Město s cejchem minulosti

Poloha České republiky v srdci Evropy má kromě geopolitické také turistickou výhodu. Máme díky ní možnost v přijatelných vzdálenostech navštívit řadu evropských metropolí. A tentokrát jsme zvolili pro dvoudenní podzimní návštěvu hlavní město našich západních sousedů.

 

Berlín, staronové hlavní město Německa, je aktuálně s 3,6 mil. obyvatel, po vystoupení velké Británie z EU, největším městem unie. Proč staronové hlavní město? Berlín se stal hlavním městem tehdejší Německé říše roku 1871. Po druhé světové válce bylo město rozděleno mezi vítězné mocnosti do čtyř sektorů, přičemž sektory západních mocností se následně spojily v jeden celek, takže město mělo svoji autonomní západní část. Ta byla úzce spojena se Spolkovou republikou Německo pod kontrolou západních spojenců. Východní část zůstala pod kontrolou Sovětského svazu, který sem přenesl i své zřízení pod diktátem komunismu, následně omezil svobodu pohybu a v roce 1961 vybudoval tzv. Berlínskou zeď, která definitivně odřízla oba sektory a stala se fyzickým symbolem Studené války mezi Východem a Západem. Hlavním městem Berlín zůstal jen pro Východní Německo. Takovéto rozdělení města i celého Německa vydrželo až do roku 1989, kdy s pádem Berlínské zdi padl i komunistický systém ve Východní Evropě. Toto memento je tak vryto i dnes do celého Berlína. Zbytky Berlínské zdi jsou turistickým cílem, jak pietním (při jejím překonávání bylo zmařeno mnoho životů), tak kulturním (zčásti se stalo venkovní uměleckou galerií).

 

Víkendová návštěva Berlína je zřejmě nejvhodnější vlastním vozidlem nebo vlakem. Do Berlína létají také přímé lety z pražského letiště, ale vzhledem k vzdálenosti a době odbavení na letišti to není nejvhodnější způsob dopravy na tuto vzdálenost. Pokud zůstaneme u cesty vlastním vozidlem, počítejte s cca 450 kilometry podle místa, odkud vyjedete. Nejvhodnější cesta z Plzně je přes prahu a Drážďany. Z Karlovarského kraje je výhodnější cesta překročením západní hranice a po německých dálnicích přes Drážďany do Berlína.

 

Co lze vidět v hlavním německém městě? Jsou zde velké možnosti, ale na krátký víkendový pobyt je nutné turistiku přizpůsobit prohlídce hlavních ikon. Muzea jsou časově náročná, takže je buď budete muset vypustit, nebo zvolit jen některá z nich.

 

Pro mě byla jedničkou na seznamu staronová budova Říšského sněmu (Reichstag). Novorenesanční budova byla postavena v letech 1884–1894 podle projektu architekta Paula Wallota jako sídlo parlamentu původní Německé říše. Budova byla silně poničena na konci druhé světové války při bitvě o Berlín. Po rozdělení Německa zůstala v Západním sektoru téměř na hranici s východním a po opravě v padesátých letech byla využívána pro výstavy a reprezentační setkání. Svůj původní význam získala opět až po sjednocení Německa. Velká rekonstrukce budovy z devadesátých let, která jako by vtiskla do starých zdí skleněné tělo, nejen protnula zdařile historii se současností, ale nabídla pro veřejnost možnost návštěv a vyhlídky z překrásně řešené skleněné střešní kopule. Rozhodně doporučuji k návštěvě. Ta je sice zdarma, ale je nutné se velmi dopředu registrovat na určitý čas na webu www.bundestag.de, kde se termíny jen ztěžka nacházejí. Další možností je vystát si frontu na večerní prohlídku u stánku kousek od budovy. Při mé návštěvě bylo k dispozici asi jen 40 míst, ale hodinové čekání za to stálo.

