VELIKONOČNÍ KONCERT
KONCERT K 333. VÝROČÍ NAROZENÍ J. S. BACHA
28. 3., Grandhotel Pupp, 19.30 hodin
JOHANN SEBASTIAN BACH: Janovy pašije BWV 245
Jaroslav Březina – Evangelista (tenor)
Vojtěch Šembera – Ježíš (bas)
Michaela Šrůmová – soprán
Markéta Cukrová – alt
Pražský komorní sbor, sbormistryně Miriam Němcová
František Šťastný – varhany
Martin Ondráček, koncertní mistr – viola da gamba
Miljo Milev – viola d´amore
Martin Lebel – dirigent, cembalo
Jedno z nejpůsobivějších oratorních děl světové literatury, Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha ( 1685 – 1750), uvede Karlovarský symfonický orchestr pod vedením svého čestného dirigenta Martina Lebela, který se představí rovněž jako hráč na cembalo.
Ze dvou důvodů se jedná o zcela výjimečný koncert. Dva hráči KSO budou hrát ve vybraných částech díla na historické smyčcové nástroje – violoncellista a koncertní mistr Martin Ondráček na violu da gamba a violista Miljo Milev na violu d´amore, nástroje do této doby při koncertech orchestru neslyšené. KSO navíc uvede Janovy pašije téměř přesně 333 let po narození jednoho z největších hudebních géniů všech dob (31. března). V letošním roce, v červnu, uplyne také 300 let od první skladatelovy návštěvy Karlových Varů. Doprovázel tehdy knížete Leopolda z Anhalt-Köthenu a vystupoval každý den v Saském dvoře, dnešním Grandhotelu Pupp. Tam se také koncert odehraje.
Janovy pašije je oratorium na téma umučení Ježíše Krista podle Janova evangelia. Vedle Matoušových pašijí je to jediné v úplnosti dochované Bachovo zhudebnění pašijí. Premiéra Janových pašijí, díla naplněného vyhrocenou dramatičností a hlubokou symbolikou, se konala na Velký pátek 7. dubna 1724 v kostele sv. Mikuláše v Lipsku.
Hudebně je dílo „rozhovorem“ pěveckých sólistů s continuem – skupinou nástrojů, kdy v současných realizacích barokních skladeb je nejčastěji v instrumentální hudbě používána kombinace viloncello a cembalo, případně varhany – prokládaným sborem a částmi, při nichž zní celý orchestr. Pro violoncellistu Martina Ondráčka se tak jedná svým způsobem o sólový koncert.
Kostru Bachových pašijí tvoří text osmnácté a devatenácté kapitoly Janova evangelia, doplněný úryvky z Matoušova evangelia a staršími texty árií z pera básníků Heinricha Brockese a Christiana Heinrich Postela. Pozoruhodné je zejména dvojí využití textu Matoušových evangelia v emocionálně vypjatých místech.
Centrální částí pašijí je chorál „Durch Dein Gefängnis, Gottes Sohn, muß unser Freiheit kommen” (Skrze tvůj žalář, Boží Synu, budiž nám darováno vykoupení). Kolem tohoto chorálu je vystavěna na dialogu mezi Pilátem, Ježíšem a sborovými vstupy lidu pozoruhodná symetrická struktura, kterou bachovský badatel Friedrich Smend označil za srdce pašijí. Ve sborových vstupech Bach často opakuje stejný tematický materiál ve spojení s odlišným textem, čímž dosahuje nesmírně působivé ilustrace stupidity anonymní masy lidu.
Za vrchol díla lze považovat okamžik Ježíšovy smrti, obsahující svým zpracováním tváří v tvář smrti naději na radostné poselství vykoupení.
Výslednou verzi Janových pašijí Bach dlouho hledal a nelze jednoznačně určit „definitivní“ verzi tohoto díla. K Pašijím se vracel po celý život vracel a kromě verzí provedených v letech 1724, 1725 a 1732, se ještě na sklonku života pokusil o závěrečnou revizi díla, která však zůstala nedokončena.
