Plzeň si ničivé povodně roku 2002 připomene výstavou

31.07.2012 07:53

Srpen 2002 byl - a nejen v dějinách města Plzně - zcela výjimečným. Ještě 6. srpna, kdy začalo pršet, nikdo nečekal, že se blíží jedna z největších přírodních katastrof, které kdy Plzeň postihla.

 

Město Plzeň si ničivou povodeň roku 2002 připomene výstavou. Její vernisáž se uskuteční 13. srpna od 14 hodin a stane se zároveň vzpomínkovým setkáním těch, kteří se podíleli na zvládnutí krizové situace a odstraňování škod. „Na přírodních katastrofách lze těžko najít něco pozitivního, ale povodně v Plzni roku 2002 jednu pozitivní stránku přeci jen měly. Je jím zjištění, že lidská solidarita a potřeba pomoci bližnímu v nebezpečí zcela nevymizela,“ uvádí plzeňský primátor Martin Baxa.

 

Po první vlně povodní, která napáchala škody jen v některých okrajových částech města, začalo v neděli 11. srpna nad západními Čechami pršet vydatně a déšť přestal až v úterý 13. srpna dopoledne. Nasycená půda už nedokázala další vodu pojmout. Zvedla se hladina Úslavy, s malým zpožděním pak Úhlava a o půlden déle Radbuza. Díky manipulaci na přehradě Hracholusky se podařilo oddálit příchod povodňové vlny z řeky Mže do Plzně v době nejvyšších průtoků na ostatních řekách, a tím zabránit dalšímu zhoršení již tak kritické situace. Celkem bylo ve dnech 8. – 13. srpna zaplaveno 1509 ha území, tj. 11 % rozlohy města. Nejhůře na tom byly Koterov, Božkov, Roudná. Pod vodou se ocitl rovněž střed města – Denisovo a Anglické nábřeží a také Štruncovy sady, Rychtářka a lokalita U Zvonu. Prudký déšť komplikoval dopravu. Nedalo se například projet Karlovarskou ulicí pod kruhovým objezdem, uzavřely se všechny mosty přes řeky (kromě mostu Milénia). Kolabovala doprava, zásobování. Ve středu 14. srpna voda postupně opadávala.

Kulminace Radbuzy dosáhla úrovně 200 – 500leté vody, Úhlavou protékala přibližně 1000letá voda a Úslavou dokonce více jak 1000letá voda.

Škody v Plzni byly vyčísleny na 562 milionů korun. V prvním roce po události uvádí magistrát výši škod na městském majetku zhruba 250 milionů korun (na komunikacích 24 milionů, na technické infrastruktuře 173,3 milionu, na veřejných prostranstvích 8,1 milionu a na domech ve vlastnictví města 42,4 milionů korun).

Kvůli povodni spadlo či bylo v Plzni strženo 22 objektů. V majetku města byly tři domy – Planská 7, Luční 40 a dům U Zvonu 4-6, u něhož nařízení o odstranění stavby vyvolalo značnou polemiku. Především pro jeho stav ohrožující život a zdraví osob byl 30. srpna v dopoledních hodinách odstřelen.

Sto třináct náhradních bytů poskytlo město povodní postiženým občanům, z toho natrvalo poskytnutých bytů bylo nakonec 34.

Město Plzeň a Povodí Vltavy v průběhu uplynulých let vynaložily na protipovodňovou ochranu mnohamilionové částky. Příkladem je opatření na řece Berounce u železničního mostu v Jateční ulici. Napřímení oblouku řeky a prohloubení průlehu zkapacitňuje odtok vody při povodni z centrální části města. Efekt úpravy by měl být značný. Při takzvané stoleté vodě se má hladina zastavit na Zadní Roudné o 8 až 18 cm níž, než měla vystoupat před touto stavbou, na Mži ve středu města až po jez u Kalikovského mlýna o přibližně deset centimetrů níž a na Radbuze v centru až po jez u sídla Plzeňských městských dopravních podniků téměř o 20 centimetrů níž.

Znamená to, že při stoleté vodě by se voda do centra města dostat neměla. Komplexní protipovodňová opatření v oblasti Roudné vyšla zhruba na 108 milionů korun.  Dalšími opatřeními, která by měla podstatně zlepšit průběh povodně, a tedy i snížit škody, jsou například provedené úpravy mostu v Koterově a Lobzích, odstranění valu u pivovarských studní, ale i úpravy na kanalizační síti. Jedná se o ochranu proti zpětnému zaplavení území prostřednictvím kanalizace. Nemalou protipovodňovou roli hraje prováděné čištění koryt řek a úpravy břehů. 

Významným protipovodňovým opatřením, které město nechalo vybudovat, je moderní systém vyrozumění a varování obyvatel ve všech lokalitách ohrožených povodněmi. Částka, kterou na vybudování systému postupně vynaložilo, se blíží k výši 5,5 milionu korun.

Další opatření se chystají, například ochranný val v Radobyčicích při ulici Pod Skalou. Nelze vynechat ani Povodňový model Plzeň, který průběžně reaguje na změny terénu ve městě a dostupné hydrologické údaje, a dává tak spolehlivou odpověď, kam až může v současné době případná povodeň dosáhnout. Stejně tak lze díky povodňovému modelu předem prověřit, jak který zásah v terénu, ať již nová stavba nebo naopak zamýšlené opatření, může průběh povodně ovlivnit.

Každoročně je také z městského rozpočtu uvolňována určitá finanční částka na vybavení dobrovolných hasičů účinnou moderní technikou. V letech 2003 – 2011 činila 30 milionů korun.

 

Z historického hlediska šlo o povodeň srovnatelnou s léty 1845 a 1890. Voda se Plzni nevyhnula ani v dubnu 1975, kdy škody na Plzeňsku dosáhly 100 milionů korun, jedna osoba zahynula. V červenci 1981 přinesly nejvíce vody přítoky Berounky (Úslava, Klabava a Litavka), vyhodnocené jako 100-200leté. Vlnu ze Šumavy tehdy výrazně zmírnila vodní nádrž Nýrsko. Přesto byla na dolním toku Úhlavy dosažena úroveň 50leté vody. Škody přesáhly 120 milionů korun, k obětem na životech nedošlo.

 

 

 

 

Zdeňka Kubalová

Tiskové oddělení

Kancelář primátora

Magistrát města Plzně

 

(MR)


Dnes je

kalendář jmen

 Seznam 

 ZDRAVOTNÍCH

POHOTOVOSTÍ 

Plzeňský kraj

· · · · · · · · · · · · · · · · · ·

Reklama

Barevná škola v zeleném údolí
Truhlařina je voňavá práce
Absolventi technických oborů se o práci bát nemusí
Jak si usteleš, tak si lehneš!
Úspěch založený na kvalitě

· · · · · · · · · · · · · · · · · ·