KSO – koncert / 31.5.

Reklama

Karlovarský symfonický orchestr uvede ve čtvrtek 31. května pod taktovkou dirigentky Miriam Němcové v Grandhotelu Ambassador Národní dům koncert, na němž s orchestrem vystoupí mladá talentovaná klavíristka Karolína Františová, rodačka z Karlových Varů.

Koncert uvede předehra Egmont Ludwiga van Beethovena, který ji napsal jako hudbu ke stejnojmenné tragédii Johanna Wolfganga Goetha. Slavná předehra je svým stylem je blízká skladatelově Páté symfonii, kterou dokončil o dva roky dříve.
Poté provede Karolína Františová Koncert pro klavír a orchestr Edvarda Griega. Koncert, který velmi chválil virtuos Ferenc Liszt, dodnes přetrvává v repertoáru současných klavíristů jako jedno ze stěžejních děl a patří mezi nejvyhledávanější díla romantického repertoáru.
Vyvrcholením koncertu bude jedna z nejslavnějších, nejhranějších a nejcitovanějších symfonií světové klasické hudby, Symfonie č. 5 c moll „Osudová“ Ludwiga van Beethovena. Navzdory těžkým životním obtížím vyjadřuje Beethoven v tomto svém geniálním díle optimistický pohled na život a svět.

Koncert začíná v 19.30 hodin.

  1. 5., Grandhotel Ambassador Národní dům, 19.30 hodin

GRIEG / BEETHOVEN

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Egmont, předehra op. 84

EDVARD HAGERUP GRIEG: Koncert pro klavir a orchestr a moll, op. 16

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Symfonie č. 5 c moll „Osudová“ op. 67

 

Karolína Františová – klavír

Miriam Němcová – dirigentka

 

Koncert uvede předehra Egmont Ludwiga van Beethovena (1770 – 1827). Jeden z největších skladatelů všech dob napsal tento opus jako skladatel jako hudbu ke stejnojmenné tragédii Johanna Wolfganga Goetha, který patřil mezi skladatelovy oblíbené básníky. Beethoven hudbu zkomponoval mezi říijnem 1809 a červnem 1810. V koncertním repertoáru se objevuje právě předehra, expresivní a mocná, která patří mezi poslední díla Beethovenova středního tvůrčího období. Stala se úspěšná a slavná a svým stylem je blízká skladatelově Páté symfonii, kterou dokončil o dva roky dříve.

V následném Koncertu pro klavír a orchestr největšího norského skladatele Edvarda Griega (1843 – 1907) se představí mladá talentovaná klavíristka Karolína Františová, rodačka z Karlových Varů. Přestože Grieg, který vydatně čerpal vydatně z norské lidové hudby, nezkomponoval žádné rozsáhlé dílo, jakým je opera nebo symfonie, v oblasti drobných prací komorní hudby představuje jeho dílo výjimečný přínos. Mezi nejvýznamnější patří právě i jeho Klavírní koncert.

Grieg jej zkomponoval roku 1868 v dánském Söllerödu a sám ho během svého života jako klavírista také několikrát provedl. Poprvé si jej však zahrál v autorově přítomnosti Franz Liszt a vyjádřil se o díle velmi pochvalně. Liszta obecně Griegovo dílo zaujalo, oba se několikrát setkali a rovněž si dopisovali. Liszt jako vynikající klavírista okamžitě rozeznal kvalitu Klavírního koncertu, který dodnes přetrvává v repertoáru současných klavíristů jako jedno ze stěžejních děl a který patří mezi nejvyhledávanější díla romantického repertoáru.

Vyvrcholením koncertu bude jedna z nejslavnějších, nejhranějších a nejcitovanějších symfonií světové klasické hudby, Symfonie č. 5 c moll op. 67 „Osudová“ Ludwiga van Beethovena.  Obecně známý motiv první části symfonie si prý skladatel zapsal podle zpěvu strnada při procházce vídeňským parkem. Beethovenovi je připisován výklad prvních taktů  – „tak tluče osud na dveře“. Je to sice výklad velmi sugestivní, ale Beethoven jeho autorem s největší pravděpodobností není. U přízviska „Osudová“ je jisté, že jej Beethoven nevymyslel. Není známo, kdo na tento název přišel, v každém případě se ale během 19. století dokonale vžil a k symfonii patří už navěky.

Pátou symfonii psal Beethoven v letech 1807-1808, premiéra se odehrála ve vídeňském Theater an der Wien 22. prosince 1808 a brzy po uvedení dosáhla symfonie obdivuhodné pověsti. Navzdory těžkým životním obtížím vyjadřuje Beethoven v tomto svém geniálním díle optimistický pohled na život a svět. Závěrečná část symfonie dospívá k útěšné radosti. a nezlomný skladatelův optimismus vítězí nad zlobou a násilím.

Klavíristka Karolína Františová studuje na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze a na Universität der Künste v Berlíně. Přes své mládí již získala na mezinárodních soutěžích řadu cen. Na klavír začala hrát v pěti letech v ZUŠ Šmeralova v Karlových Varech pod vedením Renaty Pitrové. S orchestrem vystupovala poprvé v deseti letech. S KSO se představila již v minulých sezonách. V současnosti se Karolína Františová věnuje vedle sólové dráhy také komorní hudbě v klavírním triu Incendio.

Dirigentka Miriam Němcová absolvovala Pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění v Praze, obor kompozice a dirigování. Spolupracovala s řadou orchestrů a pěveckých sborů, působila mimo jiné jako sbormistyně a dirigentka ve Státní opeře Praha. Je profesorkou dirigování na Pražské konzervatoři, kde současně řídí symfonický orchestr, působí rovněž jako stálá dirigentka Filharmonie Hradec Králové. Byla častým hostem u Pražského filharmonického sboru, vedla řadu mezinárodních dirigentských kurzů. Neustále se věnuje koncertní činnosti, kromě domácích scén nastudovala řadu symfonických i operních děl v zahraničí, např. v Jižní Koreji, Německu, Španělsku, Francii, Mexiku a Anglii.

Miriam Němcová se pohybuje i v oblasti jiných hudebních žánrů, spolupracovala s Petrem Maláskem, Hanou Hegerovou, Lucií Bílou a Michalem Pavlíčkem. Do spektra jejích dirigentských aktivit patří též práce v nahrávacích studiích při natáčení filmové hudby pro mezinárodní produkce.


Zdroj:
Lev Havlíček
styk KSO s veřejností
605 258 630
levhav@seznam.cz
Reklama