Plzeňský kraj patří v rámci ČR k regionům s nejnižší nehodovostí – a to jak v absolutním počtu nehod, tak i při přepočtu na rozlohu či délku silniční sítě. Přesto statistiky Portálu nehod upozorňují, že více než polovina nehod je způsobena chováním řidičů – nejčastěji nepozorností, nepřiměřenou rychlostí a chybami při manévrování. Na Regionální dopravní konferenci v Plzni experti analyzovali deset nejrizikovějších míst – od křižovatky u Hořehled až po lesní oblouk u Plané – a hledali opatření, která mohou snížit počet nehod.
Regionální dopravní konference se za poslední roky staly pevnou součástí snahy zlepšovat bezpečnost na českých silnicích. Jejich smyslem není pouze sdílení dat, ale především propojení lidí, kteří mají na dopravní situaci v krajích skutečný vliv. Starostové, dopravní experti, policisté, správci komunikací i zástupci státu tu společně hledají odpovědi na otázku, jak účinně snižovat počet nehod a zvyšovat bezpečnost v každodenním provozu. Na každém setkání vycházejí z přesných dat Portálu nehod, který mapuje dopravní situaci v celé České republice s nebývalou podrobností.
Plzeňská regionální dopravní konference se konala 11. listopadu v Plzni ve velkém společenském sále středního odborného učiliště elektrotechnického. Akce proběhla pod záštitou hejtmana Plzeňského kraje Kamala Farhana a náměstka plzeňského primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleše Tolara. Zástupci policie, Ředitelství silnic a dálnic, BESIPu i samospráv tu probírali deset nejrizikovějších úseků v kraji i možné kroky, jak jejich nehodovost snížit. Nejčastěji se vraceli k problémům, které se objevují opakovaně: nedání přednosti v jízdě a nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.
„Regionální dopravní konference nám umožňují detailně zmapovat riziková místa v každém regionu, identifikovat příčiny nehod a diskutovat o tom, jaké kroky je třeba podniknout pro jejich nápravu,“ vysvětluje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod. Podle něj mají právě tvrdá data zásadní význam: pomáhají obcím a městům rozhodovat o tom, kde je nutné upravit dopravní značení, instalovat bezpečnostní prvky nebo posílit dohled policie.
Křižovatka u Hořehled: zatáčka, která si říká o změnu
Křižovatka silnic I/19 a II/177 u Hořehled na jihu Plzeňska patří dlouhodobě k nejproblematičtějším místům v regionu. Leží v mírném esíčku mezi lesem a otevřenou krajinou, kde se provoz z hlavního tahu potkává s lokální dopravou mířící do okolních obcí. Řidič se tu ocitne v kombinaci ne úplně přehledné zatáčky a křižovatky, která vyžaduje pozornost i přesné vedení auta.
„Data za posledních pět let mluví jasně: dvacet nehod a čtyřiadvacet zraněných. Jen za poslední dva roky policisté řešili dvanáct havárií. Typickým scénářem je zde nezvládnutý průjezd zatáčkou a náraz do protijedoucího vozu nebo do pevné překážky. Silnice se v místě lehce stáčí, povrch bývá mokrý či znečištěný a řidiči na hlavním tahu často přijíždějí rychleji, než je bezpečné,“ uvedl Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Odborníci na konferenci se shodli, že hlavním viníkem je rychlost. Nejde o extrémní překračování limitů, ale o to, že řidiči nedokážou správně vyhodnotit technický stav zatáčky a přizpůsobit mu jízdu. Experti na konferenci upozornili, že se tu opakuje stále stejný problém – příliš rychlý vjezd do úseku, který na to svou konstrukcí jednoduše není stavěný.
Řešení, které na konferenci zaznělo nejčastěji, je zásadní úprava celé křižovatky. Vhodným řešením je zatáčku zrušit. Narovnat ji a udělat křižovatku ve tvaru „T“. Nová, přímá geometrie by pomohla zpomalit příjezdové rychlosti a zároveň by zlepšila přehlednost místa.
Pokud se přípravu projektu podaří dotáhnout, může mít Plzeňský kraj už za několik let o jedno chronicky nebezpečné místo méně. Křižovatka u Hořehled tak čeká na zásah, který by měl výrazně zlepšit bezpečnost pro všechny, kdo tudy projíždějí.
Křižovatka v Klatovech: místo, které uklidnil nový obchvat
Okružní křižovatka Tyršova–Puškinova na silnici I/22 v Klatovech patřila v posledních letech k problematickým místům Plzeňského kraje. Leží nedaleko centra města, v úseku, kde se dříve potkával silný tranzit s místní dopravou. Řidiči tu najíždějí do okružní křižovatky ze čtyř směrů, přičemž plynulost provozu závisí na dobré viditelnosti, pozornosti a respektování přednosti v jízdě.
