jak jí pomoci. Už jen tím jí dáváte najevo, že na to není sama – a to je v takové chvíli nesmírně důležité. To, co popisujete, může skutečně vykazovat znaky šikany. I když se nejedná o fyzické útoky, stále může jít o psychickou formu šikany, která bývá často přehlížená, přesto však dítě výrazně zasahuje – obzvlášť v období dospívání.
To, co nyní vaše dcera potřebuje nejvíce, je bezpečný prostor, kde může mluvit o tom, co se jí děje, a být vnímána s respektem a porozuměním. Dopřejte jí čas a otevřenost – někdy dětem chvíli trvá, než dokážou své pocity pojmenovat a sdílet. Ujistěte ji, že to, co zažívá, není v pořádku a že má právo se ve škole cítit dobře. Je důležité, aby věděla, že jí věříte, že za nic z toho nenese vinu a že v tom není sama.
Doporučuji celou situaci co nejdříve řešit se školou – ideálně s třídním učitelem nebo výchovným poradcem, případně se školním psychologem, pokud ho škola má k dispozici. Škola má povinnost podobné situace řešit a vytvářet bezpečné prostředí pro všechny žáky. Pokud by se situace nezlepšila nebo by pro vaši dceru byla nadále psychicky náročná, může být velmi přínosné vyhledat i podporu dětského psychologa.
Na dotaz odpovídá:
PhDr. Michaela Miechová
První on-line psychologická poradna
Využijte speciální akce pro MAGAZÍN OKO.
Při objednávce použijte slevový kód „OKO“
a získáte slevu 10 % na služby psychologické poradny Mojra.cz.
Jak rozpoznat psychickou šikanu u dětí?
Pomluvy, výsměch, ztráta kamarádství, vyčlenění z kolektivu – nenápadné, ale hluboce zraňující formy chování, které mohou mít výrazný dopad na psychiku dítěte. Psychická šikana je často nenápadná. Nezanechává modřiny, není slyšet křik a právě proto se tolikrát přehlíží. Přesto však zanechává hluboké stopy. Může dítěti vzít sebedůvěru, chuť chodit do školy, důvěru ve vztahy i v samo sebe.
Začíná to často nenápadně. Dítě méně mluví, uzavírá se do sebe, přestává si hrát, je plačtivé nebo podrážděné. Nechce mluvit o tom, co se děje, nebo tvrdí, že je všechno v pořádku i když vy cítíte, že není. Právě tenhle vnitřní rodičovský alarm není radno podceňovat. Vnímavý rodič často vycítí, že dítě prochází něčím, co samo nedokáže nebo nechce pojmenovat.
Pokud máte podezření, že vaše dítě zažívá něco nepříjemného, snažte se ho v klidu podpořit. Nespěchejte s otázkami, ale dejte mu najevo, že jste tu pro něj, ať se děje cokoli. Děti často potřebují čas, aby sebraly odvahu mluvit o tom, co je trápí. Dítě potřebuje cítit bezpečí, jistotu a důvěru, potřebuje vědět, že na to není samo a že ho máte rádi bez ohledu na to, co se děje. A že to, co zažívá, není v pořádku.
Šikanou by se měla zabývat také škola. Pokud máte podezření nebo už víte, že k nějaké formě ubližování dochází, neváhejte kontaktovat třídního učitele, výchovného poradce nebo školního psychologa. Každá škola má povinnost zajistit bezpečné prostředí pro všechny děti – bez výjimek. Pokud se situace nelepší, dítě si přestává věřit nebo se výrazně mění jeho chování, může být velmi prospěšné vyhledat odbornou pomoc. Dětský psycholog může dítěti pomoci zpracovat těžké emoce, posílit jeho vnitřní stabilitu a naučit ho, jak se chránit a vyrovnávat s tlakem okolí.
Šikana je náročná zkušenost – pro dítě i pro rodiče. Ale není to něco, co nelze zvládnout. Se správnou podporou, včasným zásahem a citlivým vedením může dítě tuto situaci překonat. A nejen to – může z ní vyrůst silnější, vědomější a odolnější člověk.
Autor: PhDr. Michaela Miechová, první on-line psychologická poradna Mojra.cz,
www.Mojra.cz
