Koncert uvede předehra Egmont Ludwiga van Beethovena, který ji napsal jako hudbu ke stejnojmenné tragédii Johanna Wolfganga Goetha. Slavná předehra je svým stylem je blízká skladatelově Páté symfonii, kterou dokončil o dva roky dříve.
Poté provede Karolína Františová Koncert pro klavír a orchestr Edvarda Griega. Koncert, který velmi chválil virtuos Ferenc Liszt, dodnes přetrvává v repertoáru současných klavíristů jako jedno ze stěžejních děl a patří mezi nejvyhledávanější díla romantického repertoáru.
Vyvrcholením koncertu bude jedna z nejslavnějších, nejhranějších a nejcitovanějších symfonií světové klasické hudby, Symfonie č. 5 c moll „Osudová“ Ludwiga van Beethovena. Navzdory těžkým životním obtížím vyjadřuje Beethoven v tomto svém geniálním díle optimistický pohled na život a svět.
- 5., Grandhotel Ambassador Národní dům, 19.30 hodin
GRIEG / BEETHOVEN
LUDWIG VAN BEETHOVEN: Egmont, předehra op. 84
EDVARD HAGERUP GRIEG: Koncert pro klavir a orchestr a moll, op. 16
LUDWIG VAN BEETHOVEN: Symfonie č. 5 c moll „Osudová“ op. 67
Karolína Františová – klavír
Miriam Němcová – dirigentka
Koncert uvede předehra Egmont Ludwiga van Beethovena (1770 – 1827). Jeden z největších skladatelů všech dob napsal tento opus jako skladatel jako hudbu ke stejnojmenné tragédii Johanna Wolfganga Goetha, který patřil mezi skladatelovy oblíbené básníky. Beethoven hudbu zkomponoval mezi říijnem 1809 a červnem 1810. V koncertním repertoáru se objevuje právě předehra, expresivní a mocná, která patří mezi poslední díla Beethovenova středního tvůrčího období. Stala se úspěšná a slavná a svým stylem je blízká skladatelově Páté symfonii, kterou dokončil o dva roky dříve.
V následném Koncertu pro klavír a orchestr největšího norského skladatele Edvarda Griega (1843 – 1907) se představí mladá talentovaná klavíristka Karolína Františová, rodačka z Karlových Varů. Přestože Grieg, který vydatně čerpal vydatně z norské lidové hudby, nezkomponoval žádné rozsáhlé dílo, jakým je opera nebo symfonie, v oblasti drobných prací komorní hudby představuje jeho dílo výjimečný přínos. Mezi nejvýznamnější patří právě i jeho Klavírní koncert.
Grieg jej zkomponoval roku 1868 v dánském Söllerödu a sám ho během svého života jako klavírista také několikrát provedl. Poprvé si jej však zahrál v autorově přítomnosti Franz Liszt a vyjádřil se o díle velmi pochvalně. Liszta obecně Griegovo dílo zaujalo, oba se několikrát setkali a rovněž si dopisovali. Liszt jako vynikající klavírista okamžitě rozeznal kvalitu Klavírního koncertu, který dodnes přetrvává v repertoáru současných klavíristů jako jedno ze stěžejních děl a který patří mezi nejvyhledávanější díla romantického repertoáru.
Vyvrcholením koncertu bude jedna z nejslavnějších, nejhranějších a nejcitovanějších symfonií světové klasické hudby, Symfonie č. 5 c moll op. 67 „Osudová“ Ludwiga van Beethovena. Obecně známý motiv první části symfonie si prý skladatel zapsal podle zpěvu strnada při procházce vídeňským parkem. Beethovenovi je připisován výklad prvních taktů – „tak tluče osud na dveře“. Je to sice výklad velmi sugestivní, ale Beethoven jeho autorem s největší pravděpodobností není. U přízviska „Osudová“ je jisté, že jej Beethoven nevymyslel. Není známo, kdo na tento název přišel, v každém případě se ale během 19. století dokonale vžil a k symfonii patří už navěky.
Pátou symfonii psal Beethoven v letech 1807-1808, premiéra se odehrála ve vídeňském Theater an der Wien 22. prosince 1808 a brzy po uvedení dosáhla symfonie obdivuhodné pověsti. Navzdory těžkým životním obtížím vyjadřuje Beethoven v tomto svém geniálním díle optimistický pohled na život a svět. Závěrečná část symfonie dospívá k útěšné radosti. a nezlomný skladatelův optimismus vítězí nad zlobou a násilím.
Klavíristka Karolína Františová studuje na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze a na Universität der Künste v Berlíně. Přes své mládí již získala na mezinárodních soutěžích řadu cen. Na klavír začala hrát v pěti letech v ZUŠ Šmeralova v Karlových Varech pod vedením Renaty Pitrové. S orchestrem vystupovala poprvé v deseti letech. S KSO se představila již v minulých sezonách. V současnosti se Karolína Františová věnuje vedle sólové dráhy také komorní hudbě v klavírním triu Incendio.
Dirigentka Miriam Němcová absolvovala Pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění v Praze, obor kompozice a dirigování. Spolupracovala s řadou orchestrů a pěveckých sborů, působila mimo jiné jako sbormistyně a dirigentka ve Státní opeře Praha. Je profesorkou dirigování na Pražské konzervatoři, kde současně řídí symfonický orchestr, působí rovněž jako stálá dirigentka Filharmonie Hradec Králové. Byla častým hostem u Pražského filharmonického sboru, vedla řadu mezinárodních dirigentských kurzů. Neustále se věnuje koncertní činnosti, kromě domácích scén nastudovala řadu symfonických i operních děl v zahraničí, např. v Jižní Koreji, Německu, Španělsku, Francii, Mexiku a Anglii.
Miriam Němcová se pohybuje i v oblasti jiných hudebních žánrů, spolupracovala s Petrem Maláskem, Hanou Hegerovou, Lucií Bílou a Michalem Pavlíčkem. Do spektra jejích dirigentských aktivit patří též práce v nahrávacích studiích při natáčení filmové hudby pro mezinárodní produkce.
