Dobrý den, u mojí maminky se již začíná projevovat stařecká demence. Sice je zatím schopná se o sebe postarat, ale máme obavy, aby někde na jednání, třeba v bance nebo na poště, někdo jejího stavu nevyužil. Paní doktorka nám řekla, že na omezení svéprávnosti to zatím není, ale doporučila nám sepsat s maminkou smlouvu o nápomoci, abychom mohli s maminkou při jednání být a případně jí poradit. Slyšeli jsme to prvně a tak se chceme zeptat, jestli je takové řešení vhodné.
ilustrační foto
Do občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1.1.2014, byl skutečně nově zařazen oddíl, nazvaný „podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat“. Jedním z těchto opatření je právě nápomoc při rozhodování, upravená v ustanoveních § 45–48. Zákon říká, že potřebuje-li člověk nápomoc při rozhodování, protože mu v tom duševní porucha působí obtíže, třebaže nemusí být omezen ve svéprávnosti, může si s osobou, která je ochotna mu poskytovat nápomoc (označovaná jako podpůrce), ujednat poskytování podpory; podpůrců může být i více. Ujednání musí být ve formě smlouvy a tato smlouva nabývá účinnosti dnem, kdy ji schválí soud. Není-li smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje se, aby strany projevily vůli uzavřít smlouvu před soudem. Soud smlouvu neschválí, odporují-li zájmy podpůrce zájmům podporovaného.
Určitě to tedy je jedna z možností řešení, ale s ohledem na popsanou situaci je nutné dobře zvážit, zda zejména s ohledem na relativně jednoduchou formu ochrany, je tou možností nejvhodnější.
Na dotazy odpovídá:
JUDr. Jiří Vlasák
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ
Plzeň, nám. Republiky 2