„Za posledních pět let policisté evidovali šestnáct nehod a šest zraněných. Přestože jde o klasický kruhový objezd, kolize tu měly jedno společné – šlo převážně o nedání přednosti. Řidiči vjíždějící do křižovatky nerespektovali značku „Dej přednost v jízdě“ nebo vyhodnotili dopravní situaci příliš optimisticky, typicky při snaze rychle se zařadit do rušného provozu,“ upřesňuje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Odborníci na konferenci uvedli, že u této lokality mohlo dojít k výrazné změně k lepšímu. Připomněli, že dříve šlo o průjezdní tah, kterým projížděla velká část dopravy směřující napříč regionem. To se však změnilo s otevřením obchvatu Klatov. Těžká a tranzitní doprava byla odvedena mimo centrum a původně exponovaná okružní křižovatka je dnes mnohem klidnější.
Silnice I/21 u Plané: lesní oblouk, který trestá rychlou jízdu
Úsek silnice I/21 u Plané u Mariánských Lázní vede otevřenou krajinou, aby se o pár set metrů dál zanořil do lesa, kde se stáčí do výraznějšího oblouku. Právě zde se řidič dostává do kombinace delšího rovného úseku a následující zatáčky, která klade vyšší nároky na odhad rychlosti i přilnavost vozu.
„Za posledních pět let tu policisté zaznamenali devět nehod a stejný počet zraněných. Jen za poslední dva roky se zde stalo šest kolizí. Záznamy ukazují podobný průběh: řidiči po rychlém dojezdu z rovného úseku nezvolí vhodně rychlost a v lesním oblouku pak nezvládnou vedení vozu. Následkem jsou srážky s protijedoucím autem nebo nárazy do pevné překážky,“ vysvětluje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Diskutující na konferenci upozornili, že úsek je problematický z hlediska počasí i viditelnosti. V lese bývá vlhčeji, asfalt chladne rychleji a za šera či deště se úsek stává mnohem hůře čitelným. Právě za horší viditelnosti zde evidence uvádí nejvíce nehod. Přesto platí, že nejčastější příčinou je nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – tedy řidiči přeceňují přilnavost a včas nezpomalí na bezpečnou rychlost.
Podle odborníků však tato lokalita nezůstane bez zásahu. Už nyní se připravuje řešení, které nemá zahrnovat pouze jeden problémový oblouk, ale rozsáhlejší opravu celého úseku silnice I/21. Zaznělo, že projektová příprava běží a ke stavebním pracím by mohlo dojít přibližně za dva roky.
TOP 10 nejrizikovějších dopravních míst v Plzeňském kraji
- Okres Plzeň-jih – křižovatka silnic I/19 a II/177 u vesnice Hořehledy
Za posledních pět let 20 nehod, 24 zraněných. Nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně-technickému stavu vozovky.
- Okres Klatovy – okružní křižovatka ulic Tyršova a Puškinova (silnice I/22) v Klatovech
Za posledních pět let 16 nehod, 6 zraněných. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu „Dej přednost v jízdě“.
- Okres Tachov – křižovatka silnic I/21 a II/230 u města Planá u Mariánských Lázní
Za posledních pět let 13 nehod, 11 zraněných. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu „Dej přednost v jízdě“.
- Okres Klatovy – podjezd pod železniční tratí na silnici I/27 u města Železná Ruda
Za posledních pět let 11 nehod, 13 zraněných. Nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.
- Okres Domažlice – úsek silnice II/200 v extravilánu u obce Vidice
Za posledních pět let 10 nehod, 8 zraněných. Nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.
- Okres Tachov – úsek silnice I/21 v extravilánu u města Planá u Mariánských Lázní
Za posledních pět let 9 nehod, 9 zraněných. Nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.
- Okres Plzeň-město – křižovatka Klatovské třídy a ulice Americká v Plzni
Za posledních pět let 18 nehod, 14 zraněných. Časté jsou zde nehody s chodci.
- Okres Klatovy – okružní křižovatka ulic Nádražní (II/169) a Hrádecká (II/187) ve městě Sušice
Za posledních pět let 14 nehod, 11 zraněných. Rizikové jsou zde nehody s cyklisty.
- Okres Plzeň-město – oblouk na silnici I/20 ve vesnici Želčany
Za posledních pět let 12 nehod, 7 zraněných. Nejčastěji dochází k nehodám za mokra.
- Okres Plzeň-město – křižovatka ulic Mikulášská a U Trati v Plzni
Za posledních pět let 11 nehod, 11 zraněných. Časté jsou zde nehody na červenou.
Pramen: Portál nehod
Pozn.: Top 10 rizikových míst bylo vybráno na základě analýzy nehodových dat za posledních pět let. Mohou se tedy lišit od mapy rizikových míst na Portálu nehod, která vychází z informací za poslední dva roky.
