Ve výrobě, logistice a navázaných technických profesích se na trhu objevují uchazeči, kteří byli ještě před rokem prakticky nedosažitelní, a firmy tak mají větší prostor zpřesňovat požadavky a stabilizovat týmy
Předloni v prosinci byla nezaměstnanost v zemi menší, činila 4,1 procenta. Bez práce tehdy bylo 306.478 lidí a úřady evidovaly 246.573 volných míst. Mezi kraji byla loni v prosinci nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém kraji, 7,1 procenta. Naopak nejnižší byla 3,6 procenta v Praze. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Mostecku, kde dosáhla 9,9 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných, 2,7 procenta, hledal práci na Rychnovsku.
Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v daném měsíci 4,1 uchazeče. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 21,1 uchazeče na pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku, zhruba jeden člověk na jedno volné místo.
Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v prosinci 332.942.
Komentář Michala Španěla z JenPráce.cz
V prosincových datech se potvrzuje trend, kdy průmyslové firmy a jejich subdodavatelé postupně přecházejí z režimu akutního nedostatku lidí do fáze opatrné konsolidace. Ve výrobě, logistice a navázaných technických profesích se na trhu objevují uchazeči, kteří byli ještě před rokem prakticky nedosažitelní, a firmy tak mají větší prostor zpřesňovat požadavky a stabilizovat týmy. Na JenPráce.cz vidíme, že nábory ve výrobních provozech jsou méně hektické, častěji se řeší kvalifikace, spolehlivost a dlouhodobá udržitelnost směn. Nejde přitom jen o sezónní zimní útlum – strukturální uvolnění pracovní síly je patrné zejména v regionech s vyšší koncentrací průmyslu, kde se růst nezaměstnanosti kombinuje s poklesem počtu nově otevíraných pozic.
Regionální rozdíly zůstávají výrazné a dlouhodobě se nemění. Strukturálně postižené regiony, jako je Ústecký nebo Moravskoslezský kraj, čelí vysokému přetlaku uchazečů, zatímco v Praze či na Mladoboleslavsku zůstává trh práce relativně napjatý. Pro rok 2026 proto bude klíčové nejen oživení ekonomiky, ale také cílená podpora rekvalifikací a mobility pracovní síly. Bez toho hrozí, že se rozdíly mezi regiony budou dál prohlubovat, i když celková míra nezaměstnanosti zůstane relativně stabilní.
Michal Hoblík
www.aspen.pr


