Znalost krevních skupin není důležitá jen pro bezpečné krevní transfuze. Výzkumy ukázaly, že krevní skupiny ovlivňují náchylnost k různým infekčním i neinfekčním nemocem, jako je například malárie, cholera, ale také některé typy rakoviny. S historickým působením nemocí souvisí i rozložení krevních skupin v různých koutech světa. Jaká krevní skupina je nejčastější v Evropě? A víte, jakou krevní skupinu máte vy?
Český profesor Jan Janský učinil svůj objev krevních skupin vlastně náhodou. Jakožto psychiatr hledal souvislost mezi srážením krve a psychickými nemocemi. Svou tezi sice nepotvrdil, ale zato při svém bádání klasifikoval čtyři skupiny krve, které se dnes označují jako A, B, AB a 0. Vstoupil tím do dějin medicíny.
Jak ukázal Janského výzkum, krevní skupiny sice nemají vliv na psychické choroby, zato byla později prokázána souvislost mezi typem krevní skupiny a náchylností k některým nemocem – i to je důvod, proč je dobré znát svou krevní skupinu. „Dnes už je doloženo, že nositelé určitých krevních skupin mohou mít vyšší anebo nižší riziko některých onemocnění. Víme také, že mnoho infekčních chorob, mezi které patří mor, cholera či například malárie, se mohlo podílet na rozložení krevních skupin ve světě. V endemických oblastech působily nemoci jako malárie či cholera obrovským selekčním tlakem, což se dnes projevuje na snížení frekvence výskytu určité alely v dané oblasti,“ upozorňuje MUDr. Zítková, lékařka plazmaferetického centra Amber Plasma.
Proč je v Evropě více lidí s „áčkem“ než v Africe?
Ve střední Evropě se nejčastěji vyskytuje krevní skupina A, kterou má 40 až 44 procent populace. Druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou je 0. Následuje skupina B a nejvzácnější je AB, kterou má okolo 8 % lidí. V jiných částech světa je to ale jinak… „U malárie získávají jedinci s krevní skupinou 0 výhodu, a naopak u osob s fenotypem A se nemoc projeví v těžší formě. Proto v Africe, kde je nemoc nejrozšířenější, vidíme jasný pokles výskytu krevní skupiny A. U cholery je situace podobná, avšak jedinci skupiny 0 mají vyšší riziko onemocnění a krevní skupina A, B, AB působí protektivně, tedy ochranně. Endemické centrum nemoci je v jižní Asii, a zde je snížená frekvence alely 0, a zvýšený výskyt alely B,“ popisuje MUDr. Zítková a dodává, že skupina 0 je nejvíce rozšířená v Severní i Jižní Americe a v některých částech Afriky a Austrálie. „U původních amerických indiánů se často setkáváme s téměř stoprocentním výskytem této skupiny a předpokládá se, že před příchodem Evropanů měli všichni obyvatelé Ameriky pouze fenotyp 0. Skupina A je s poměrně vysokým podílem zastoupena nejen v Evropě, ale také u Aboriginců na jihu Austrálie. Skupina B je poměrně častá v centrální a jižní Asii a směrem do západní Evropy se její četnost snižuje,“ doplňuje lékařka Zítková.
Poznání krevních skupin může otevírat možnosti v personalizované léčbě
Je zřejmé, že se antigeny krevních skupin spoluúčastní při ochraně organismu před různými infekcemi nebo před neinfekčními chorobami. Tím vznikají rozdíly v náchylnosti jedinců určité krevní skupiny k různým nemocem. Je známo, že mnoho patogenů využívá právě antigeny krevních skupin jako mimikry, tedy napodobení přirozeného antigenu. Proto nejsou imunitním systémem rozpoznány a zlikvidovány. Existuje mnoho studií, které tyto poznatky prokázaly, a stále se pokračuje v dalším zkoumání vlivu krevních skupin na další onemocnění. „I přes to, že stále probíhají výzkumy a některé poznatky ještě nebyly zcela prokázány, je zřejmé, že se antigeny krevních skupin spoluúčastní při ochraně organismu před různými infekcemi či před nepatogenními chorobami, nebo naopak při vyšším výskytu těchto onemocnění. Vztah krevních skupin a chorob je bezesporu komplexní a složitá problematika, která je však zároveň velice zajímavá a poučná. Objasněním těchto souvislostí můžeme pochopit mnoho fyziologických mechanismů v rozvoji nemoci. To by mohlo vést v budoucnosti až ke specifikaci léčby u lidí různých krevních skupin,“ uzavírá MUDr. Jana Zítková.
