Dobrý den, při projednání dědictví po sousedovi se zjistilo, že užíváme část jeho pozemku, dokonce na něm máme postavený sloupek na elektroměr. Chtěli jsme se s jeho dětmi domluvit, že tu část pozemku klidně odkoupíme nebo vyměníme za kus našeho, ale nechtějí o tom ani slyšet. Víme, že existovala možnost vydržení. Nevztahovalo by se to na náš případ?
ilustrační foto
Předchozí občanský zákoník skutečně obsahoval ustanovení (§ 134 a násl.), která stanovila podmínky, za kterých je možné vydržet vlastnické právo i k cizí věci. Současný občanský zákoník, konkrétně zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, upravuje řádné vydržení v § 1089 a v § 1095 je upraveno mimořádné vydržení. Dle uvedeného ustanovení je možné vydržet vlastnické právo k nemovitostem nebo movitým věcem pouze na základě jejich dlouhodobého užívání, když základní podmínkou je poctivý úmysl držitele. Poctivý úmysl spočívá v tom, že předmětnou movitou věc skutečně užívá, i když nemá k dané věci žádný nabývací titul, kterým by mohl prokázat své vlastnické právo.
Neuvádíte, po jak dlouhou dobu část sousedního pozemku skutečně užíváte, což může být pro posouzení věci velmi podstatné.
Institut mimořádného vydržení, upravený v § 1095 totiž stanoví: „Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak třeba zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.“ Pro řádné vydržení nemovitostí zákon stanoví nepřerušenou dobu držby, trvající deset let. Pro mimořádné vydržení je tato doba tedy dvacet let.
Pokud by se vám totiž nepodařilo prokázat právní důvod, na kterém se vaše užívání (držba) části pozemku souseda zakládá (což může být problém), mohlo by dojít právě k mimořádnému vydržení, pakliže by samozřejmě nebyl prokázán nepoctivý úmysl.
V každém případě vám doporučuji vyhledat právní pomoc za účelem posouzení vaší situace.
Na dotazy odpovídá:
JUDr. Jiří Vlasák
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ
Plzeň, nám. Republiky 2
