
Údaje o rychlosti internetového připojení se za posledních pět let staly běžnou součástí smluv. Poskytovatelé musí zákazníkům sdělit konkrétní parametry služby a popsat také možnosti reklamace v případě, že připojení sjednané hodnoty nedosahuje.
Pravidla začala platit 1. ledna 2021 po změně všeobecného oprávnění VO-S/1. U pevného internetu musí smlouva uvádět inzerovanou, maximální, běžně dostupnou a minimální rychlost, a to zvlášť pro stahování a odesílání dat. Běžně dostupná rychlost nesmí být nižší než 60 procent inzerované hodnoty, minimální pak než 30 procent.
U mobilního internetu se uvádí inzerovaná a odhadovaná maximální rychlost. Spotřebitel tak může porovnat skutečně poskytovanou službu s tím, co si objednal a za co platí.
Kontroly odhalily nedostatky u nových poskytovatelů
ČTÚ v prvním roce pravidel provedl 1500 kontrol a k poskytovatelům s nedostatky se následně vracel. Zatímco na začátku roku 2021 splňovala požadavky necelá čtyři procenta kontrolovaných poskytovatelů, v lednu 2023 měl podle úřadu správné informace o rychlostech 99 procent zákazníků.
Kontroly se proto postupně zaměřily především na firmy, které na trh vstupují nově. Letošní celostátní akce se týkala 144 subjektů, jež oznámily podnikání v elektronických komunikacích v letech 2021 až 2025 a dosud kontrolou neprošly. Nedostatky úřad zjistil u 28 z nich.
Nejčastěji šlo o chybně uvedené rychlosti nebo o neúplné informace o odchylkách od sjednaných parametrů a možnostech reklamace. U sedmi poskytovatelů byly příslušné údaje zcela nesprávné, případně chyběly úplně.
Úřad kontroloval také další informace, které mají firmy zákazníkům zpřístupnit. Pochybení se týkala například práva na paušální náhradu, možností řešení sporů nebo ověřovacího kódu účastníka, známého jako OKU. Ten zákazník potřebuje při změně poskytovatele.
Rychlost lze ověřit měřením
ČTÚ v září 2021 spustil nástroj NetTest, který umožňuje změřit skutečně dosahovanou rychlost internetu. U pevného připojení lze provést také certifikované měření a získat protokol použitelný při reklamaci.
Pokud internet nedosahuje sjednaných hodnot, měl by zákazník nejprve zkontrolovat smlouvu a porovnat ji s výsledkem měření. S problémem se následně obrací na svého poskytovatele. Jestliže s vyřízením reklamace nesouhlasí, může za zákonem stanovených podmínek podat námitku k Českému telekomunikačnímu úřadu.
Úřad chce v kontrolách pokračovat. Zaměří se nejen na nové poskytovatele, ale také na úplnost a srozumitelnost informací důležitých při výběru služby, reklamaci nebo změně poskytovatele.
Zdroj: Český telekomunikační úřad, ctu.gov.cz


