Česká veřejnost řadí zdravotnictví před další oblasti, kterým by se měla vláda věnovat. Průzkum STEM pro CNN Prima News ukázal, že dostupnost zdravotní péče označilo za naprostou prioritu 47 procent respondentů a kvalitu zdravotnictví 45 procent.
S odstupem následují státní dluh, mezinárodní bezpečnost, dostupnost bydlení, vnitřní bezpečnost a výkon ekonomiky. Za naprostou prioritu je označilo 35 až 38 procent dotázaných. Výzkum se uskutečnil na začátku září mezi 1539 lidmi staršími 18 let.
Důležitost zdravotnictví doprovází menší očekávání
Přestože lidé považují dostupnost péče za klíčové téma, výrazné zlepšení v příštích čtyřech letech očekává jen 21 procent respondentů. Přibližně tři pětiny nepředpokládají výraznou změnu a podobný podíl jako u očekávání zlepšení se obává zhoršení. V lednu přitom zlepšení očekávalo 28 procent lidí.
„Dostupné a kvalitní zdravotnictví lidé od vlády požadují nejvíc. Většina ale nečeká výrazné zlepšení. Rozdíl mezi tím, co považují za důležité, a tím, co od vlády očekávají, se od začátku roku prohlubuje,“ uvedla analytička STEM Doris Borovcová.
Dostupnost péče je podle průzkumu významná napříč politickým spektrem. Za naprostou prioritu ji označilo 64 procent voličů SPD a 55 procent voličů ANO. U voličů STAN, Pirátů a SPOLU šlo přibližně o třetinu, u voličů Motoristů o necelou polovinu.
Důchody se změnily v téma obav
Největší posun oproti začátku roku se týká důchodů. Úroveň důchodů a sociálního zabezpečení považuje za naprostou prioritu 29 procent lidí. Zlepšení nyní očekává 21 procent respondentů, zatímco zhoršení 29 procent. V lednu přitom zlepšení čekalo 39 procent lidí.
Pokles optimismu byl patrný i mezi voliči vládních stran. U voličů ANO se podíl těch, kteří očekávají zlepšení důchodů, snížil z 62 procent v lednu na 38 procent v září. U voličů SPD klesl z 57 na 32 procent. Sběr dat proběhl ještě před oznámením valorizace důchodů na příští rok.
Nejhorší očekávání se týkají státního dluhu. Jeho zhoršení předpokládá 56 procent dotázaných, zlepšení pouze 14 procent. Dluh zároveň získal na důležitosti: za naprostou prioritu ho označilo 38 procent lidí, v lednu to bylo 30 procent. Mezi voliči SPOLU vzrostl tento podíl z 36 na 67 procent.
„Na vnímání státního dluhu zřejmě působí rozpočtová debata, která se rozběhla začátkem září. Pro opoziční voliče je dluh tématem číslo jedna a návrh vysokého schodku jejich obavy mohl dále posílit. Voliči vládních stran ho zdůrazňují méně, ani u nich však optimismus nepřevažuje,“ řekla Doris Borovcová.
Naděje na zlepšení oslabily
Zatímco v lednu převažovala naděje na zlepšení ve 13 sledovaných oblastech, v září už tomu tak bylo jen u pěti. Šlo o dostupnost zdravotní péče, vnitřní bezpečnost, výrobu a dodávky energií, úroveň obrany a modernizaci státu. Ve 20 z 22 oblastí lidé nejčastěji očekávají, že se situace výrazně nezmění.
Výrazné zlepšení v žádné oblasti neočekává více než pět procent respondentů. Naopak u státního dluhu a inflace obavy ze zhoršení převyšují očekávání stability. Politické skupiny se přitom liší v prioritách: voliči ANO, SPD a Motoristů nejčastěji zdůrazňují zdravotnictví, bydlení, energie a výkon ekonomiky, zatímco voliči SPOLU, STAN a Pirátů kladou větší důraz na státní dluh, mezinárodní bezpečnost, demokracii a obranu.
Zdroj: tisková zpráva – STEM – Ústav empirických výzkumů
