Hejtmanka Ilona Mauritzová předala pamětní medaile třem válečným veteránům

Ve čtvrtek 11. listopadu 2021 se u příležitosti Dne válečných veteránů konal v Plzni za účasti představitelů města a Plzeňského kraje, představitelů ČsOL, Armády ČR, řady čestných hostů a veřejnosti pietní akt u pomníku válečných veteránů v Plzni na náměstí Milady Horákové Na Homolce. Tři váleční veteráni převzali z rukou hejtmanky Ilony Mauritzové pamětní medaile. Sama obdržela pamětní medaili Krajského vojenského velitelství Plzeň za aktivní spolupráci a podporu vojenských tradic v Plzeňském kraji.

Oslavy se nesly v duchu přijetí a zakotvení Dne veteránů v roce 2003 na seznam státních svátků, kdy jsou vzpomínáni veteráni všech válečných konfliktů.

„V první světové válce se zrodil charakter československé armády dvacátých a třicátých let. Právě legionářskou myšlenkou byly položeny základy našeho tehdy vznikajícího demokratického státu, na kterých stojí naše republika do dnes. Bylo to právě hrdinství našich legionářů, které nejen že přispělo k míru v Evropě, ale i k přesvědčení ostatních spojenců o legitimitě vzniku samostatného Československa. To se jistě stalo i zdrojem odvahy našich vojáků, kteří po Mnichovských událostech v roce 1938 opustili Československo, aby po boku Spojenců bojovali proti nacismu. V zahraničí, ale i doma,“ připomněla hejtmanka Ilona Mauritzová ve svém slavnostním projevu. Dodala, že Den válečných veteránů však není jen příležitostí připomenout si hrdiny první a druhé světové války, ale také ty dnešní. „Účastní se stejně jako ti dříve bojů za to, abychom my mohli žít ve svobodě, míru a bezpečí,“ zdůraznila.

U příležitosti Dne válečných veteránů se také rozhodla každoročně udělovat „pamětní medaili hejtmanky Plzeňského kraje“  vybraným válečným veteránům, kteří se v minulosti účastnili válečných konfliktů, a ocenit tak jejich nejen odvahu a obětavost, ale i snahu přispět ke svobodě a demokracii. Ve spolupráci s Krajským vojenským velitelstvím Plzeň, Sdružením válečných veteránů a Československou obcí legionářskou bylo v letošním prvním roce předávání ocenění vybráno 6 válečných veteránů, kterým bude pamětní medaile udělena. Třem válečným veteránům byly medaile a pamětní listy hejtmankou Ilonou Mauritzovou uděleny dnes.

Majoru v záloze Miroslavu Charvátovi

Miroslav Charvát vystudoval střední vojenskou školu a následně Vysokou vojenskou školu ve Vyškově, později i Vysokou vojenskou školu v Bratislavě. Působil u pozemních sil Armády ČR, později u vzdušných sil a u Generálního štábu Armády ČR. V letech 1999 až 2000 se zúčastnil zahraniční vojenské mise SFOR na Balkáně.

 

Praporčíku ve výslužbě Josefu Hrůzovi

Josef Hrůza vystudoval vojenskou střední odbornou školu ve Valašském Meziříčí, působil u pozemních sil a později u vzdušných sil Armády ČR. V důsledku vážného úrazu při dopravní nehodě ukončil službu u Armády ČR v roce 2000. V roce 1995 se zúčastnil zahraničních vojenských misí UNPROFOR a UNCRO na Balkáně.

 

Praporčíku v záloze Jozefu Liškovi

Praporčík v záloze Jozef Liška vystudoval střední vojenskou leteckou školu v Prešově, působil u pozemních sil a později u vzdušných sil Armády ČR. V letech 1998 – 1999 se zúčastnil zahraniční vojenské mis SFOR na Balkáně.

 

Dalším třem osobnostem, jmenovitě poručíkovi ve výslužbě Mojmírovi Petráňovi, desátnici ve výslužbě Slávce Altmanové a vojínce ve výslužbě Miladě Málkové budou medaile z epidemických důvodů předány  hejtmankou Ilonou Mauritzovou individuálně.

 

Poručíkovi ve výslužbě Mojmírovi Petráňovi

Narodil se v Praze na Žižkově, v roce 1942 odmaturoval na gymnáziu. Aktivně se účastnil bojů při Pražském povstání v roce 1945. Poté začal studovat medicínu, angažoval se ve Svazu vysokoškolského studentstva. Roku 1960 se přestěhoval do Plzně, kde získal místo na katedře biofyziky.

 

Desátnici ve výslužbě Slávce Altmanové

Narodila se na Volyni v české rodině. V roce 1944 vstoupila do 1. československého armádního sboru, kde zastávala funkci spojař – radista. Zúčastnila se Karpatsko-dukelské operace a postupného osvobozování Československa od nacistické nadvlády. Po skončení II. sv. války přesídlila do Československa.

 

Vojínce ve výslužbě Miladě Málkové

Účastnice domácího odboje, působila jako spojka na Plzeňsku v jednotce Jestřáb II. V době protektorátu se její tatínek a další příbuzní zapojili do odboje. Kočárek na panenky tehdy teprve devítileté Milady sloužil k maskovanému převozu baterie od vysílačky k nabití do Kladna, rozvážela také letáky s odposlechnutými a přepsanými zprávami na předem dané adresy. Činnost buňky byla později prozrazena, Milady tatínek ani strýc válku nepřežili.

 

Tradice oslav  konce 1. světové války se začala rodit již při prvním výročí příměří 11. listopadu roku 1919. Tento byl tehdy připomínán v Londýně, Paříži i dalších městech dohodových států Dnem příměří vyhlásil 11. listopad oficiálně americký prezident Woodrow Wilson. Oficiálním svátkem se stal v roce 1926. Vlastní příměří  mezi zeměmi Dohody a Německem, jímž byly ukončeny boje 1. světové války, bylo podepsáno 11. 11. 1918 v 11 hodin ve vlakovém voze u severofrancouzského města Compiègne. V České republice se Den veteránů stal státním svátkem až v roce 2003, kdy byl navržen do novely zákona o státních svátcích jako státní svátek veteránů všech válečných konfliktů.


Zdroj:

Ing. Helena Frintová

oddělení mediální komunikace

www.plzensky-kraj.cz