Plzeňský kraj patří k bezpečnějším, přesto má své slabé body
Z čerstvých dat Portálu nehod vyplývá, že Plzeňský kraj sice patří mezi regiony s celkově nižší nehodovostí, ale ani zde není prostor pro uspokojení. Ročně se na jeho území stane v průměru 3 603 nehod. V porovnání se Středočeským krajem jde zhruba o méně než čtvrtinu tamních nehod, což potvrzuje, že Plzeňsko nepatří mezi nejzatíženější regiony. Zároveň to však neznamená, že je tu dopravní situace bezproblémová.
Nejvyšší zátěž dlouhodobě vykazuje okres Plzeň-město s průměrnými 1 183 nehodami ročně. Za ním následuje Plzeň-sever s přibližně 635 nehodami. Ostatní okresy mají podstatně vyrovnanější hodnoty: Tachov s 473 nehodami, Domažlice s 479 a Klatovy s 464 nehodami ročně. Nejnižší počet nehod dlouhodobě evidují Rokycany (průměrně 231) a Plzeň-jih (140).
„Při přepočtu počtu nehod na sto tisíc obyvatel se Plzeňský kraj s hodnotou 1 511 nehod řadí na osmé místo v republice. Ještě lépe však vyznívá statistika přepočtená na rozlohu – 121 nehod na 100 km² znamená třetí nejlepší výsledek v celé ČR, hned po Jihočeském kraji a Kraji Vysočina. Stejně tak při přepočtu na délku silniční sítě patří Plzeňsko se 180 nehodami na 100 kilometrů mezi tři nejbezpečnější regiony,“ uvedl Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Jaké chyby řidičů vedou k nehodám
Podle analytiků Portálu nehod má rozhodující podíl na nehodách lidský faktor. Způsob jízdy řidičů stojí za 54,8 % všech nehod v kraji. Nejčastěji jde o nedostatečnou pozornost za volantem – kvůli tomu se ročně stane v průměru 443 nehod. Dalším opakujícím se problémem je otáčení či couvání tam, kde to není dovoleno (280 nehod ročně), následované nezvládnutím řízení vozidla (216 nehod ročně) nebo jízdou v protisměru či po nesprávné straně vozovky (191 nehod ročně).
U téměř čtvrtiny všech nehod je důvodem nepřiměřená rychlost (23,84 %). Nedání přednosti v jízdě stojí za 12,02 % nehod. „Největší podíl na příčinách dopravních nehod v Plzeňském kraji – 54,8 % – mají samotní řidiči, a to způsobem jízdy, jakým se pohybují na tamních komunikacích,“ potvrzuje Marek Sibal ze společnosti DataFriends.
Data ukazují, že Plzeňský kraj si v celorepublikovém kontextu vede dobře. Zároveň ale potvrzují, že řidičská kázeň, pozornost a přizpůsobení rychlosti patří k největším výzvám pro bezpečnost silničního provozu. A právě na tyto oblasti se zaměřují návrhy řešení prezentované na regionální dopravní konferenci.
Regionální dopravní konference pomáhají městům zvyšovat bezpečnost na silnicích
Regionální dopravní konference, které se každoročně konají ve všech krajských městech České republiky, přinášejí konkrétní výsledky – místa, kde se dříve bouralo, se díky nim postupně mění v bezpečnější úseky.
Za projektem, který pomáhá městům a obcím řešit riziková místa na jejich silnicích, stojí společnosti RSE Project a DataFriends, provozovatel analytického Portálu nehod. Ten nabízí nejucelenější databázi dopravních nehod v Česku a díky podrobným statistikám umožňuje odborníkům i samosprávám přesně lokalizovat problematické křižovatky, úseky či celé tahy.
„Regionální dopravní konference nejsou jen o číslech. Jsou o tom, jak data přetavit do konkrétních kroků, které zachraňují lidské životy,“ říká Jan Chalas z Portálu nehod, který provozuje společnost DataFriends. Každé konferenci předchází detailní analýza dopravní situace v daném kraji. Výsledkem je seznam nejrizikovějších míst – právě těm se účastníci věnují nejvíce. Na výběru těchto lokalit se podílí expertní komise složená ze zástupců BESIPu, Policie ČR, RSE Project a analytiků ze společnosti DataFriends.
Projekt regionálních dopravních konferencí je financován z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. A právě díky tomuto propojení odborné, komunální a státní sféry má šanci skutečně měnit dopravní mapu Česka k lepšímu.
Detaily týkající se počtu nehod v Plzeňském kraji za období let 2010–2024
Pramen: Portál nehod
Portál nehod vznikl za podpory fondu zábrany škod a úzké spolupráce s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem projektu je společnost DataFriends, která portál i provozuje.
Zdroj:
Milan Kříž
tisk@portalnehod.cz
