Chcete vyměnit uhlí za plyn, ale nemáte přípojku? Řešením může být zásobník na kapalný propan

Plynové vytápění je optimální volbou pro mnoho starších domů, které dosud topily uhlím nebo dřevem. Česko je poměrně hustě plynofikované, přesto jsou regiony, kde není možné zřídit přípojku zemního plynu až v 80 % obcí. V jiných případech zase může být vybudování zcela nové přípojky poměrně komplikované i drahé. Plynem však lze topit i bez přípojky, a to zkapalněným propanem dodávaným do zásobníku. Podle dat některých dodavatelů na něj 60 % nových odběratelů přechází právě z uhlí.

Propanové vytápění dává v posledních letech smysl stále více domácnostem. Zatímco spotřeba zemního plynu byla v Česku loni nejnižší od roku 1992, v případě propanu určeného pro vytápění v roce 2023 rostla dle dat Celní správy meziročně o 7,5 %. „Stejně jako u zemního plynu se v případě kapalného propanu nutně projevila mírná zima, snaha ušetřit za vytápění, ale i větší míra využití úspornějších kondenzačních kotlů. Přesto spotřeba roste, což je dáno zejména zvýšeným zájmem v souvislosti s povinnou odstávkou starých nevyhovujících kotlů na tuhá paliva,“ říká Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG.

Nutnost přechodu na ekologičtější zdroje vytápění zájem o vytápění kapalným plynem ze zásobníku akcelerovala. Kupříkladu z dat společnosti Primagas, předního českého dodavatele propanu, vyplývá, že 60 % nových odběratelů v tomto roce přechází na propanové vytápění z uhlí. „Konec starých kotlů na tuhá paliva se jednoznačně odráží v našich poptávkách. Kromě toho, že počet nových odběratelů letos meziročně vzrostl o 70 %, podíl zákazníků, kteří přešli na propan z uhlí, je v tomto roce o polovinu vyšší,“ popisuje Jiří Karlík, generální ředitel Primagasu.

Rostoucí poptávku po propanovém vytápění ilustrují také prodejní čísla společnosti Východočeské plynárenské strojírny (VPS), která je renomovaným výrobcem a exportérem zásobníků. „Zájem o plynové zásobníky letos výrazně převyšuje rok 2023. Lidé si zřejmě uvědomili, že topení propanem je ekonomicky výhodná alternativa se stabilitou dodávek i cen,“ domnívá se Petr Sedlák, obchodní a technický ředitel VPS. A dodává, že 90 % zásobníků vyrobených VPS jde na export. Česko je totiž poměrně hustě zasíťované zemním plynem. Odlišná situace je ale například v Polsku, kde hraje propan významnou roli, a i zde VPS eviduje růst.

Pro volbu propanového vytápění existuje několik důvodů. Jednak kapalný ropný plyn je stejně jako zemní plyn optimálním zdrojem energie pro starší domy s většími úniky tepla. Na rozdíl od tuhých paliv odpadá nutnost obstarání i skladování paliva. Ve srovnání s elektrickým vytápěním jsou provozní náklady na propan obvykle méně než poloviční. Příznivé jsou i pořizovací náklady na plynový kondenzační kotel, který navíc umí využívat i kondenzační teplo spalin a díky tomu pracuje s účinností až 108 %.

„Stále samozřejmě platí, že propanové vytápění si pořizují lidé jako alternativu zemního plynu zejména tam, kde se nelze připojit k plynové distribuční soustavě. Takových lokalit není v jinak poměrně hustě plynofikovaném Česku úplně málo. Příkladem může být kraj Středočeský i Jihočeský. V některých okresech není dostupná rozvodná síť v 70 až 80 % obcí,“ říká Jiří Karlík. „Nicméně není výjimkou, že pro zkapalněný ropný plyn se rozhodne domácnost v případě, že by vzhledem ke vzdálenosti od plynového vedení musela do nové přípojky investovat nezřídka vyšší desítky tisíc korun. Ne každý starší dům má plynovou přípojku historicky zřízenou a zatím nevyužitou,“ dodává Jiří Karlík.

Vytápění propanem lze využít rovněž u různých chat, chalup či mobilheimů. V takovém případě se využívá většinou menší zásobník o kapacitě 1,2 tuny plynu (2 700 litrů kapalného propanu, 15,5 MWh). Překážkou není ani jeho využití v méně dostupných lokalitách – dodavatelé mohou zajistit zásobování menšími autocisternami s pohonem všech kol. V závislosti na energetické náročnosti a kombinaci například s fotovoltaikou nebo dalšími zdroji energie si s takovým zásobníkem může vystačit i běžný rodinný dům. Využívá se však i větší varianta zásobníku o kapacitě 2,1 tuny plynu (4 850 litrů kapalného propanu, 27,1 MWh energie), která pokryje klidně dvě topné sezóny.

Pokud má někdo obavu z investice do propanového zásobníku, standardem je, že ten zůstává v majetku dodavatele kapalného plynu (není to však podmínkou), který tak zajišťuje veškerý servis i revize a zákazníkovi účtuje pouze symbolický nájem. „Odběratelům propanu umožňujeme využívat telemetrické sledování zásobníku. Vysílací jednotka nám hlásí informace o stavu plynu v zásobníku a pokud je třeba propan doplnit, zákazník automaticky obdrží upozornění,“ doplňuje Jiří Karlík s tím, že platba za dodávku plynu nemusí být jednorázová, ale lze ji rozložit do celého roku formou záloh. A načasováním objednávky plynu na léto lze podobně jako u tuhých paliv dosáhnout na lepší cenu, kterou je navíc možné na dva roky fixovat.

 


Zdroj:

Lukáš Pololáník

lukas@pololanik.com