Zdravím, poslední dobou se cítím jako v bludném kruhu. Ráno se budím s těžkým pocitem, že mě nic nebaví. Práce, která byla dříve mým koníčkem, se změnila v nutné zlo. Večery trávím u televize nebo na sociálních sítích, ale ani to mi nepřináší uspokojení. Mám strach, že takhle už to zůstane navždy. Zkoušel jsem různé aktivity, ale nic mě dlouhodobě nebaví. Připadám si vyhořelý a bez energie. Mám pocit, že mi něco zásadního chybí, ale nedokážu přijít na to, co to je. Můžete mi, prosím, poradit?
ilustrační foto
Dobrý den, děkuji za váš upřímný dotaz. Je skvělé, že jste se rozhodl svůj problém otevřeně pojmenovat a hledat zároveň řešení. Podle toho, co píšete, bych řekla, že se jedná o syndrom vyhoření a ztrátu motivace. V první řadě se zkuste zamyslet nad tím, kdy a proč k tomu mohlo dojít. Stalo se něco zvláštního v rodině, v partnerském vztahu, v práci… Něco, co vám vzalo chuť a energii? Abyste nad ztrátou motivace zvítězil, je potřeba, abyste měl disciplínu a byl důsledný, motivace se poté dostaví časem. Zkuste si denně zadat určité malé cíle, hlavně se do ničeho nenuťte a nespěchejte. Myslete také na pravidelný a hlavně kvalitní odpočinek. Jen když budete odpočatý, tak stoupne vaše výkonnost a vše vám půjde lépe od ruky. A když se daří plnit vytýčené úkoly, je tento úspěch rozhodně motivující. Určitě doporučím volit mezi prací raději aktivní způsob odpočinku – protažení, procházka na čerstvém vzduchu, cviky na udržení rovnováhy a jiné relaxační techniky. Kontrolujte své slabé stránky. Jde opravdu o tvrdou práci, kterou můžete udělat pouze vy.
Na dotaz odpovídá:
PhDr. Michaela Miechová
První on-line psychologická poradna
Využijte speciální akce pro MAGAZÍN OKO.
Při objednávce použijte slevový kód „OKO“
a získáte slevu 10 % na služby psychologické poradny Mojra.cz.
Syndrom vyhoření: Co s tím?
Nepřekonatelná únava, odpor k práci a totální citové vyčerpání. Tři ukazatele, které mají jedno označení – syndrom vyhoření. Ti, kteří syndrom vyhoření zažili na vlastní kůži, se shodují v tom, že jde o naprosté vyčerpání po stránce citové, fyzické i psychické. Syndrom vyhoření souvisí nejen s prací, ale zejména se stresem, ztrátou motivace, osamělostí, špatným rodinným a sociálním zázemím atd. Ohroženi jsou v podstatě všichni, ať už manažeři velkých firem, nebo maminky na mateřské dovolené.
Prvním krokem je přijmout fakt, že se s vámi něco děje, je potřeba se pokusit identifikovat, co stojí za vaším vyhořením. Naučte se odpočívat, práci nestavte nad osobní život a vytvořte si k ní zdravý postoj. Je všeobecně dokázáno, že člověk, který má stabilní a fungující rodinné zázemí, pěstuje kvalitní mezilidské vztahy a je v práci dostatečně oceňován a podporován jak ze strany nadřízeného, tak i ze strany kolegů a klientů, má riziko vyhoření o mnoho nižší než nedoceněný workoholik.
Zkuste si najít čas na relaxaci, sport, koníčky. Rozdělte si velké úkoly na menší a slaďte je se svými možnostmi. Když dosáhnete cíle, odměňte se. Naučte se říkat ne a nenechte se přetěžovat, věnujete se aktivitám, které vás baví. Syndrom vyhoření není známka slabosti, ale signál, že je potřeba něco změnit. Pokud se cítíte vyhořelí, neváhejte vyhledat pomoc. Existuje mnoho způsobů, jak se z této situace dostat.
Autor: PhDr. Michaela Miechová, první on-line psychologická poradna Mojra.cz,
www.Mojra.cz
