Opera Hamlet poprvé v Plzni

 

Opera Ambroise Thomase Hamlet zazní 150 let po svém vzniku vůbec poprvé v Plzni. Na Nové scéně bude mít v režii Martina Otavy a hudebním nastudování Norberta Baxy premiéru 20. ledna.

 

Opera Hamlet měla světovou premiéru 9. března 1868 v Paříži, nyní se poprvé představí i plzeňským divákům, kteří se v minulosti setkali již s jinou Thomasovou operou, Mignon. „Hamlet se po svém vzniku stal velice úspěšnou operou, ve 20. letech minulého století zmizel z operních scén, aby se na ně vrátil až v devadesátých letech, u nás Hamleta vrátila do repertoáru Státní opera Praha v roce 2002 a později Ostrava v roce 2016,“ připomíná dramaturg Zbyněk Brabec.

 

Divadlo J. K. Tyla uvádí operu v režii Martina Otavy, který zvolil svůj ověřený inscenační tým: scénografa Pavla Kodedu a kostýmního výtvarníka Aleše Valáška. „Pavel Kodeda zavěsil na scénu sestavu nerezových ploch, které evokují žiletky a odrážejí herce a světla v různých úhlech. Kostýmy Aleše Valáška si pohrávají se symbolickými změnami barevnosti od černé po chladnou stříbrnou,“ vysvětlil režisér a dále uvedl: „Hamlet je pro mě jako pro režiséra výzvou z toho důvodu, že chci zachytit jemnost a kultivovanost francouzské opery, ale zároveň i zrnitost a drsnost Shakespearovy předlohy. Naše inscenace zachovává původní Shakespearovo zakončení hry, kdy Hamlet umírá, na rozdíl od verze libreta, kde nezemře a stane se králem. Důležitým tématem jsou pro mě také vztahy, zejména rodičovská láska, tedy ambivalentní vztah mezi Hamletem a jeho matkou Gertrudou a otcovská láska Polonia k Ofélii.

 

Jednou z předností inscenace bude i mimořádně atraktivní mezinárodní obsazení. Titulní roli ztvární Rakušan Thomas Weinhappel v alternaci s Romanem Hozou, oba Hamleta velmi úspěšně ztvárnili již v ostravské inscenaci. Thomas Weinhappel byl za svůj výkon oceněn cenami Thálie a Libuška. „Divákům chci zprostředkovat nejen barevnost hudby, ale také vše, co se skrývá mezi řádky textu. V Hamletovi ale vstupuje do hry jeden důležitý faktor. Objevil jsem velmi zásadní spojitost mezi svým osobním životem a životem kralevice dánského. Kdykoliv stojím během první scény opery na jevišti u sarkofágu Hamletova otce, v hlavě mi proběhne pohřeb mého otce. Možná právě kvůli tomu, že jsem ho ztratil jako velmi mladý, jsem schopen hrát Hamleta tímto způsobem,“ říká pěvec.

 

Roli královny Gertrudy alternují Katarína Jorda, Plzeňanům známá jako vynikající Medea nebo Lady Macbeth, Barbora Polášková a Ivana Šaková. Ofélii ztvární britská sopranistka Emily Bradley v alternaci s Doubravkou Součkovou a Vandou Šípovou. Claudia ztvární Jevhen Šokalo nebo František Zahradníček, Polonia Pavel Klečka nebo Jiří Kubík. Roli Laerta nastudují Ital Paolo Lardizzone a Kanaďan Philippe Castagner.

 

Inscenační tým a obsazení

Režie: Martin Otava

Hudební nastudování: Norbert Baxa

Dirigenti: Norbert Baxa, Jiří Štrunc

Scéna: Pavel Kodeda

Kostýmy: Aleš Valášek

Světelný design: Antonín Pfleger

Dramaturgie: Zbyněk Brabec

Sbormistr: Zdeněk Vimr

 

Claudius, dánský král: Jevhen Šokalo, František Zahradníček

Královna Gertruda, Hamletova matka: Katarína Jorda, Barbora Polášková, Ivana Šaková

Hamlet, dánský princ: Roman Hoza, Thomas Weinhappel

Polonius, nejvyšší komoří: Pavel Klečka, Jiří Kubík

Ofélie, jeho dcera: Emily Bradley, Doubravka Součková, Vanda Šípová

Laertes, Oféliin bratr: Philippe Castagner, Paolo Lardizzone

Horacio, Hamletův přítel: Jan Hnyk, Daniel Kfelíř, Vojtěch Šembera

Marcellus, důstojník: Tomáš Kořínek, Jan Ondráček

Duch Hamletova otce: Josef Kovačič, Pavel Vančura

  1. hrobník: Roman Dušek, Dalibor Tolaš
  2. hrobník: Josef Jordán, Plamen Prokopiev

Sbor a orchestr opery DJKT

 

Thomas Weinhappel začínal jako osmiletý ve Vídeňském chlapeckém sboru, se kterým procestoval celý svět. Po studiu konzervatoře a Univerzity hudebních a dramatických umění ve Vídni vystupoval především na operních festivalech v St. Margarethen, ve Státní opeře ve Vídni, Bavorské státní opeře, v Madridu, Paříži a dalších, zejména v operách Wolfganga Amadea Mozarta. Koncertně vystupuje jako interpret Schubertových písňových cyklů v rodném Rakousku, Německu, Švýcarsku, Maďarsku, hostoval také v Kremlu, Petrohradě, v Japonsku, USA, Austrálii, Venezuele nebo v Turecku. Jeho interpretaci Schubertovy Zimní cesty si vybral režisér Michael Haneke pro svůj film Pianistka.

„V Rakušanu Weinhappelovi se podařilo najít ideálního představitele Hamleta, který detailním odstíněním významů slov, hudby i jejich podtextů vyjádřil složitost postavy mladíka drceného temnými rodinnými vztahy. I díky jeho výkonu působilo vyústění v takzvaném francouzském konci Thomasovy opery drtivě – Hamlet sice vražednou hru o moc přežije a stane se králem, ale je to pro něj větší prokletí, než kdyby – jako tradičně – zahynul,“ zněl verdikt poroty Thálie.

 


Zdroj: TZ DJKT