Kardiovaskulární choroby patří k těm vůbec nejfatálnějším. To dokazují i údaje Světové zdravotnické organizace (WHO), podle kterých jsou v rozvinutých zemích včetně ČR choroby srdce a cév nejčastější příčinou úmrtí. S jakou intenzitou se u nás projeví je způsobeno především životním stylem, genetikou a celkovým zdravím.
Nemoci srdce jsou stejně nebezpečné bez rozdílu pohlaví a na správnou prevenci musí dbát stejně muži a ženy. Dle odborníků ale čelí muži většímu ohrožení než ženy. „Na otázku genderových rozdílů u můžu a žen v kardiovaskulárních onemocněních není vůbec jednoduché odpovědět, ale je pravda, že kromě odlišného vybavení tkání může za rozdíly i odlišná anatomická stavba srdečního cévního zásobení. Ženy mají jemnější a užší cévy než muži. Subjektivní vnímání příznaků mezi muži a ženami je také odlišné,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, garant projektu Srdce v hlavě.
Úbytek testosteronu
Jednou z příčin diferencí v rámci srdečních onemocnění u můžů a žen jsou rozdíly v pohlavních hormonech. Základním mužským hormonem je testosteron a jeho hladina se s věkem postupně mění. Po třicátém roku života postupně klesá a s jeho poklesem mohou přijít kromě změny energie, libida či svalové hmoty i zdravotní změny jako je zvýšené riziko vzniku cukrovky, vysokého krevního tlaku a dalších srdečních onemocnění. Muži mají také menší množství estrogenu a progesteronu než ženy, proto jsou v produktivním věku více ohroženi nemocemi srdce než ženy.
Muži v mladším a středním věku mají vyšší riziko vysokého cholesterolu než ženy
„Důvodů je hned několik. Muži nemají ochranu cév, kterou ženám poskytují estrogeny, což je zásadní rozdíl. Dále mají horší konstelaci rizikových faktorů – více kouří a pijí alkohol, mají častěji nadváhu. A také chodí méně na preventivní prohlídky a méně dodržují případná doporučení včetně užívání léků. Nejhoršími uživateli jsou v tomto právě mladí muži,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, garant projektu Srdce v hlavě.
Stres škodí psychice i srdci
Významným rizikovým faktorem je také stres, při jehož dlouhodobém působení může docházet ke zvyšování krevního tlaku. Přestože stres trápí ženy a muže samozřejmě bez rozdílu, tak dle studií existují genderové rozdíly v jeho dopadech. Muži mají větší sklon stres ventilovat v podobě agrese, což pro ty v rizikové zdravotní skupině, může fungovat jako spouštěč infarktu. Faktem také zůstává, že muži jsou infarktem ohroženější v mladším věku než ženy. Některé studie uvádějí rozdíl až deseti let. Zajímavé jsou také rozdíly v příznacích infarktu mezi muži a ženami. U mužů bývá častým příznakem motání hlavy, dušnost, nepříjemné pocity a bolest na hrudi či dalších horních částech těla a studený pot. U žen pak únava, nespavost, chřipkové příznaky, pálení žáhy a trávící potíže.
Zdroj:
Iveta Nebesařová
ASPEN.PR s.r.o.
www.aspen.pr
