Cena 1. června byla předána dvěma laureátům

01.06.2012 17:21

Plzeňské události 1. června 1953, kdy se na dvacet tisíc Plzeňanů vzepřelo komunistické moci, si město jako každý rok připomnělo udělením Ceny 1. června. Obdržela ji socioložka Jiřina Šiklová za důsledné prosazování principů demokracie a za odvážnou podporu a distribuci samizdatové literatury v dobách nesvobody. Druhým oceněným se stal in memoriam Ivan Martin Jirous za jeho statečné občanské postoje, za nesmiřitelné aktivity proti totalitnímu režimu, za publicistickou a literární činnost a v neposlední řadě za osobní přínos české kultuře. Cenu převzala Jirousova životní partnerka Dáša Vokatá.

 

„Oba letošní laureáty spojuje kromě jejich dlouholetého přátelství i to, že nenechávají v klidu. Říkali a říkají ano, ano a ne, ne. Nejsou a nebyli vlažní. Friedrich Nietzsche kdysi napsal: ´Staň se tím, kým jsi.´ Paní Jiřině Šiklové i panu Martinu Jirousovi se to nepochybně podařilo,“ pronesl ve svém vystoupení před předáním cen na slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně primátor Martin Baxa.

 

Podnět na udělení ceny pro Jiřinu Šiklovou podali Květuše Sokolová a Petr Marovič.

„Od 70. let 20. století spolupracovala na distribuci zahraničních i exilových knih do tehdejšího Československa a tajné výměně korespondence, odesílání rukopisů a článků na Západ. Nejlépe to vyjádřila její zahraniční spojka, český historik, docent Vilém Prečan, laureát Ceny 1. června z roku 1999, který v emigraci shromažďoval veškerou exilovou a samizdatovou literaturu v rámci Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury na zámku Schwarzenberg v bavorském Scheinfeldu: ´Byla nenahraditelná a nezastupitelná v dvacetiletí normalizace (1969 – 1989), málokdo ví, co všechno by tehdy bez ní nebylo a co by se bez ní nepodařilo – bez její vynalézavosti, neúnavné aktivity a neokázalé obětavosti.´ Měsíčně tzv. kanálem Kat (krycí jméno Kateřina) díky paní doktorce Šiklové proudilo přes 200 kg nelegálních tiskovin, zpráv, článků, sborníků či rukopisů, včetně velmi důležitých dokumentů. V normalizačních letech byla perzekvována a po procesu v roce 1981 pak jedenáct měsíců vězněna a obviněna z organizovaného podvracení republiky ve spojení s cizími mocnostmi,“ uvedla kromě jiného v laudatiu Květuše Sokolová.

 

Za nominací Ivana Martina Jirouse jsou tři Plzeňané: Monika Stehlíková, Radovan Kodera a Roman Černík. Laudatio,  napsané formou dopisu, přečetla jeho autorka a dlouholetá Jirousova přítelkyně Dana Němcová. V závěru sdělila: „Byl jsi náročný, ale myslím, že ve vztahu k pravdě a velikosti lidského údělu i uctivý a pokorný. Zůstáváš v mých nesouvislých vzpomínkách především – a navzdory – svobodný. Plzeňské ocenění Ti plně náleží! To s tou Tvou prolitou krví jsi ale trochu přehnal! A neškleb se! My – Tvoji – Tě máme stejně rádi a i to pivo si za Tebe dáme.“

 

Slavnostní chvíle při předávání významného plzeňského ocenění umocnila skladba Libertango Piazzola v podání flétnistky Evy Beránkové za doprovodu klavíristy Jana Brauna a písně Magorův hrob a Půjdu za tebou v podání Dáši Vokaté.

 

Součástí Ceny 1. června byl kromě pamětního listu také symbol Dne prvního zvonění z dílny uměleckého kováře Stanislava Sedláka a věcný dar. Jiřina Šiklová převzala obraz uznávaného českého kreslíře a grafika Jiřího Kornatovského nazvaný „Ptačí krajina“, Dáša Vokatá obdržela originál uměleckého díla s názvem „Ryba“ mladého českého sochaře Benedikta Tolara.

 

Plzeňské povstání bylo největší z více než 130 stávek a nepokojů, které se v Československu ve dnech 2 – 5. června 1953 odehrály. Do povstání se zapojilo na 20 000 lidí, které na necelý den ovládli značnou část města a až večer jejich neposlušnost potlačily přivolané ozbrojené posily. Během plzeňského povstání bylo na obou stranách zraněno na 250 osob, dalších 331 osob bylo odsouzeno v politických procesech a následovala i vlna represí a čistek. Po plzeňském povstání pokračovaly další nepokoje i v ostatních komunistických státech. O dva týdny později (17. června 1953) došlo k protikomunistickému povstání v NDR, o tři roky později pak ke Generální stávce v Polsku a k Národnímu povstání v Maďarsku.