Nemoci podle krevních skupin: Jaká onemocnění vám hrozí?
Krevní skupina 0: · Je prokázáno nižší riziko nemocí srdce a cév (zejména hluboké žilní trombózy) u lidí s krevní skupinou 0. · Jedinci krevní skupiny 0 jsou více resistentní k malárii než jedinci jiných krevních skupin. · Naopak vředová choroba žaludku a dvanácterníku (způsobená Helicobacter pylori) se častěji vyskytuje u osob s krevní skupinou 0. · U onemocnění Escherichia coli jsou výsledky nejednoznačné, uvažuje se vyšší riziko pro jedince s krevní skupinou 0. · V případě onemocnění cholerou je zjištěno významně vyšší riziko pro jedince krevní skupiny 0. · Nositelé krevní skupiny 0 mají obecně nižší náchylnost ke žloutence typu B v porovnání s ostatními skupinami.
Krevní skupiny A, B, AB: · Zatím se dle studií ukazuje větší riziko rozvoje rakoviny žaludku u jedinců skupiny A. V případě rakoviny pankreatu (slinivky břišní) bylo zjištěno, že osoby s krevními skupinami A, B nebo AB mají větší pravděpodobnost vývoje rakoviny, než lidé s krevní skupinou 0. · Jsou známy i další případy, kdy mají jedinci krevní skupiny A vyšší riziko vzniku jiného zhoubného nádoru než jedinci skupiny 0 (např. rakovina slinných žláz, vaječníků…). · U cholery krevní skupina AB působí protektivně (ochranně). · Dlouhodobá studie krevních dárců ve Skandinávii potvrzuje, že u jedinců krevních skupin A, B nebo AB se až o 30 % častěji vyskytuje hluboká žilní trombóza, v porovnání se skupinou 0. Zároveň měly osoby krevní skupiny A, B, AB zvýšené riziko hluboké žilní trombózy a plicní embolie během těhotenství. · Mnoho výzkumů potvrzuje vyšší riziko jedinců s krevní skupinou A, B nebo AB k onemocnění kardiovaskulárními chorobami. · Z výsledků dalších studií vyplývá, že jedinci skupiny B mají zvýšené riziko onemocnění diabetes mellitus 2. typu (cukrovka), zatímco osoby krevní skupiny 0 mají toto riziko minimální. Pacienti s fenotypem A nebo AB měli přibližně stejné zastoupení jako v běžné populaci. |
Jak můžete zjistit svou krevní skupinu?
· Krevní skupina se musí vždy zjišťovat při předoperačním vyšetření a před aplikací transfuze. · Zjišťuje se také u gravidních žen, vyšetření by mělo být provedeno nejpozději do 14. týdne těhotenství. · Krevní skupina a Rh faktor se automaticky zjišťují u všech narozených dětí. · Zjišťuje se také dárcům krve, jelikož krevní skupina a Rh faktor dárce musí být kompatibilní s krevní skupinou a Rh faktorem příjemce krve. · Při darování krevní plazmy pro výrobu léků není krevní skupina podstatná, přesto některá plazmaferetická centra pro dárce tuto informaci zjišťují v rámci bonusových akcí. „Kdo k nám přijde darovat letos 2× během října, při třetím odběru mu nabereme krev a může se bezplatně dozvědět, jakou má krevní skupinu,“ uvádí MUDr. Richard Král, ředitel sítě plazmaferetických center Amber Plasma. · Můžete si nechat zjistit krevní skupinu v laboratoři za poplatek v řádu stovek korun. |
Zdroj:
Adéla Steinová
Side-Effect PR