Na koncertě se představí jihokorejská houslistka Sueye Park a adepti dirigentského umění uvedené školy, která je jednou z předních hudebních konzervatoří v Evropě. Uměleckým garantem a vedoucím projektu je dirigent prof. Christian Ehwald.
Koncert uvede předehra Hebridy Felixe Mendelssohna Bartholdyho. K napsání skladby jej inspirovala Fingalova jeskyně v Hebridském souostroví poblíž západního pobřeží Skotska.
Následný Koncert pro housle a orchestr a moll Antonína Dvořáka je jedním ze základních děl světového houslového repertoáru. V houslovém partu využil skladatel v maximální možné míře možností zpěvného výrazu nástroje.
Na závěr zazní Symfonie č. 1 c moll Johannese Brahmse. Všechny jeho čtyři symfonie jsou základními kameny symfonické světové literatury.
Koncert začíná v 19.30 hodin.
- 2., Lázně III, 19.30 hodin
DIRIGENTSKÝ MASTERCLASS VE SPOLUPRÁCI S HOCHSCHULE FÜR MUSIK „HANNS EISLER“ BERLIN
FELIX MENDELSSOHN BARTHOLDY: Hebridy, předehra op. 26
ANTONÍN DVOŘÁK: Koncert pro housle a moll, op. 53
JOHANNES BRAHMS: Symfonie č. 1 c moll
Sueye Park (KOR) – housle
dirigenti – Shou-Ping Liu (USA), David Quang Tho Bui (DEU), Chunyi Zhao CHN), Kyungmin Park (KOR), Xingyu Hu (CHN/USA), Doori Kim (KOR), Gajin Kim (KOR), Massimiliano Iezzi (ITA)
Umělecký garant a vedoucí projektu dirigent prof. Christian Ehwald
Koncert, který je pokračováním spolupráce KSO s evropskými vysokým hudebními školami, tentokrát s Hochschule für Musik Hanns Eisler Berlin, představí adepty dirigentského umění jmenované školy.
Úvodní předehru Hebridy zkomponoval Felix Mendelssohn Bartholdy (1809 – 1847) v roce 1830. K napsání jej inspirovala jeskyně známá jako Fingalova na ostrově Staff v Hebridském souostroví poblíž západního pobřeží Skotska. Skladatel často cestoval a velmi často navštěvoval zejména Velkou Británii. Hebridy nejsou předehrou ve smyslu předehry uvádějící hru nebo operu, jak bylo obvyklé v romantické éře. Jde o samostatnou skladbu, která se stala standardní částí orchestrálního repertoáru. Skladba byla věnována pruskému králi Fridrichu Vilémovi IV.
Původní název díla po dokončení v prosinci 1830 byl Opuštěný ostrov, poté, co skladatel upravil partituru v červnu 1832, skladbu přejmenoval na Hebridy. Předehra měla premiéru 14. května 1832 v Londýně.
Následný Koncert pro housle a orchestr a moll Antonína Dvořáka (1841 – 1904) je jedním ze základních děl světového houslového repertoáru. V houslovém partu využil skladatel v maximální možné míře možností zpěvného výrazu nástroje.
Koncert, patřící k vrcholným dílům Dvořákova tzv. slovanského období, zkomponoval Dvořák na základě přímé objednávky jednoho z nejvýznamnějších houslistů své doby Josepha Joachima, který se na zrodu díla také významně podílel. Skladatel s Joachimem najisto počítal jako s interpretem premiéry, slavný houslista koncert ale provedl teprve řadu let po premiéře, 11. října 1894 v Berlíně. Dvořák naštěstí získal pro premiéru koncertu adekvátní náhradu – mladého českého houslového virtuóza Františka Ondříčka.
Premiéra se odehrála se odehrála 14. října 1883 v pražském Rudolfinu za spoluúčasti orchestru Národního divadla a dirigenta Mořice Angera. Ondříček poté dílo vytrvale uváděl na svých koncertech po celém světě a velkou měrou tak přispěl k jeho rozšíření do významných hudebních center.
Koncert vyvrcholí Symfonií č. 1 c moll Johannese Brahmse (1833 – 1897). Čtyři symfonie posledního velkého skladatele klasické německé hudební tradice, která sahá přes Beethovena, Mozarta a Haydna až k Bachovi jsou základními kameny symfonické světové literatury.
Prací na První symfonii strávil Brahms mnoho let. Sám autor tvrdil, že práce mu trvala jedenadvacet let, od prvních skic v roce 1855 až po úplné dokončení v roce 1876. Premiéra se uskutečnila 4. listopadu 1876 v Karlsruhe, dirigentem byl Brahmsův přítel Felix Otto Dessoff.
Dlouhý zrod symfonie je možné přičítat dvěma faktorům. Za prvé to byla Brahmsova velká sebekritičnost, která vedla ke zničení mnoha raných děl, a za druhé tu bylo očekávání přátel a veřejnosti, že skladatel bude rozvíjet Beethovenův odkaz a vytvoří dílo přiměřené důstojnosti a intelektuální hloubky. Brahms se obával, že takové dílo nemůže vytvořit snadno s ohledem na monumentální Beethovenovu prestiž.
Hochschule für Musik Hanns Eisler v německém Berlíně je jednou z předních hudebních konzervatoří v Evropě. Vznikla v roce 1950, jméno nese po jednom ze svých prvních profesorů. Škola má širokou škálu oborů, vedle toho spolupracuje s různými instituty, například Jazz Institutem, díky kterému má škola mezinárodní úroveň v jazzovém vzdělání, či s Institut für neue Musik. Tento institu, který je společným institutem Berlínské univerzity umění Vysoké hudební školy Hannse Eislera, je koncipován jako laboratoř pro hudební skladbu a reflexní zájem o současnou hudbu.
Škola má celou řadu souborů včetně komorní hudby, sborů, orchestrů a jazzu. Každý rok se koná více než čtyři sta akcí, včetně koncertů, operních inscenací, klasických recitálů a zkoušek koncertů. Hochschule spolupracuje s Konzerthaus Berlin a Berlínskou filharmonickou nadací.
Dirigent Christian Ehwald je profesorem na Vysoké škole Hannse Eislera od roku 2002. Předtím působil postupně jako hlavní dirigent Filharmonie v Jeně, spolupracoval s berlínskou operou, vedl Berlínský státní orchestr na koncertních turné do Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu. Jako hostující dirigent pracoval se všemi významnými německými orchestry, působil i s mnoha významnými tělesy v Evropě, Americe, Japonsku, Koreji a Číně. V letech 1998 až 2003 byl generálním hudebním ředitelem Divadla Magdeburg a hlavním dirigentem Magdeburské filharmonie. Od roku 2007 je také uměleckým ředitelem a vedoucím dirigentem Shenzhenského symfonického orchestru.
Zdroj:
Lev Havlíček
styk KSO s veřejností
605 258 630
levhav@seznam.cz