Jirous Ivan Martin, zvaný Magor, nar. 23. 9. 1943, český básník, výtvarný kritik a teoretik, publicista. Jeden z nejvýznamnějších představitelů hudebního a uměleckého undergroundu /od roku 1969 vedoucí rockové skupiny The People of the Universe/. V letech 1973 - 1990 několikrát vězněn za nonkonformní postoje a kritiku vládnoucího režimu. Autor básnických sbírek villonovsky buřičské noty a nevšední religiozity, inspirovaných mj. i autentickými zážitky z vězení (Magarovy labutí písně aj.) a pohádek.

 

Šiklová Jiřina vystudovala historii a filosofii na Univerzitě Karlově, kde poté působila jako odborná asistentka. V roce 1965 se podílela na založení Katedry sociologie FF UK.  Byla členkou KSČ, po porážce tzv. obrodného proudu ze strany vystoupila. Následně byla donucena k odchodu z fakulty, pracovala jako uklízečka a  mezi roky 1970-1988 jako sociální pracovnice ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Od 70. let spolupracovala s Petrem Pithartem na distribuci zahraniční a exilové literatury. Za tuto činnost byla v letech 1981-1982 vězněna. V roce 1990 iniciovala založení katedry sociální práce, kde následujících deset let působila jako pedagožka. Dlouhodobě se zabývá sociální gerontologií, problematikou minorit a občanské společnosti. Založila také Centrum a knihovnu Gender studies v Praze. Je autorkou mnoha knih, členkou několika správních rad neziskových organizací, např. Nadace Dagmar a Václava Havlových -Vize 97, členkou rady projektu Konto bariéry Nadace Charty 77, členkou redakčních rad zahraničních i domácích odborných časopisů a nositelkou řady ocenění, z nichž je nutné zmínit udělení ceny Žena Evropy z roku 1995 za přínos pro integraci Evropy. V roce 1999 jí byla prezidentem Václavem Havlem udělena Medaile T. G. Masaryka I. stupně za zásluhy o republiku.

 

Držiteli Ceny 1. června jsou:

1993 Pavel Tigrid (významný český spisovatel, publicista a politik, jeden z nejvýznamnějších představitelů protikomunistického exilu)

1994 Fero Fenič (filmový režisér, scénárista, producent)

1995 Jacques Rupnik (francouzský politolog, historik, zabývá se střední a východní Evropou)

1996 Roger Scruton (britský filosof, estetik, politolog, spisovatel a hudebník)

1997 Jefim Fištejn (politický komentátor, publicista, esejista)

1998 Adam Michnik (polský historik, esejista, publicista, patřil k předním disidentům v hnutí Solidarita)

1999 Vilém Prečan (historik, zabývá se moderními českými dějinami)

2000 JUDr. Oto Ulč (politolog, publicista, spisovatel, jeden z nejznámějších českých exulantů)

2001 Petra Procházková (novinářka a humanitární pracovnice)

2002 Jan Šibík (fotoreportér, je známý svými fotografiemi z válečných konfliktů v Čečensku, Rwandě, Sieře Leoně, Liberii ad.)

2003 Jaromír Štětina (novinář, publicista, dokumentarista, známý jako válečný zpravodaj z míst dřívějšího Sovětského svazu)

2004 Michal Kubal (novinář, zahraniční, válečný zpravodaj)

2005 Ivan Medek (novinář, publicista, signatář Charty 77)

2006 Petruška Šustrová (novinářka, překladatelka, scénáristka, signatářka a mluvčí Charty 77)

2007 Jiří Stránský (spisovatel, scénárista, dramatik, překladatel)

2008 Sabina Slonková (přední investigativní žurnalistka s dlouholetou praxí redaktorky v Mladé frontě DNES, od roku 2005 působí v týmu internetového zpravodajského deníku Aktuálně cz)

2009 Václav Havel (bývalý prezident ČR, spisovatel, dramatik, jeden ze zakladatelů a prvních mluvčích Charty 77)

2010 Jiří Gruntorád (šíření zakázané literatury v totalitním režimu, zakladatel knihovny, která ochraňuje největší sbírku zakázaných a exilových knih, dokumentů, časopisů a dalších materiálů v Česku)

2011 Dana Němcová (signatářka Charty 77, podpora nespravedlivě stíhaných a vytrvalá angažovanost při prosazování lidských práv a svobod)

 

http://img5.rajce.idnes.cz/d0502/6/6132/6132597_6add00d0eaa4ab1fa2c36091adcb21ea/images/DSC_0094.jpg

 

Zdeňka Kubalová

Tiskové oddělení

Kancelář primátora

(MR)


Dnes je

kalendář jmen

 Seznam 

 ZDRAVOTNÍCH

POHOTOVOSTÍ 

Plzeňský kraj

· · · · · · · · · · · · · · · · · ·

Reklama

Žáci školy pomáhají v čase adventním
Česká firma s dlouholetou tradicí
s dlouholetou tradicí
Kouzelné Vánoce s Českou sítí
 

· · · · · · · · · · · · · · · · · ·