Platí nepsané pravidlo, že ve slušné společnosti se o platech nemluví, a pokud ano, tak určitě ne o konkrétních číslech. Možná i jistá neinformovanost přispívá k tomu, že většina lidí se cítí být finančně podhodnocená. To prokázal i průzkum Paylab (v ČR zastoupený značkou Platy.cz), který se tentokrát zaměřil na to, zda se lidé cítí být dostatečně odměnění za svou práci.
Fungování pracovního trhu lze jednoduše shrnout takto: za naši práci dostáváme odměnu v podobě platu a tyto peníze měníme za věci a služby, které potřebujeme a chceme. Výše platu má tedy výrazný vliv na náš každodenní život a jeho kvalitu. Zamýšleli jste se někdy nad tím, s jakou konkrétní částkou na výplatní pásce byste byli spokojení?
ilustrační foto
Více než polovina zaměstnanců se cítí finančně podhodnocená
Kolikrát jste už slyšeli někoho mluvit o tom, že je spokojený se svým platem? Zřejmě to není tak častá situace. Podle průzkumu mezinárodního platového portálu Paylab se totiž každý druhý respondent cítil být finančně podhodnocený. Tentokrát došlo ke vzácné shodě v tom, že ženy i muži jsou se svým finančním ohodnocením spokojení nebo nespokojení v podobné míře, podhodnoceně se cítí jen o jedno procento více žen, přestože úroveň jejich platů je obecně nižší.
Nespokojenost s výší své mzdy přitom nevyjadřovali jen lidé s nízkými příjmy. Lepší výdělek na současné pracovní pozici by si přálo i 43 % zaměstnanců, jejichž hrubá měsíční mzda je vyšší než současný průměrný plat v ČR. Ve skupině lidí s nižším než průměrným příjmem je nespokojených 61,2 % respondentů, přiměřeně ohodnocená se cítí být více než pětina, ale najdou se i tací, kteří se cítí být nadhodnoceni (0,5 %).
Pokud zaměstnanci hledají řešení k vylepšení finanční situace, raději změní zaměstnavatele, než by diskutovali s tím současným. Podle průzkumu platových portálů Paylab je změna práce nejčastější strategií, jak zvýšit sumu na výplatní pásce, ve všech zemích, kde průzkum probíhal. A Češi nebyli výjimkou – tuto strategii by upřednostnilo 52 % respondentů, což koresponduje s hodnotou vyčíslenou za všechny země.
Faktory, které zvyšují závislost lidí na pravidelném příjmu
Finanční zranitelnost lidí a jejich závislost na pravidelném příjmu se v posledních letech spíše zvyšuje, než by klesala. Jaké faktory na to mají vliv? Podívejme se na 3 nejdůležitější:
- Rostoucí počet jednočlenných domácností
Život o samotě je lákavý pro lidi, kteří dávají přednost soukromí a samostatnosti, ale týká se i těch, kteří tuto variantu nezvolili dobrovolně – ovdověli, jsou rozvedení nebo se s partnerem rozešli. Obzvlášť zranitelní jsou především svobodní rodiče, kteří kromě sebe musejí živit i děti. Jakmile všechny výdaje na chod domácnosti musí pokrývat jen jeden příjem, je pro jednotlivce důležité, aby měl stabilní, a především dobře finančně ohodnocené zaměstnání a téma platu je pro něj, logicky, mimořádně důležité.
Počet lidí, kteří žijí samostatně bez dalších osob v domácnosti, dramaticky roste a podle Mezinárodního Euromonitoru jich do roku 2030 bude více než párů.
- Zvyšující se zadlužení
Pravidelný příjem je alfou a omegou pro normální fungování drtivé většiny domácností. Obzvlášť to platí v případě, kdy součástí pravidelných výdajů jsou splátky půjček, hypoték nebo jiných druhů úvěrů.
O tom, jak jsou Češi zadlužení a jak jsou schopní své dluhy splácet, hovoří i statistické výsledky tzv. Debt to Income Ratio (DTI), tedy poměru dluhů vůči příjmům. Podle Eurostatu se tento ukazatel v průběhu posledních dvanácti let zdvihl téměř dvojnásobně – z 31 % v roce 2007 na 57 % v 2017. V České republice je ale pozitivní, že oproti okolním zemím s podobnou ekonomikou se růst tohoto indexu v roce 2013 zastavil, a od té doby dokonce mírně klesá.
V souvislosti s hodnotou DTI platí, že čím nižší procento, tím více peněz lidem po zaplacení měsíčních splátek zbude. Pro zajímavost – své DTI spočítáte tak, že celkovou výši měsíčních splátek vydělíte hodnotou čistého příjmu a výsledek vynásobíte 100.
- Diskutabilní úroveň finanční gramotnosti
Jedním z pilířů zdravé finanční situace jednotlivce je schopnost šetřit a uvažovat o penězích v dlouhodobějším horizontu. Každý by například měl mít finanční rezervu, která by zajistila překlenutí výpadku příjmů v případě nepředvídatelné události – nemoci, úrazu, ztráty zaměstnání apod. Doporučuje se vytvořit „polštář“ ve výši třech až šesti měsíčních platů. Právě nepřipravenost na ztrátu příjmu či snížení platební schopnosti jsou výrazným faktorem závislosti na mzdě a finanční zranitelnosti.
Úroveň finanční gramotnosti ukazuje především to, jak rozumíte světu financí a jak s těmito informacemi zacházíte. Podle loňského průzkumu České bankovní asociace (ČBA) je finanční gramotnost Čechů i nadále průměrná, a to na úrovni 55 bodů ze 100 bodové škály. Pouze necelá pětina lidí podle tohoto průzkumu nemá s řešením osobních financí problém. Kamenem úrazu jsou především odborné informace: pro více než třetinu lidí jsou běžně dostupné informace a doporučení nesrozumitelné, sedmina z nich si informace o penězích neumí najít nebo jim dělají potíže početní úkoly a údaje uváděné v procentech. Téměř čtvrtina lidí přiznala, že světu financí vůbec nerozumí.
Zdroj: Profesia.cz