 

Jen několik metrů od budovy Reichstagu stojí další ikona Berlína – Braniborská brána. 26 metrů vysoká, 65,5 metrů široká sloupová brána má na vrcholu sochu čtyřspřeží s bohyní vítězství vjíždějící do města. Byla postavena v roce 1734 jako celní brána a stejně tak jako jiné významné stavby Berlína si prožila své slavné, ale i temné chvíle, včetně významného poničení i zdařilé rekonstrukce po sjednocení Německa. V době rozdělení Berlína stála v hraničním pásmu a tak nebyla veřejnosti přístupná.

 

Vítězný sloup
Na stejné třídě od brány na Großer Stern (Velké hvězdě) stojí 67 metrů vysoký Vítězný sloup z roku 1873 jako Pomník vítězství Pruska ve francouzsko-německé válce. Na současné místo byl přesunut nacisty z původního místa, dnešního náměstí Republiky, v roce 1938. Na vrcholu sloupu je socha Vítězství. Pod ní je přístupná vyhlídková plošina se vstupným 3€. Ke sloupu se dostanete podchodem pod kruhovým objezdem. K vyhlídkové plošině vás pak čeká 270 točitých schodů.

 

Židovský památník
Určitě se také zastavte u Židovského památníku, zvaného též Památník holocaustu. Otevřený byl v roce 2005 na úctyhodné rozloze 13 tis. m2. Je tvořen 2700 betonovými kvádry s podzemním muzeem. Památník má v návštěvníkovi vyvolat tísnivý pocit, že je osamocen v prostoru. Vznik památníku byl velice komplikovaný s mnoha skandály, včetně toho, že se na chemické úpravě kvádrů měla podílet firma,která vyráběla během války plyn Cyklon B (podle zdroje z Wikipedia.org) Pro mne jako člověka, který neznal tyto spory, byla návštěva velmi působivá a zároveň pro její rozsah se nabízí myšlenka, jak velký pocit viny v sobě ukrývá.

 

Berlínská televizní věž
Zvaná též Fernsehturm je s 365 metry největší dominantou Berlína. Postavená byla mezi lety 1965 a 1969. Pro návštěvníky je připravena vyhlídková plošina ve 203 metrech, nad kterou je ještě restaurace. Ta se otáčí kolem své osy jednou otáčkou za 60 minut. Na plošinu jezdí rychlovýtahy, které 200 metrů překonají za 40 sekund. Vstupné od 13€, s online objednávkou bez čekání 15,50€ (https://tv-turm.de/en/)

 

Checkpoint Charlie je nejvýznamnějším hraničním přechodem mezi východním a západním Berlínem. Na vrcholu berlínské krize v roce 1961 zde proti sobě stály v napjaté situaci tanky východního a západního sektoru. Panovala tak velká obava, že pokud jedna ze stran ztratí nervy, mohl by tento konflikt rozpoutat 3. světovou válku. Tento přechod byl také nejčastějším místem přechodu diplomatů, novinářů a jednodenních návštěv Východního Berlína. Dnes toto místo připomíná malá dřevěná budka jako strážnice americké armády.

 

Rozdělení Berlína připomínají také různé zbytky dělící zdi. Asi tou nejznámější je East Side Gallery. Po Pádu zdi z něj umělci udělali největší galerii pod širým nebem na světě s více než stovkou obrazů na 1,3 km dlouhé zdi. Na té si můžete prohlédnout více než stovku originálních nástěnných maleb, z nichž mnohé mají politický charakter připomínající dějinné události. Asi nejznámějším dílem je “Smrtelný polibek” od Dmitrije Vrubela, Objetí z úst do úst Ericha Honeckera a Leonida Brežněva a Trabi (Trabant) Birgit Kinderové.

 

Berlín samozřejmě nabízí další řadu míst pro krátkou i delší návštěvu, třeba Ostrov muzeí, Palác Charlottenburg s rozsáhlými zahradami. Věhlas má Berlínské ZOO s největším zastoupením druhů na světě s rozlohou 35 ha. Na nákupy můžete vyrazit na Kurfürstendamm – nejznámější nákupní ulici. Vaším vodítkem po berlíně mohou být také stránky www.visitberlin.deAutor: Petr Šmíd