Tenorista Jaroslav Březina je sólistou Opery Národního divadla Praha, kde vytvořil mnoho rolí domácího i světového repertoáru. Bohatá je jeho koncertní činnost, především v projektech barokního a klasického repertoáru, v evropských zemích a Japonsku. Spolupracoval s řadou předních světových dirigentů. Je držitelem Ceny Thálie za rok 2015.
Basista Vojtěch Šembera patří k mladým pěveckým talentům. Je laureátem Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech (2015 a 2017). Studuje na JAMU v Brně obory kompozice a zpěv. Jako pěvec se věnuje interpretaci soudobé a historické hudby i klasickému repertoáru. Jako skladatel se zaměřuje především na vokální a vokálně-instrumentální tvorbu.
Sopranistka Michaela Šrůmová vystupuje na koncertech a v operních představeních doma i v zahraničí. Hostovala v plzeňském Divadle J. K. Tyla, působila jako členka souboru Opery Národního divadla v Praze, spolupracovala s renomovanými dirigenty a významnými tuzemskými hudebními tělesy.
Mezzosopranistka Markéta Cukrová je pro neobyčejnou všestrannost a cit pro styl vyhledávanou interpretkou hudby od středověku po 20. století. Dlouhodobé úspěchy v interpretaci „staré“ hudby jí vynesly spolupráci s renomovanými tuzemskými i zahraničními soubory a orchestry. Vedle rozsáhlé koncertní činnosti se Markéta věnuje i divadelní práci.
Pražský komorní sbor založili v roce 1991 tehdejší členové Pražského filharmonického sboru se záměrem soustavně se věnovat vokální komorní tvorbě. Těleso se začalo záhy prosazovat na mezinárodní hudební scéně a postupně se propracovalo do nejužší evropské sborové špičky. Sbor vystupoval prakticky po celém světě, účinkoval s předními světovými orchestry, dirigenty i sólisty. Ve světě vystupuje mnohem častěji než doma.
Jako sbormistryně spolupracuje s tělesem v poslední době dirigentka Miriam Němcová, která spolupracovala s řadou českých orchestrů i sborů. Mimo jiných často hostovala též u Pražského filharmonického sboru.
František Šťastný vystudoval varhany na pražské konzervatoři a Akademii múzických umění. Jako stipendista se na Dresdner Akademie für Alte Musik věnoval studiu hry na cembalo. V současné době je činný jako sólista a hráč continua v předních českých orchestrech a komorních souborech, jako sólista též pravidelně koncertuje v Čechách i v zahraničí.
Karlovarský symfonický orchestr je svou 183. sezónou nejstarším orchestrem na území Čech a jedním z nejstarších na světě. Založen byl roku 1835 skladatelem, houslistou a dirigentem Josefem Labitzkým jako sezónní lázeňské těleso. O čtyřicet let později jej Labitzkého syn August proměnil ve stálý symfonický orchestr s všestranným repertoárem. Významným počinem orchestru bylo uvedení kontinentální premiéry Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka v Poštovním dvoře 20. července roku 1894. Šéfdirigentem KSO je dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera.
Karlovarský symfonický orchestr bude řídit čestný šéfdirigent KSO Martin Lebel. Dirigoval mnoho francouzských i zahraničních orchestrů v Evropě a také v Jižní Americe, v České republice pak vedle KSO spolupracoval s řadou předních orchestrů. Od září 2013 je hudebním ředitelem Filharmonického orchestru v Montevideu. Ovládá rozsáhlý symfonický reperetoár, velké zkušenosti má rovněž jako operní dirigent. V roce 2014 mu bylo uděleno čestného občanství města Karlovy Vary. Poté, co odešel po čtyřletém působení u KSO z pozice šéfdirigenta, stal se čestným šéfdirigentem a s KSO dále pravidelně spolupracuje.
Zdroj:
Lev Havlíček
styk KSO s veřejností
605 258 630
levhav@seznam.cz
