Má ORL vyšetření smysl?

Jsme v období roku, kdy musíme počítat u dospělých i dětí s častějším výskytem rýmy, bolestí v krku a jako komplikací jejich nedostatečné léčby se záněty sluchové trubice a záněty středouší.

 

Je jistě volbou dospělých pacientů i rodičů nemocných dětí, zda s „banální“ rýmou jít praktickému lékaři, pediatrovi či rovnou k ORL specialistovi. To lze i bez doporučení. Většinou lze říci, že po prvních snahách o samoléčbu či léčbu lékařů v první linii je vhodné asi po 5 dnech se vydat na ORL pracoviště. Zde totiž již máme možnost díky technice – optiky, ultrazvuk – lépe zhodnotit nález v nosních dutinách a nosohltanu na nosní mandli a zvážit, v jakém rozsahu, jestli místně, či dokonce celkově podat ATB léčbu. Vždy totiž platí, že léčím konkrétní klinický nález a nejen laboratorní výsledky – CRP, leuko apod. Čili to je již fáze, kdy léčbu může praktik a specialista vidět poněkud rozdílně. Tady je třeba zmínit i časté současné trendy léčit rýmu vincentkou, mořskou vodou apod. Tato léčba má jistě opodstatnění u alergiků, pacientů s vasomotorickou rýmou, kdy se snažíme opláchnutím sliznic odstranit látku, která působí jako dráždidlo, či když si děláme „domácí“ lázně. Někdy mám pocit, že platí, když nevíš co s rýmou, dej mořskou vodu či vincentku. Infekci nosu tak ale zvládneme jen obtížně. Lze též pochybovat o nutnosti používat gentamycin v léčbě rýmy v době, kdy všude slyšíme hovořit o nutnosti používat ATB co nejméně. Je nutné toto ATB si nechat pro cílenou léčbu v těch případech, kdy nemám jinou možnost postupu. Je s podivem, že stále plně a dostatečně funguje užívání Pamyconu.

 

Jako možné komplikace rýmy jsem uvedl zánět sluchové trubice – tubární katar, a zánět středního ucha. Toto jsou komplikace, s kterými se setkáváme hlavně u dětí. A proto se budu věnovat jim. O této problematice chci hovořit hlavně proto, že byl překvapivě zjištěn rostoucí počet dětí do 5 let s postižením sluchu. Kde hledat příčiny v době, kdy je celkem hustá síť ORL pracovišť? Otázka je, zda všechny děti, které si u pediatra stěžovaly na uši, jsou následně zkontrolovány ORL lékařem a zda totéž platí o všech dětech, které prodělaly zánět středního ucha. Jsem přesvědčen o tom, že tomu tak asi není. Koneckonců mi již několik matek přiznalo, že na tyto kontroly se svými potomky nechodí. Je to opravdu správný přístup milující a pečlivé matky? Určitě ne.

 

Léčba a kontroly by nepochybně měly patřit do rukou ORL lékaře a pečlivý pediatr by zde se spoluprací v léčbě neměl váhat.

Považuji za chybu jakýkoliv zánět středouší léčit rovnou ATB bez ORL vyšetření. Indikace k léčbě ATB je zase přísně individuální. To, co jsem již zaznamenal u některých pediatrů, totiž rovnou léčit zánět středního ucha bez paracentezy podáním ATB, je nepochybně špatným postupem. Následná kontrola sluchu u dětí může zabránit přechodu akutního tubárního zánětu v chronický a rovněž tak po nedoléčeném zánětu středouší zabrání převodní nedoslýchavosti postiženého ucha. V obou případech zhodnocení funkce středouší postiženého ucha není možné vždy odhalit šepotem. Skutečné zjištění stavu je někdy velice problematické i pro ORL specialistu, který zpravidla vystřídá několik metod, jak fungování sluchu ověřit. I v této oblasti se díky technickému rozvoji a dovybavování ORL ambulancí daří dosahovat stále lepších a přesnějších výsledků. I na mé ambulanci používám asi 3 roky přístroj, který nám usnadňuje práci i s jinak obtížně vyšetřitelnými dětmi ve věku 3−5 let. Přitom mi není známo, že by tento přístroj používali i na jiných pracovištích.

 

Věřím, že toto krátké sdělení přispěje k rozumnému řešení onemocnění horních cest dýchacích u dospělých i dětí, větší odpovědnosti rodičů a lepší mezioborové spolupráci lékařů.

 

MUDr. Tomáš Doležel

ORL ambulance, 

Slovany Francouzská 4, Plzeň

tel.: 378 014 355