Výstava Karel Čapek fotograf / 21.3.–10.6.

15.3.2018 MC Kultura, Výstavy

Muzeum Karlovy Vary zahajuje ve středu 21. března ve své hlavní budově výstavu s názvem “Karel Čapek fotograf”.
Výstava pořádaná ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze představuje spisovatele, novináře a intelektuála Karla Čapka také jako autora, který vytvořil na svou dobu unikátní fotografické dílo. Aktivně však fotografoval pouze dva roky, fotografování pro něho bylo jen jednou z mnoha aktivit, kterou chtěl poznat a popsat. Snímky třídil do tematických celků s názvy Portréty, T. G. M., Osobní, Zátiší, Zvířata, Květiny, Zahrada, Slovensko, Cesty, Typy, Architektura, Krajiny.
Nejznámějším Čapkovým fotografickým dílem se stala Dášeňka čili Život štěněte. Za jeho fotografický nejpozoruhodnější odkaz se považují portréty osobností, v nichž specifickou roli mají portréty prvního československého prezidenta. Největší emotivní náboj mají Čapkovy snímky zátiší a motivy z přírody, které nejvěrohodněji odrážejí jeho osobnost. Silným dokumentaristickým talentem a nadčasovostí zaujmou snímky z cest.

Vernisáž začíná v 17 hodin.

Muzeum Karlovy Vary, Nová louka 23, 360 01 Karlovy Vary, 736 650 047, novalouka@kvmuz.cz, www.kvmuz.cz

KAREL ČAPEK FOTOGRAF

21.3. – 10. 6. 2018

vernisáž 21. 3. v 17 hodin

Výstava je pořádaná ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze.

Karel Čapek neposkytl světu jen slovo ,,robot“, ale svým foto příběhem o štěněti Dášeňce vytvořil na svou dobu unikátní fotografické dílo. Aktivně však fotografoval pouze dva roky, fotografování pro něho bylo jen jednou z mnoha aktivit, kterou chtěl poznat a popsat. Kultivované Čapkovo oko si bystře osvojilo základy fotografického vidění a Čapek dokázal nejen fotograficky vidět a vnímat, ale i tvůrčím způsobem manipulovat s přístrojem.

Po prvních zkušenostech s ,,černým uměním“ pak dokázal ve své causerii Člověk a kamera, publikované v říjnu 1930, i sám sebe jako laického fotografa ironizovat. K většině dochovaných snímků použil dvouokou zrcadlovku Rolleiflex na svitkový film formátu 6 x 6 cm. Pracoval ale také s přístrojem na formát 11,5 x 8,8 cm. Své negativy třídil do tematických celků s názvy: Portréty, T. G. M., Osobní, Zátiší, Zvířata, Květiny, Zahrada, Slovensko, Cesty, Typy, Architektura, Krajiny.

Nejznámějším Čapkovým fotografickým dílem se stala Dášeňka čili Život štěněte, s nímž se seznámili čtenáři na sklonku roku 1932. Fotografií zde bylo použito jako organické součásti knihy, jako obrazový doklad rovnocenný textu. Na vyznění snímků měla nesporně velký vliv i typografická úprava Karla Teigeho.

Za nejpozoruhodnější odkaz Čapka fotografa se považují portréty osobností, v nichž specifickou roli mají portréty prvního československého prezidenta, mnohé z nich ilustrující Čapkovu knihu Hovory s TGM. Snímky zátiší a motivy z přírody mají z umělcova fotografického díla největší emotivní náboj a nejvěrohodněji odráží Čapkovu osobnost, neboť zrcadlí další spisovatelovy záliby. Snímky z cest do Holandska a Norska a zejména pak dokumenty ze života na slovenské Oravě jsou výrazem silného dokumentaristického talentu a zaujmou svou nadčasovostí. Některé z těchto záběrů navíc zajímavě korespondují s Čapkovými kresbami, které pořizoval na svých cestách.

Pro osobnost Karla Čapka je příznačné, že ho zajímal především člověk za kamerou a až v dalším plánu výsledná fotografie. S odstupem osmi desetiletí se Čapkovy snímky staly uměleckými díly.